The Defenders

Kauzalita, konzistentnost a koherence hadr, první dvě epizody více měné nudí, ty další zase ženou kupředu tempem tak zběsilým, že se ve vývoji charakterů posunujeme spíš skokově než plynule a některé vedlejší dějové linky jsou utnuty/zakončeny předčasně/divně. Přesto jsem se hlavně díky zajímavým postavám a střetujejich ideologií bavil a i když rozum mluví o kvalitě někde mezi první půlkou Lukea Cage a Iron Fistem, srdce prozatím nemůže jít níž. Přesto je moje hodnocení na hraně. 68,0001 %. PS: Když potřebujete pár figurek na šachovnici zvané scénář posunout z bodů A - D do bodu Z a víte, že na náhodu už vám divák neskočí, není nic příhodnějšího (línějšího) než vzít nejmystičtější z oněch figurek a vlepit jí někde mezi kecy o dracích či či líbeznou větičku o osudu, který je svedl dohromady. (20.08.2017)

Hlavní příběhová linka slabá jak špatně vylouhovanej čaj, ale linky jednotlivých postav se docela daj a u některých najdeme i super momenty. Když se jednotliví a pak i všichni Defendeři konečně potkaj, tak to stojí za to jak v rámci akce, tak vzájemných interakcí, nicméně platí, že Luke a Jessica jsou tam jen tak, aby se neřeklo, a The Defenders tak slouží spíš jako pokračování Daredevila a Iron Fista, s jejichž původníma příběhama dál pracuje, rozvíjí je, dovysvětluje a některý linky i uzavírá. Ale až na tu jedinou hlavní slabinu banálního příběhu to rozhodně nenudí, protože jak supehrdinové, tak jejich poskoci jsou tu fajn a Black Sky je prostě... ach! (03.09.2017)

Po povinném pošťuchování se dá parta individualistických superhrdinů dohromady, aby nakopala zadek prastaré mocné organizaci, která se chová tak pitomě, že by je nejspíš porazil i skautský oddíl. Vzhledem k tomu, že si sem hrdinové jen odskočili ze svých vlastních seriálů, tak je děj této série jen jakousi slepou uličkou, která téměř nijak neposune ani osobní ani profesní vývoj hrdinů (snad s výjimkou Daredevila), takže ti se mohou zase vrátit ke svým dobrodružstvím jakoby se nic nestalo. (25.09.2017)

Navzdory komentáři vrchního všeználka, odborníka na cokoliv a brouka Pytlíka v jedné osobě, uživatele Psychora, radím dokoukat pěkně až do konce. Dostane se Vám solidní, seriálové marvelovky, kde čtveřice hrdinů skříží plány jedné zločinecké organizaci, v čele s nestárnoucí Sigourney Weaver. A pokud nebude znát všechny hrdiny, tak jako já z předchozích seriálů, tak vůbec nezoufejte. Třeba Vás to navnadí na další probdělé noci. (23.08.2017)

Všechno, co jsem měl rád na samostatných seriálech, je tu přítomno téměř rovnou měrou. Mystický boj kolem Daredevila, hrubá síla a neméně hrubé hlášky v Jessičině podání, Luke a jeho smysl pro sociální závažnost a v neposlední řadě Iron Fist, opakovaně všem připomínající, že je - Iron Fist. Právě v přímém porovnání tak chtě nechtě podléhám a byť se mi jeho seriál líbil náramně, ve čtveřici hrdinů je právě Danny tím jasně nejpomalejším, nejvíce zdržujícím a zkrátka nejslabším. Přesto vtipy na jeho účet patří k tomu logicky nejlepšímu. Boj proti Ruce, trable s Elektrou nebo mrazivě charismatická Alexandra si ale jako propletená ústřední linka zasloužily více prostoru. Luke Cage natažením na třináctku epizod trpěl, spousta diváků vyčítala to samé Jessice nebo Iron Fistovi. Defenders naopak trpí nízkým počtem dílů. Nestačím se sice pořádně nadechnout a každý souboj je svátkem, na který se vyplatilo ony dva roky počkat, ale chtěl jsem víc. Víc nezpochybnitelné chemie mezi libovolně vybranou dvojicí ústředních postav a víc interakcí s oblíbenými přihrávači (a že mám tuze rád jak Misty, tak Colleen a obecně nenáviděnou Karen snad nejvíc). Nejnáročnější seriálový crossover obstál sám o sobě, ale mrzí mě, že o třídu hutnějšího přídavku se (minimálně na Netflixu) nedočkám. (14.10.2017)