Chvění

Matka, syn, synův přítel, matčin přítel, překladatelka. To jsou všechny postavy, které se v tomto komorním a příběhově značně jednoduchém filmu vyskytují. Celé Liltingje ve své podstatě jen o dialozích mezi rozdílnými postavami a o jejich vzájemném poznávání. Místy je vtipné, místy dojemné, v některých úsecích ale také lehce zdlouhavé. (09.07.2014)

Ben Whishaw se snaží, seč mu síly stačí. Podobně skvěle hraje i matka Pei-pei Cheng. Jen herci ale na všechno nestačí. Je otázka, jestli je zvolený námět dostatečně nosný, osobně mi přišel scénář strašně limitovaný a bylo to znát. Ve filmu se v podstatě nic nestane, nabídne několik dobrých dialogů, ale jinak není moc na čem stavět. Chybí dramatické okamžiky, výraznější emoce, nakonec i nějaký děj. Vše se točí okolo jedné nevyřčené, ale zjevné skutečnosti, což mi přišlo málo. (24.02.2015)

citlivě podaný film o těžkostech s příznáním své přirozenosti své rodině. Zároveň je i o mezigeneračním a mezikulturním poznávání. Dojemný, pomalý, ale o to příjemnější s jemnou dávkou humoru. 4 hvězdy si rozhodně zaslouží, stejně jako pozornost u vnímavých diváků. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (31.07.2015)

Filmový příběh pro čtenářky Ženy a život či pro chlapce se zálibou v růžové. Oči Bena neustále zalité slzami na mě opravdu nepůsobí. Na můj vkus příliš sentimentálně laděné, rozvleklé, nudné a tak trošku snobské - což u britského snímku zase tak moc nevadí. Jo a přespříliš muchlovacích scén, při kterých jsem musel, znechucením, odvracet zrak od obrazovky tomu také nepřidá. Ztráta času. (19.10.2014)

Krásne, dojemné, citlivé, úprimné. Komorný film, ktorý mi prvý krát dokázal, že queer romanca/dráma môže byť citlivejšia než množstvo „hetero-konkurencie“. A k tomu stačí päť postáv (matka, syn, priateľ, dôchodca, tlmočníčka) a asi tri lokality (izba matky, izba syna, spoločenská miestnosť). Sila tu tkvie v úprimne ľudskom scenári s mnohými životnými pravdami, s ktorými sa postupne bude potykať každý (staroba, odcudzenie, strata v živote a pod.). Tá „queer časť“ nakoniec ani nehrá takú podstatnú úlohu. Občas to dokáže byť príjemne odľahčené (postava tlmočníčky), ale v závere s ľahkosťou aj dojemné a pritom nemusí prvoplánovo tlačiť na slzné kanáliky. Ben Whishaw opäť dokazuje, že sa nebojí si vybrať zakaždým veľmi zaujímavé a odvážne úlohy a Cheng PeiPei v úlohe matky je jedným z najcivilnejších výkonov, ktoré som tento rok videl. Hong Khaou sa u mňa nezmazateľne zapísal do zoznamu najnádejnejších režisérov. PS: ako milovníka mandarínčiny a angličtiny mi doslovne ulahodilo dvojjazyčné podanie! Krátke, zrozumiteľné vety ako stvorené na precvičenie listeningu. CELKOVO: 4* (8/10) (17.10.2014)