Mami!

Jeden z nejlepších psychodramat v poslední době. Snímek plný emocí, citů a vulgarismů, na který nelze jen tak zapomenout. Změny formátu obrazu ve spojení s zhlédnutím filmu v malém sálu kina Světozor navodily tu správnou atmosféru a vtáhly do děje. Xavier Dolan u mě jednoduše zabodoval. A ta francouzština je tak krásná! (Jen ten soundtrack bych na rozdíl od ostatních tolik neopěvovala. ) (18.11.2014)

Drama jak bič, ve kterém se poměr obrazu přelévá ze "čtverce" do klasického rozlišení podle toho, jaká nálada právě ve snímku vládne. Už jen tento fakt vás může hodně ovlivnit, agresivní Steve (no nebuďte takoví, s ADHD) jede na kole (nebo na skejtu nebo na nákupním vozíku), je šťastný a rukama odtlačí šířku obrazu do stran. Ale těch šťastných chvil tam zase není hodně, přece jen Xavier Dolan nenatočil romantickou komedii, ale poměrně realistické psycho s četnými vulgarismy, kde se jedna matka snaží přesvědčit své okolí, že může zvládnout svého syna sama. Může? (zhlédnuto ve filmovém klubu o pár lidech, vynikající atmosféra) (12.11.2014)

Opäť patrím približne k jednému percentu užívateľov, ktorí hodnotili tento film menej ako troma hviezdičkami. Vôbec ma to neznepokojuje, pretože sa nakrúcajú filmy o vrahoch, deviantoch a všeobecne o menšinách. Sú žiadané a oceňované. Tak prečo by som mal ja s výrazne menšinovým, negatívnym názorom na tento film mať s tým nejaký problém. Prvú hodinu ma film odpudzoval a vo zvyšnom čase nudil. Dokonca som ani ten vychvaľovaný soundtrack nepoznal. Dolan vymyslel štvorcový formát, herci odohrali svoje party skvele, akurát nechápem, čo som si mal z filmu zobrať, aké posolstvo vysielal k divákom? Lebo ak žiadne, tak celý film je iba zábavkou a živobytím pre tvorcov. (30.01.2019)

„Poznala jsem tu spoustu dětí. Některým dokážeme pomoct, jiným ne. Snažili jsme se Steveovi pomoct, škola zrovna tak. Teď je řada na vás.“ Jenže dokáže Diane v tomhle nelehkém úkolu obstát? Možná, že si uřízla až příliš velký krajíc chleba…Od Dolana jsem viděl pouze jeho debut Zabil jsem svou matku a Mami! mu je v lecčem podobný. Opět je hlavní téma filmu náročný vztah matky a syna, znovu je to mnohdy emocionálně silně přepjaté (až s patologickými momenty). Jde z toho ovšem cítit vyzrálost. Režijně jde o jistější dílko (např. nápad s obrazem výborný, stejně tak s „budoucností“), avšak hlavně mezi matku a syna vstupuje někdo třetí, který výrazně změní atmosféru i vyznění filmu. Nebyl jsem si jistý, zda mnou děj nějak citově pohne, když mi ani 1 z postav nebyla zpočátku moc sympatická. Film se mi však nakonec dostal pod kůži sice pomalu, ale jistě. A konkrétně pasáž s Kylou a Dianou pro mě byla jedna z nejemotivnějších za hodně dlouhou dobu (narozdíl od samotného závěru, který se mnou příliš nehnul). Celkově dám solidní 4*. (03.07.2022)

O tom, jak se agresivní nezvladatelný spratek a jeho čúzovitá matka neustále posílají do prdele. První hodina mi přišla vyloženě čistě o vulgarismech (kanadská reakce na South Park?), nicméně čím dál víc ke konci vyplouvají na povrch charaktery postav a snad i důvody, proč těmhle nesympatickým postavičkám trochu fandit. 7/10. (10.07.2014)