Chungking Express

Absolútna vizuálna a emotívna pecka. Film sledujúci dve odlišné dejové línie, ktoré majú podobné viac ako sa môže zdať ale každá je poňatá úplne iným spôsobom. ale spolu tvoria jeden absolútne bezchybný film. V prvom príbehu je všetko viacej roztrasené, viacej temnejšie a zo všadiaľ cítiť špinu mesta, v ktorom sa hlavný hrdinovia prechádzajú. Ich životy ako keby tvorili akýsi kontrast v prostredí v ktorom sa nachádzajú. Druhý je omnoho optimistickejší a viacej pôsobí ako typická východná lovestory - ktorá ma veľa podarených momentov a niektoré prvky z radosťou využíva na to aby sa divák viacej stotožnil s tým čo vidí. Scenár je bezchybný. Každá z postáv hovorí vo vetách, ktoré nie sú úplne všedné ale ktoré pôsobia uveriteľne. Herci prezentujú svoje emócie z ľahkosťou. Do popredia sa samozrejme dostáva dvojica hlavných predstaviteľov - Kaneshiro a Tony Leung a rovnako aj krátkovlasé pobláznené dievča - Faye Wong. Film, ktorý miesi západný štýl z tým východným. Prezentuje ľudskú samotu a náklonnosť. Nevyhýba sa ťažkým témam - pašovanie heroinu, vraždy, ale aj napriek tomu film nikdy neskĺzavá do iného žánru ako by mal. Je to film o vzťahoch a o meste, ktoré v živote hrdinov zohráva dôležitú úlohu, rovnako ako aj byty v ktorých žijú a ktoré odrážajú ich vnútro. Film, ktorý dokazuje Wong Kar - waiovú genialitu a filmársku zručnosť v každom jednom frame - e. (10.12.2010)

Vztahová zmotanina u který jsem myslel, že umřu nudou. Proč to ale má tolik procent a proč tomu plno lidí sází plnej počet, to mi opravdu hlava nebere. Mě to prostě nebavilo a tyhle vztahy šli naprosto mimo mě. Neřikám, že se u těhlech filmů občas nechytnu, ale první fakt už je ten, že jsem u toho usínal a fakt mě na tom nic nebralo, včetně dialogů. (16.07.2009)

Ať dělám, co dělám, filmy tohoto typu se mě nechtějí ani dotknout. "Vše má svoji lhůtu spotřeby", se praví ve filmu - lhůta tohoto filmu se mi spotřebovala ještě před jeho koncem. Místo 30 švestkových knedlíků je možno si dát 30 ananasových konzerv, ale proč, když mám rád zrovna ty knedlíky... A přitom ta ruční kamera snímající pohyblivé objekty byla tak slibná... (26.02.2015)

Formálne novátorský, vo svojej dobe priam revolučný? Určite! Ale viac než to ma fascinuje sviežosť, ktorú si tento snímok dodnes zachováva. Spletitý príbeh? Možno. Ale možno sa mi len tak veľmi páčilo strácať sa v ňom. Než došlo na "o čom", už som sa naplno viezol na "o kom". A skôr než kvôli desiatkam poľahky prehliadnuteľným detailom a skrytým finesám sa ku Chungking express budem vracať pre jeho pohlcujúcu atmosféru a kvôli v tom najčistejšom možnom zmysle slova živočíšnym postavám. Zas ma raz dostali. (22.12.2006)

Chungking Express je víc než film. Je to doba. Devadesátky v Hongkongu budou navždy definovány naprostou uměleckou volností, ale i implicitním napětím z neodvratného předání do čínských rukou. Přesto, nebo právě proto, byly filmařsky opojnou dobou na zobrazení městského odcizení a osamělosti lidí, kterým štěstí vždy těsně proteče mezi prsty. A v tom není nikdo povolanější než WKW – vizuální virtuóz a král atmosféry, vždy záhadně balancující mezi ospalostí a neskutečnou energií. Za zády s neméně bombastickým kameramanem Christopherem Doylem, mistrem odpoutanosti a metropolitních neonů, s neoddiskutovatelnou zásluhou na ikoničnosti nadčasového, přesto tak ohromně devadesátkového looku, který si pro sebe WKW vypěstoval. Pomník doby, kdy bylo možné všechno, ale přesto z nich nejvíc vystupovala romance za pár šupů o minimální produkční náročnosti. Zároveň nádherná připomínka skutečnosti, že navzdory nevábným osudům mnoha milovaných filmových sérií, které se zkrátka táhly příliš dlouho nebo postupně vyhnily v korporátní atrakci, některé filmy zůstávají perfektně zmražené v čase, jako univerzálně přístupná vzpomínka, na kterou se vždycky můžete spolehnout. A osobně jsem nikdy neviděl silnější důkaz, že cestování v čase je možné. (09.06.2021)