Dej si pozor, La Toure!

Klasická dobrodružná, historická pohádka s dobrou výpravou a kostýmy, krásnými dámami a fešákem Jeanem Maraisem. Co víc dodat - snad jen, že dobro tu opět zvítězilo nad zlem. Příběh se odvíjí stejným způsobem jako ve filmu Hrbáč či Kapitán Fracasse. Souboje a bojůvky jsou s přihlédnutím k více než padesátiletému stáří filmu vedeny všemi aktéry bez triků a dopomoci techniky, což může z dnešního pohledu mladším divákům připadat málo akční. Pro nostalgiky, mezi které patřím, je to příjemný snímek na sobotní podvečer. Škoda toho nedotaženého konce. (24.05.2011)

Po delší době jsem si oživil tenhle film a tentokrát mě zaujalo, jak úsměvně je v daném žánru dokazování identity osob, kdy jeden druhému řekne, že třetí se jmenuje XY a bez fotek a dokladů nutno spoléhat pouze na "čestné slovo" - viz například rozhovor: "Filipova dcera je vězněna tady dole v kobce." - "Tomu nemohu uvěřit." - "Pojďte se mnou a uvidíte", no co je toto za průkazní materiál?:-) Úsměvná je i vsuvka s Marií Terezií, o níž je známo, že se šestnácti dětma byla dvacet let permanentně těhotná ve Vídni, zatímco tady z ní udělali šviháckou vojandu v polním ležení. Nicméně, přes tyto a další výhrady (ech, do Maraise se zamiluje dívenka o třicet let mladší?... pedofil jeden!) se mi tohle prostě líbí, má to spád. (07.12.2011)

"To je ale vejška. Kampak mě to vedeš? Do sedmého nebe, přece." :-) Potulní herci tu jsou. Harlekýn, Pierot, Mirabelle... a na závěr souboru - La Tour, nejlepší z nejlepších, trubadúr, co jako slavík pěje a jako lev se bije. Švarný, udatný. Filuta jeden. Pasován na rytíře, kterému sluší ostruhy dobrodružství i plavé kadeře. Překážky intrikáře i osobní obvinění na dvoře vévodském přemůže, dceru jeho z kobky, osidel zákeřných, vysvobozuje a za ženu si ji béře. (21.02.2016)

Laciná kostýmní podívaná, která byla vyšumělá už v době svého vzniku: výprava chudičká, Jan Marais obstarožní a vtip nebo esprit bys z toho nevydoloval, ani kdybys do toho píchl kordem. Celé je to hrozně naivní a hloupoučké, ze služky se stane bohatá vévodkyně jen tím, že někdo někde zaslechl, že je snad možná levobočkem právě zesnulého vévody – a všichni tomu hned věří. To musela být úžasně důvěřivá doba. La Toure a jeho divadelní skvadra předvádějí na jevišti nejnudnější nepochopitelnou pantomimu, která má být vtipná, ale místo toho je předlouhá. A závěrečné padnutí dívky do La Tourovy náruče se dá zdůvodnit jen tím, že utrpěla těžký psychický šok. SHRNUTÍ: Omšelý trubadůr už nezabrnká ani na rozvrzanou mandolínu. (15.05.2023)

Jeden z těch dobrých francouzských dobrodružně historických filmů. Hodně, ale opravdu hodně, mi to připomínalo Hrbáče rovněž s Maraisem. A to nejen dějem, ale i atmosférou. Pravda, je tu pár nedokonalostí, ke kterým patří i trošku odbytý konec a po nějaké době jednotvárnější děj, ale to se s Maraisovým charismatem dá snadno odpustit. Výprava je, jako v té době u většiny francouzských historických snímků, nejednotvárná a docela pěkná. Film sice spěje k rychlému a předvídatelnému konci rychlou a předvídatelnou způsobou, ale přesto je to zábavné. A i těch několik lidských figurek (policajt, měšťani) je dobře propracováno a očividně zahráno s gustem. (15.12.2006)