Když zvířata sní

Svým způsobem nejlepší vlkodlačí horor, co jsem doposud viděl, přestože to ani není tak úplně horor, jako spíš chladno-chladné depresivní drama, takové, jaké umí natočit jen ve Skandinávii (tam ti lidi musí být fakt asi v prdeli, nebo teda někteří z nich :-). Takže film určitě né pro středoproudého diváka, spíš pro ty, kteří chtějí (aspoň někdy) dostat i něco jiného. Jen ten konec bych přepsal, ale to už je holt ta moje averze vůči happy-endům :-) (13.06.2015)

Ejhle paranormální romance. Bez kýče, patosu a trapnosti. Paradoxně mnohem lepší v přirozené (tedy nenadpřirozené) rovině, než v té později rozjeté nadpřirozené. Hodně dobré obsazení, hlavní hrdinka hrozně příjemná a sympatická, prostředí super, romance přijatelná. Asi bych řekl, že ten film kazí ta nadpřirozená linie. (27.03.2016)

[SCANDI 2014] Jonas Alexander Arnby nie je Thomas Alfredson a Niels Thastum nie je Hoyte van Hoytema. O tom už písali mnohí a je pravdou, že po druhý raz táto mrazivá severská hra na resuscitáciu žánrového filmu nemá taký účinok. Čomu však už až takú pozornosť nevenujú, je, že Når dyrene drømmer pripomína dánsku kombináciu Twilightu a receptu na americký tínedžerský horor. Vo filme nechýba množstvo erotických scén, postavy postrádajú hĺbku a už od začiatku je jasné, koho hrdinka zabije ako prvého. Horší je však fakt, že mnohé hororové pasáže vyvolávajú skôr smiech, než strach. 40% (16.01.2015)

„NENECH SI NIC LÍBIT“… /// Dobrej filmařskej debut s trochou násilí a sexu. Seversky úsporná filmařina, která se snaží působit dojmem, že takováhle je realita. Nehororový lekačky plněj účel, stejně jako atmosféra v rodinnejch scénách, při kterejch se postupně vodhaluje tajemství. K tomu si přidejte pomalý tempo, ponurej vzhled a jednoduchý dialogy. Když pak Marie dostává důvod být sama sebou, stupňuje se napětí a přibývá násilí. Závěr připomíná středověký legendy, ve kterejch se vystrašení vesničané snažej zlikvidovat nechtěný monstrum, který však (i z pudu sebezáchovy) ničí všechno, co se připlete do cesty. Takže se dočkáme očekávanýho a nevyhnutelnýho krveprolití, který tady připomíná spíš tragédii. O chytrosti příběhu svědčí i to, že můžete se stejným výsledkem zaměnit lykantropii třeba za homosexualitu... Film určenej intelektuálnímu hororovýmu publiku, který dává přednost evropskýmu filmu. Od něj se vočekává, že nemá potřebu topit se v hektolitrech krve, ani nepotřebuje všechno polopaticky vysvětlovat. Já jsem někde mezi. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Studuju nový vlny. Třeba teď jedu „Nordic Twilight“. 2.) Baví mě filmy, ve kterých lidi mizej z jinejch důvodů, než z politickejch. 3.) Na zahradě máme zahrabanýho doktora. 4.) Thx za titule „majo0007“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (03.08.2015)

Když zvířata sní. Třeba kus lidské krkavice nebo vesnického lékaře.. Studie obav ze známého, strachu z neznámého a oblačnosti nad jutským pobřežím. První dvě položky zaostávají v působivosti, protože na polích coming-of-age filmu i body hororu hospodaří s klasickými prostředky a na emocích a psychologii spíše šetří (výjimkou budiž rodičovské goodbye Mikkelsena staršího). Poslední plavba na rybářském Demeteru pak potvrdila, že ani lykantropická akce nebude sázet na nějakou gore okázalost a nechá diváka v mlžném oparu odhadovat, jestli srdce zasáhne střelivo ze stříbra, nebo Amorova toulce.. (05.01.2024)