Thor: Temný svět

Po vizuální stránce ohromující! Dvojka mě bavila mnohem více než její předchůdkyně. Více fórků, více akce, více škrábanců na Chrisově tváři. Nicméně k dokonalosti mi k tomu chybí ještě speciální ingredience v podobě vymakanějšího scénáře. Taková, která by mě nenechala vydechnout a která by způsobila mé nadšení z filmu ještě chvíli po tom, co už dávno skončil. (17.09.2016)

Jestliže Iron Man 3 vzbudil naděje, že by se marvelovky konečně mohly vymanit z předvídatelné kolonky „řemeslné omalovánkové tuctovky nic proti ničemu a za každou cenu pro všechny a tedy ve výsledku pro nikoho“ a vydat se svébytnější cestou, tak nový Thor tuto naději zadupává hluboko do země. Nic tu není vyloženě špatně, ale zároveň tu nic není ani vyloženě dobře; prostě připosraná sázka na jistotu jako většina předchozích marvelovek. Opravdu zdařilé je to pouze v těch momentech, kdy se to nebere vážně. A těch je jako šafránu; Lokiho cameo kejkle, věšák, metro, obludka s holoubky a… A to je tak nějak vše. Ve výsledku tedy cca třicet vteřin opravdové zábavy a nikoli pouze jejího předstírání? (08.11.2013)

V první půlce filmu se o nikoho nebojíte, Thor a jeho stále zazdění kamarádi si bitvy užívají a vycházejí z nich bez jediného škrábnutí, pak naštěstí zemře jedna z vedlejších postav a do hry se vrátí Loki, což oboje přinese ty správné emotivní impulsy. Celkově příběh nepřekvapí, záporák, triky i akční scény jsou nudně rutinní a humor trapný a otravný. Postavu Darcy bych i nadále nejradši umučil k smrti a mezi Thorem, Sif a Jane už konečně rozjel pořádný milostný trojúhelník. (22.06.2014)

Nevím, jestli má smysl vytahovat slůvko zklamání, protože už trailery žádnou boží hitparádu nenaznačovaly. Thor: Temný svět je ale i přesto nepříjemným přešlapem, kterým si marvelovští odpůrci nabijí zásobníky nadlouho dopředu. Vezměte veškeré výtky, které k tomuhle filmovému vesmíru často směřují, nacpěte je do dvou hodin a hádejte co vám z toho vyleze? Správně, Thorova víceméně zbytečná výprava do Londýna a na mizerně přefiltrovaný Island (to tu zelenou pustinu vážně nešlo natočit ve studiu?), která má z prstu vycucanou zápletku, nezvládá veledůležitý balanc humoru a dramatu a představuje zatím nejhoršího marveláckého záporáka (a že je docela kumšt toho dosáhnout). Taylor vyloženě zvládá jen prostředek filmu, v němž oslní malými asgardskými Star Wars. Kolem nich se ale rozpíná bolestivě repetitivní první akt a zmatlané finále, jež zajímavý nápad rychle mění v nelogický destruktivní bordel. Pravda, druhý Thor na důkladné vysvětlení čehokoliv kašle už od začátku a jeho superničivou superlátku neospravedlní ani hlas Anthonyho Hopkinse. Jenže i takhle nicotný příběh si zasloužil lepší podání, aby situaci nemusely zachraňovat oblíbené postavy a tradičně skvělý humor (Kat Dennings!), bez kterého by Thor mohl směle konkurovat třeba Green Lanternovi. Takhle je z toho jen (ve 3D doslova) šedivý průměr a nejhorší marvelovka hned po Neuvěřitelném Hulkovi. Kapitán Amerika tak bude mít v dubnu hodně co napravovat. (6/10) (05.11.2013)

Omalovánky s velkýma bublinama u pusy již nějakou dobu nelouskám, ale jejich rozpohybování se v zásadě nebráním. První Thor mne dokonce celkem zaujal, ale tentokrát má ten zásah kladivem přibližně stejně daleko do černého jako do mazlavě hnědého. Ono to totiž bouchalo světově a nejeden efekt měl ambici mne zářivě oslnit, ale celkově mi to žádnou velkou zábavu nepřineslo. Dokonce bych si troufl prohodit něco o zbytečném pokračování, ale závěrečná scéna mne navnadila na to, že bude hůř. Přijdeš-li Thore potřetí, tak se na tebe zase mrknu, protože bumerangových kladiv není nikdy dost, ale nedočkavost v mých očích rozhodně nehledej. (04.03.2014)