Spider-Man: Homecoming

Filmová varianta Iron Manova na dálku ovládaného obleku (na který zde také dojde). Navenek funguje bezvadně a splňuje všechno, co od něj očekáváte (přestože jde z velké části jen o nezávazné blbnutí, film uteče vcelku rychle), ale uvnitř je prázdný a chybí mu osobitost. Vyjma scén s Michaelem Keatonem, jehož komiksový Walter White mě bavil mnohem víc než Spider-Manovo dilema, jak zajistit světový mír a zároveň sbalit sexy spolužačku. Vulture by zasloužil sólovku, ve které do jeho obratně vystavěného příběhu nebudou zasahovat (povinné) odkazy k osmdesátkové popkultuře ani teenager válčící se svými hormony. Překvapilo mne, jak konzervativně film přes své zaměření na mladší diváky (zhruba ve věku Youtuberů, které oslovuje hned úvodní Peterův videodeníček), kteří by v sobě mohli mít trochu rebelantství, vyznívá. Učiněný anti-Deadpool. Charakterizace tety May začíná i končí u zkratky „MILF“ a druhá výraznější ženská postava je zde jen od toho, aby měl Spider-Man koho zachraňovat. Ze dvou hrdinů z lidu je správné pouze počínání toho, který jedná s posvěcením obří korporace (a za přispění jejích supermoderních technologií typů dronů), byť se snaží sebe i své okolí urputně přesvědčit, že Starka za zády nepotřebuje, což je podtrhnuto hned dvěmi patetickými scénami „last minute“ prozření. Nádech anarchie, která filmem bohužel není nijak zohledněna, v sobě má akorát Spider-Manovo nezodpovědné ničení cizího majetku (a ve finále pravděpodobně i zabíjení desítek civilistů), ve které opakovaně ústí jeho snaha konat hrdinské skutky. Také z toho důvodu funguje mnohem lépe patosu prostá civilní rovina, dialogové scény připomínající nám, že Peter je v nitru jen obyčejný kluk z ulice, který ví, kde v Queensu připravují nejlepší sendviče, ale s řešením závažných morálních dilemat vám nepomůže. Kdyby jej tvůrci netlačili k zodpovědnosti a nesnažili se jeho počínání napasovat do šablony superhrdinských velkofilmů, mohl by být nový Spider-Man mnohem přesvědčivější. Protip: vezměte si do kina tabulku se jmény vašich oblíbených seriálových postav a udělejte si čárku, kdykoli se na plátně mihne Earnest Marks z Atlanty, Lincoln Rice z Broad City, Bertram Gilfoyle ze Silicon Valley nebo Nacho Varga z Better Call Saul. 70% (03.07.2017)

Už nějaký ten pátek dělím komiksovky na "Paráda!", "Hmm..." a "Co to mělo ku*va bejt?!". Nejnovější "Spider-Man" je hmm-komiksovka. Hlavní hrdina je v pohodě, na padouchy ale naráží úplnou náhodou, doslova ničí vše, co mu stojí v cestě (odpadkové koše, cedule, střechy, komíny, kůlny, zídky, ploty, keře, záhony...) a není mi úplně jasný jeho finální akt ohledně hlavního "záporáka", kterému jsem mimochodem fandila, ale budiž... P.S.: Ať žije multikulti - tady je to fakt extrém.xD (09.07.2017)

Asi jeden z tých najmenej záživných Spidermanov. V prvom rade záporák bol všedný a málo výrazný. A kladné postavy zase síce dokázali miestami pobaviť, pričom aj humoru by sa tu trocha našlo (hlavne keď išlo o toho obézneho Spidermanovho spolužiaka), avšak na nejakú super zábavu to aj tak nestačilo. Navyše aj akcia bola iba taká priemerná. Veľmi slabý priemer. 50/100 (27.05.2019)

Nejsem vůbec velký fanoušek komiksových filmů, o to více jsem byla překvapená, jak moc se mi nový Spider-Man líbil. Získal si mě především přístup, hlavní hrdina je patnáctiletý kluk a film na to nezapomněl ani na minutu. Jedná se hlavně o teenagerovskou komedii, ta superhrdinská část je až druhořadá. Nechybí tady klasická teenagerovská klišé a zvraty, to mi ale vůbec nevadilo, akce není vůbec velkolepá a třeba takové finále by v běžných marvelovkách tvořilo desetiminutový úvod, ale díky skvěle pasujícímu humoru a hercům (Tom Holland je sympaťák roku) jsem si to jednoduše užívala. Jo, nový Spider-Man mi hodně sedl. (05.07.2017)

Zhruba to, co čekáte. Spidey je přízemní comicsovkou, která se snaží vecpat do žánru teenagerské komedie, bohužel tak ale činí trochu neohrabaně. Stopáž se vlastně dělí na oddechové superhrdinské blbnutí a klasický romcom o středoškolském loserovi, takže dostáváte dva filmy sešroubované do jednoho. Trpí tím hlavně tempo, které na těch 133 minut vážně není závratné. Jakmile se ale film (asi v půlce) dostane do Washingtonu, začne konečně šlapat a finále má několik vyložených highlightů. Bohužel mezi ně nepatří akce, která strhne jen výjimečně (nic na úrovni metra ze Spider-Mana 2 se prostě neurodí). Všechno tak musí odtáhnout Holland s Keatonem, kteří se obratně vyhýbají průšvihům minulé série a dělají z „Návratu domů“ hodně solidní žánrovku. Musíte na ní do kina? Žádná povinnost to rozhodně není. Pořád jsem se totiž nezbavil pocitu, že to celé mohlo být ještě dramatičtější, dojemnější a hlavně proboha kratší! (01.07.2017)