Když zvířata sní

Najväčšou devízou filmu je mrazivá atmosféra rybárskej dedinky, kdesi na škandinávskom pobreží, ktoré dokonalo dokresľuje bezútešný život miestnych obyvateľov. Podobne Sonia Suhl je úplne famózna, má to proste v krvi (charizma a neobvyklý zjav). Bohužiaľ scenár je mizerný; obyčajná báchorka na pár strán, bez vierohodných emócií, s plytkými postavami a celá podľa jednej predvídateľnej schémy. A práve preto je scestné označovať Når dyrene drømmer za nový Let the Right One In, lebo práve to bolo najväčšou devízou švédskej upírskej pecky. (30.07.2015)

Brrrr! Z toho ta zima vyloženě dýchala, ale to je jeden z důvodů, proč mám skandinávské filmy rád, takže v tomto případě spokojenost. A spokojenost byla i s příběhem s nádechem lyriky, ve kterém uťáplé děvče od vedle objevuje místo své ženskosti svou vlkodlačnost. Hlavní představitelka to zahrála natolik přesvědčivě, že zvolit dokumentární formát, snad bych tomu i uvěřil. Škoda závěru, který se nevyhnul žánrovým klišé a celkově dobrý dojem mi pokazil, ale i tak jsem byl na konci pozitivně naladěn. 65% (07.01.2015)

Když zvířata sní, zdají se jim hrozný psychárny... Třeba o tom, že jsem odvržená Dánská děvka co se mění ve vlkodlaka. Celý tento můj strhující a emotivní příběh vyplňuje tklivá hudba a přímo dokonale, minimalisticky, vykreslená psychosociopatická struktura příběhu zasazená do absolutně, depresivně, dokonalé realisticky zobrazené atmosféry nepochopeného artu v jehož stínu bledne můj chabý pokus o narativní nastínění dosud utajených faktů vedoucích k rozluštění skrytého poselství tohoto nedoceněného snímku. Ehm co jsem to tu právě vyblil za hovna... No nic nebudu si hrát na Bludmana, ani se tu nepokusím cizím a neslušným jazykem říct něco co jste si patrně už dávno odvodili. Je to prostě odpad! 5% (25.08.2015)

Kdyby Jonas Alexander Arnby v závěru přitlačil na pilu a předvedl nám houf kvalitních a detailních gore scén, tak hodnocení vypadá úplně jinak, tuším u všech !! Takhle se bohužel jedná o celkem pomalou, naštěstí nenudící hororovou drámu se zajímavým námětem a slušnou severskou atmosférou, nic víc. Låt den rätte komma in je však úplně jinéj level, co se týče atmosféry i storybuildingu. 60% (07.01.2015)

„Marie…nenechej si nic líbit.“ K filmu jsem přistupoval s nijak zvlášť velkým očekáváním a zároveň s vidinou toho, že se místy možná nechtěně zasměju. Klíčové na tomto filmu je podle mě najít si cestu k hlavní hrdince, bez toho se asi nemá na snímek smysl dívat (a to co nejdříve, poněvadž už po cca 20 minutách začne postupná „proměna“). V mém případě to klaplo, fandil jsem jí naplno a vzhledem k „milému“ kolektivu, který Marii obklopoval (a vlastně vůbec všem na téhle vesnici nebo co to bylo), čekal na zadostiučinění (myšleno pomstu). Navíc si užíval vcelku slušnou (zlověstnou) atmosféru se sem tam nějakou tou lekačkou (naladí už takové zakašlání či ptáci) a také si vzpomněl na zde mnohými zmíněný švédský film Ať vejde ten pravý, se kterým má dánský „příbuzný“ pár věcí společných…zkrátka vaši dceru či milou musíte brát takovou jaká je, znáte to. No a pak začne to očekávané „řádění“, které už je (mírně řečeno) úsměvné, ale pokud jste si Marii oblíbili, dá se to přetrpět. Slabší průměr je pro film tak akorát. (13.07.2016)