Thor

Nevěřil jsem tomu ani po všeobecně spokojených ohlasech, ale ono je to kupodivu vážně docela dost dobré. Děj se odehrává polovinou na Zemi, polovinou na Asgardu. Vizuálně je Thorova domácí planeta poměrně pěkná, i když podfinancovanost je trochu znát. O trochu víc mě bavily scény ze Země, které jsou - hlavně zpočátku - zaplněny příjemným jemným humorem. Ke konci se bohužel smrtelně zvážní, po vtipu není v druhé polovině ani vidu, ani slechu. Ale i tak je to pořád hodně příjemné a nenudící pokoukání. A největší překvapení pro mě bylo, že blonďatý hromotluk Hemsworth je docela dobrej herec ... (28.08.2011)

Mohla to být tupá podivnost s partou naleštěných manekýnů, ale díky pedantickému vedení Kennetha Branagha z toho vznikla nádherná pohádka s mytologickými proporcemi, velkou mírou noblesní ironie a především s výborným Chrisem Hemsworthem (ten totiž věnoval přinejmenším stejně úsilí herectví, jako své prvotřídní muskulatuře) a jako vždy neodolatelným glosátorem Stelanem Skarsgårdem. Trochu to kazí dozblbnutí stejně křehká Portmanová a některé nablblé kiksy ve scénáři (možná i v českém překladu) i trochu prkenné triky, ale na to všechno v důsledku se*e Fenriz... příznivce hyper-efektní blockbusterové moderny to nejspíš nezaujme, ale milovníky poctivé epiky s pěknou výpravou a kouzelnou atmosférou by Thorův Mjolnir měl plácnout po hlavě celkem výživně. Správná frekvence, Kennethe! (20.04.2011)

Když jsem se před několika týdny bavila s Patrickem Doylem, popisoval mi nadšeně Thora, ke kterému zrovna skládal hudbu, a tvrdil, že ho z pohledu diváka považuje za velmi podařený film. Ačkoliv jsem měla víru v jeho pravdomluvnost (označit některé své bývalé projekty za špatné se rozhodně nebál) i úsudek (jeho filmový vkus mi seděl), nějak jsem si nedokázala představit, jak z toho, co ukázal trailer, může vzniknout něco pozitivního. Teď už rozumím. Kenneth Branagh totiž při budování svého prvního skutečného velkofilmu prokázal, že většinou operuje s desetinásobně nižšími rozpočty, a více než na velkolepé bitvy ala Michael Bay tak vsadil na svou oblíbenou situační komiku (nabízí se srovnání s Mnoho povyku pro nic) a místy až Shakespearovsky vypjaté scény (král a jeho dva synové). Hlavně jeho zásluhou se tak Thor z běžného letního popcorňáku stává velmi příjemnou a netradiční pohádkou, která v té záplavě Marvel filmů valících se nyní do kina rozhodně nezapadne. Po dlouhé době přichází komiksový film, u kterého mi stopáž nepřišla přemrštěná a klidně bych snesla nějaký delší director's cut. (S tím by měl mít ostatně Kenneth po čtyřhodinovém Hamletovi hodně zkušeností.) Zkrátka a dobře ten nejshakespearovštější a nejvtipnější filmový Marvel, co jsem kdy viděla. Zcela vážně uvažuju, že si na něj tady v Británii do kina zajdu ještě jednou. | Dodatek 22. května 2011: Thor podruhé. Tentokrát už jsem se tolik nesmála vtipným narážkám (přece jen jsem si polovinu gagů stále pamatovala), zato jsem si znovu užívala budování oné marvelovské galaxie, ve které se všechny filmy navzájem propojují a federální agent tak při pohledu na obřího robota pronese: "Is that one of Stark's?" V tomhle duchu je také velmi zábavné sledovat, jak se při podobných marvelovských narážkách zasměje vždy jen část kina a jak 4/5 diváků odejdou hned během první minuty závěrečných titulků. Těch, kteří vědí, že sáhodlouhým seznamem lidí, kteří se na filmu podíleli, příběh ještě nekončí, je málo a onu poslední (po-titulkovou) scénu filmu s Hiddlestonem, Skangardem a Jacksonem nás tedy vidělo asi jen dvacet. Thor will return in The Avengers a já už se teď těším. (25.04.2011)

Komiks podle Shakespeara? No, vlastně proč ne. Akce je slušná (v první „tmavé“ třetině jí ale podráží nohy 3D), příběh se vyvaruje přílišných logických lapsů a Thor se během filmu vyprofiluje v jednoho z největších žánrových sympaťáků. Využití postav je ale sporné. Zatímco „trojúhelníku“ na hradě (král a dva synové) dává Branagh prostoru dostatek, ostatní postavy nechává nedůstojně paběrkovat (což je extrémně znát především na žalostném představení Thorových spolubojovníků). Režijně se Branagh se svou „první velkou akcí“ popral celkem srdnatě, jisté rezervy ale zakrýt nedokázal (špatné zpomalovačky, nevhodné zkosené úhly). Spíše velkolepější pilot seriálu, nežli plnohodnotný film, který nabízí více herectví, než je na žánr zvykem. Ve zkratce: Thor je svým vyrovnaným tempem o něco lepší, než druhý Iron Man, první Iron Man ale fungoval lépe coby celek a Neuvěřitelný Hulk zase nabídl o chlup vydařenější akční scény. Přijatelných 70%. (20.04.2011)

Branagh je náramný pašák, moc dobře ví, že ani oddychový popcorn nemůže být čistě jen o akci pro akci, ale že to chce emoce skrze (skoro shakespearovskou) osudovost, (skoro shakespearovský) humor v úzkém svazku s nadsázkou (uvedené platí pro verzi v původním znění, dabing může nadsázku i humor nechtíc lehce pohřbít) a samozřejmě i nějaký ten herecký talent od zúčastněných... Prostě vše potřebné, aby nešlo pouze o efektní vymytí mozku „po americku“, ale o regulérní; byť samozřejmě logicky stále jen odpočinkový; film se vším všudy. A to Thor nejenže zvládá po celý čas projekce, ale pohodový dojem zůstává zachován i po odchodu z kina, což již dnes nebývá zvykem. Více z naivní komiksové předlohy, znásilňující severské mýty a legendy, vytřískat nešlo. Jediné co mi není jasné s ohledem na budoucí plány je, proč se finální pád neodehrál v opačném gardu? (27.04.2011)