Predestination

Napíšu to tak, jak to je. Nevím po jaké době, ale postupně jsem se v těch hrátkách s časem ztratil a přestal film pobírat. Nemyslím si, že bych sledoval snímek nějak unavený či jinak indisponovaný, zkrátka jsem ho nepochopil. Nevím, do jaké míry to souvisí s mým očekáváním ohledně toho, co uvidím, protože to bylo vedle jak ta vedle (stejně tak netuším, jestli mě ta první hodina tak trochu „neuspala“ a neotupila moji pozornost), ale neměl jsem třeba jako u Mementa chuť mluvit nahlas sám se sebou abych se v tom „cestování“ neztratil. Stejně tak si nejsem jistý, jestli chci v budoucnu dát film znovu a pokusit se ho nějak rozluštit. Kvituju sice, že se někdo nebál jít pro jednou ne úplně vyšlapanou cestičkou/podle hollywoodské šablony (i když, jak se to vezme, že), ale zase by to nemělo být na úkor sledovatelnosti. Průměr je (prozatím?) tak akorát. (07.12.2014)

Sám sebe s úctou označuji za výplod časového paradoxu a tak mne celkem zaujala otázka sexu se sebou samým, ze kterého bych se mohl narodit. Až mi PPL konečně doručí plutonium na pohon mého stroje času, tak se pokusím experimentálně dokázat, že bych se při pohledu na sebe patrně nezotpořil, ale do té doby mi musí stačit tohle poměrně zábavné scénáristické cvičení, které se mi však při pohledu z Jupitera jeví jako příliš samoúčelné. (26.12.2014)

Zapomeňte na běžně uznávaná pravidla cestování časem, Predestination je zatraceně dobře promyšlená hříčka, která vyžene časové paradoxy ad absurdum. Příběh však není ryzí sci-fi, v jeho centru zůstávají charaktery a jejich přezvláštní "lidství". Leckomu může vadit, že příběh neslouží k ničemu jinému než ke znázornění hada, který si navěky žere vlastní ocas (tedy jistá samoúčelnost), ale mě osobně to vůbec nevadí a závěrečné odhalení jsem taktéž předem neodhalil. 7/10 (07.12.2014)

Predestination je po väčšine času akousi komornou drámou, postavenou na komunikácií dvoch-troch postáv a nie thriller ako ho označujú sami tvorcovia, i keď je tu aj na zopár akčnejších scén. Nakrúcalo sa len na zopár miestach, ale pekne sa s tým pohrali. Najmä scény zo SpaceCorp. majú svoje čaro, hlavne vďaka takpovediac retro-futuristickému dizajnu z prelomu 50. a 60. rokov. Rozhodne to nie je bohvieaký film. Odporučiť ho môžem tým, ktorí si obľúbili Ethana Hawkea, preferujú sci-fi, alebo majú radi zvláštne veci. (12.02.2015)

Sice to bylo šíleně ujetý, ale takovej příběh by v Americe nikdy nikdo nenatočil, natož pak zasponzoroval. No a jak to tak vypadá, tak v Austrálii mají pro bratry Spierigovi slabost, protože tam už jim zafinancovali třetí film a alespoň kvalitou mají vzestupnou tendenci. Predestination jede v duchu jejich posledního filmu Svítání. Přidává ale výbornou atmosféru, skvělýho Ethana Hawkeye a ultimátní množství šílených časových přesmyček, díky kterým se rázem tenhle film stává tím nejšílenějším sci-fi cestujícím v čase minulostí a budoucností, aby vytvořil něco, pozor přichází spoiler, čemu v Červenému trpaslíku říkají Ouroboros. Takže úplně blbý to není. (31.12.2014)