Před úsvitem

Parádne lesné prostredie obrovskej prírodnej rezervácie s ťažko nehostinnými podmienkami sa rozhodla ľahkovážne navštíviť skupinka mladých kempistov aj napriek tomu, že ich od tohto zámeru ešte dole odrádzal rančer Roy. Už otváracia scéna v starom kostole tam hore naznačuje, že výletníci budú mať okrem šantenia, fotenia a opekania klobások, ešte o minimálne jednu starosť viac. Na slashera si ale musia hodnú chvíľku počkať, čím stráca film na dobrom tempe z úvodu. Z toho samozrejme vyplýva aj malý bodycount či umiernené množstvo goru, servírovanom len v nevyhnutnom množstve. Dokonca, čo ma celkom prekvapilo, v niektorých momentoch ho ani kamera neukáže, aj keď sa v samotnej scéne zabíja. Nie že by to bol celkovo problém, ale v tomto prípade to trocha vyvádza z miery a utvrdzuje len v myšlienke, že Just Before Dawn nevie ani poriadne čím chce byť. O miestami podivnom správaní postáv a celkovom množstve logických chýb radšej pomlčím. Niekedy by si za to zaslúžili preplesk. Z časti to bolo možno spôsobené tým, že pôvodný scenár Just Before Dawn, vtedy ešte pod názvom The Last Ritual sa musel prekopať ku želanej finálnej podobe bez náboženského podtextu, ktorý pôvodne obsahoval. To čo z toho nakoniec vzniklo je len žánrový priemer s nesympatickými zabijakmi úradujúcimi uprostred hustého lesa. BTW song od skupiny Blondie - Heart Of Glass potešil. (21.05.2009)

Jak si zavzpomínat na zlatá osmdesátá léta? Vyrazit si do hlubokého lesa na fajnový horor-čundr. S kamarádkami, co rády ukážou kozičky. A pak si užívat honění mládeže mezi duby a buky a nakonec její vyloženě radostné mordování, v téhle romanticky krvavé vykopávce. "Tichá a chladná noc je provoněná dýmem, po kmenech stromů tančí mihotající se stíny. Jiskřičky z ohně poletují jako světlušky nad křovinami vzhůru až do korun stromů. Do praskání hořícího dřeva se jen tu a tam zdálky ozve tklivé pískání, strašidelně zvláštní hvízdání. Snad jen nějaký neznámý noční pták... A ve stínech, těsně za hranicí světla vrhaného plameny, se zřejmě dusí nějaké zvíře. Je slyšet vzduch unikající se svistotem z jeho mordy, až se zdá, jako by se sípavě smálo... To zvíře musí být hodně velké, neboť pod jeho vahou praskají na zem spadlé větvě, když ve tmě obchází v kruhu kolem tábořiště." Prima čundr, jehož scénář napsal tramp nebo aspoň nějaký hajný. Příběh je 100% uvěřitelný a bez jakýchkoli nelogických vylomenin a atmosféra hutná, že bys ji mohl mačetou krájet. A to tklivé pískání? Brrr... husí kůže po celém těle, snad i uvnitř žaludku! To nemělo chybu! Já si můžu jen gratulovat, že jsem to neviděl v době natočení, kdy jsem měl za sebou teprve prvních pár spaní pod širákem. Bych s tím vandrováním hned seknul! Než by mě někdo seknul. Parádní přerostlej kňour s mačetou, to jsem byl celej já... Hned od zítřka začínám hubnout! ;-) (01.05.2013)

Na hixploitation reznutý slasherom (dokonca aj na 80’tky) veľmi nevýrazné. Neviem, koho toto čím nadchlo, no v posledných dňoch som videl viacero filmov v rámci tohto žánru, pričom tie napriek tomu že medzi horor zaradené neboli, ponúkli ďaleko väčšiu zábavu ako táto hlúpota bez kvality po všetkých stránkach. Ani krv, ani gore, atmosféra jakš tak, herecké výkony z drbškoly, správanie postáv musím tolerovať, lebo to už je vynúteno akceptovateľné mínus v rámci tohto žánru. Slabota .. (22.02.2022)

Středně dobrý exploitation/slasher kousek. Zdůrazňuji to 'středně', protože se opravdu jedná o ten největší průměr. Takový ten co nejspíš rychle vyprchá. Pět mladých se vydá napospas dvěma tlustým individuím s mačetama. První vražda se mi líbila a byla dobře udělaná, pak mě ještě pobavila ta scénka s foťákem, no ale ze zbytku bych už asi nic zajímavého nenašel. (stopáž hodnocené verze: 01:26:52, screeny) (05.02.2009)

Pomerne vydarený slasher zo začiatku 80. rokov s neodmysliteľnou dávkou nahoty a prekvapivým rozuzlením. Režisér Jeff Lieberman umocnil atmosféru lokalizáciou príbehu. Just Before Dawn sa odohráva v malebnom horskom prostredí, pri jazere s vodopádom a v malej zabudnutej osade s dreveným kostolíkom. Ostatné prebieha podľa zaužívanej schémy slasheru. Skupinka prázdninujúcich vysokoškolákov je v cudzom prostredí čoraz viac bezmocná a postupne vyvražďovaná zaostalým psychopatom v košeli s kockovaným vzorom. Aj keď ide o vcelku konkrétne indivíduum, prvoplánový protagonista to určite nie je. Lieberman klasickému slasheru vnukol trochu zvláštny rozmer. Spočiatku sa totiž zdá, že vrah je všadeprítomný a diváci majú možnosť pociťovať skľučujúcu bezradnosť obetí. Záhadný opar, ktorý sa nad vrahom vznáša, neskôr rozoženie podozrenie, že „nepracuje“ osamote. A to, čo sa napokon vykľuje z tohto podozrenia, je vítaným osviežením filmu. (24.01.2010)