Úkryt v zoo

silný a jímavý příběh (koneckonců jako skoro všechny příběhy z války),který je ale zabalen do zbytečně zdlouhavé a ne úplně záživné vaty,kdy v paměti zůstane jen pár scén a to navíc takových které by si člověk raději nepamatoval.Osobně mi moc nevadí když ve válečných filmech umírají lidé,jelikož už člově vůdči tomu trošu otupěl,ale vybombardování ZOO je asi jeden z nejméně přijemných filmových zážitků,který sem v poslední době měl...60% (13.09.2017)

Já ale fakt vážně nevím. Jestli mít radost, nebo vztek, smát se nebo brečet? Je to tak nějak mezi. Příběh o naději zfilmovaný tak měkce, až se mi z toho chtělo místy brečet. Celé to na mě působí, že je to šité americkou jehlou a pokud je to aspoň z části pravda, je to jen další doklad toho, že historické filmy, odehrávající se v Evropě nepatří zrovna mezi její silné stránky. Takže za mě spíše lehčí zklamání, které rozhodně herci, žijící ve Varšavě a mluvící anglicky moc nerozptýlili. Hodně slabá trojka. (08.07.2017)

Nemohu jinak a hodnotím pěti hvězdami. Po shlédnutí jsem si totiž uvědomil, jak neuvěřitelně silný zážitek pro mě tento film byl. Úkryt v Zoo není vůbec jednoduchý film a předpokládám, že ne každý ho snese. Pokaždé, když se chystám na zfilmovaný příběh z druhé světové války, tak jsem v šoku z toho, co všechno Nacisti (potažmo i Rusové) na bojových polích, ale i mimo ně, předváděli. Když ale umírají lidé, pořád si na to v rámci filmů zvyknete, protože je to v podobných filmech na denním pořádku. Když to ale odserou zvířata, tak to je teprv tvrdá filmová škola a musím se přiznat, že precizněji by vybombardování té varšavské zoo tvůrci natočit snad ani nemohli. Niki Caro překopal výstaviště v Holešovicích v nádhernou Varšavskou Zoo, čemuž jsem nebyl schopný ani uvěřit. Místy dokonce potěšily jasné pražské motivy. No a když tuto zoo nacisté zbombardovali, zbyl jenom kráter, se kterým se tehdejší majitelé sotva srovnávali. Musím se ale přiznat, že Jessica Chastain a Johan Heldenbergh svojí úlohu zahráli naprosto parádně a série českých herců mi v tomto filmu také dělala obrovskou radost. Jsem nesmírně rád, že Amíci opět (posledně Anthropoid) nabídli českým hercům a herečkám pár vedlejších rolí. Parádně zde sedli. Jejich role jsem si opravdu vysloveně užíval. Hlavně Arnošt Goldflam nebo Martin Hofmann excelovali. Úkryt v Zoo je pro mě tedy ve všech ohledech obrovským překvapením a mám pocit, že Varšavu budu muset co nejdříve navštívit. Tvůrci šokovali příběhem, který ještě nikdo nezfilmoval a filmovou válečnou tryznu opět povýšili na novou úroveň. Pro někoho dobře, pro někoho špatně. Je nicméně dobré takové příběhy znát a poučit se z nich! (31.03.2017)

Dávám tři hvězdy, aby si někdo o mně nemyslel, že jsem zpátečník nebo podporuji ruskou armádu. Ale kočka není pes a když dva dělají totéž, často se to od sebe podstatně liší. A také: podle "skutečné události" nebo dokonce podle "true story" se mi už zajídá. Jakoby to, co si člověk vymyslí nebylo stejně skutečné jako to, co se stalo před pomalu sto lety. Tady byla po mě skutečná pouze režisérčina snaha udělat dobrý byznys, a do toho dala všechno. Ale na vrtání se ve varšavských záležitostech musí být člověk Polák a musí mít kule a nejlépe, když se jmenuje Polanski. Doložím to jedním (z mnoha) příkladem v ději a jednou v dialogu: Režisérka nechá vybudovat (paralelní/humanitární) gheto v ZOO pod halou, ve které manželé Žabinští jednají s nacistickými pohlaváry, aby vzudila náš thrill (nikoli suspension). Paní Žabinská se "dívá zvířatům do očí a vidí jim až do srdce"; to by žádný znalec zvířat nemohl říct. Ještě možná jeden příklad dokládající (určitě podle skutečnosti), že telefon je pomalejší než klus: Důstojník SS Lutz Heck vyhlašuje ze své kanceláře okamžitou razii do ZOO, zatímco přítomná pí Žabinská do ZOO pohodlně dokluše, zorganizuje přepravu a vyklidí jeho stávající židovské obyvatelstvo před příjezdem nacistické zásahové čety. Proč se o tom zmiňuji? Prostě se nerad nechávám vodit za nos. Pro film to platí stejně jako pro život. - Poznámka: v jedné recenzi čtu: "Nacisti (potažmo i Rusové)..." a tohle číst už nikdy nechci, a je to také důvod pro odstranění z oblíběných uživatelů. (No, jenže to neumím!) (23.03.2024)

Je to škoda. Co se tématu týče, určitě zajímavý příběh o velké statečnosti. O to méně v realizaci děje. A celé je to takové moc hollywoodské. Píšu to nerad, ale nemohu si odpustit otázku, která je pro mne víc než hádankou. Kde se ve varšavském ghettu vzalo tolik zbytků jídel? Pokud se nemýlím, tak považuji za velmi pravděpodobné, že tam plno obyvatel umíralo hlady za strašlivých podmínek. Co říci více? Pro mě osobně nebylo očekávání naplněno. Čím nechci říct, že by to bylo úplně špatné. (03.09.2017)