Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti

Dostala jsem asi sedm vteřin Ezry Millera, takže se nedá říct, že bych byla úplně nespokojená. Film je příšerně doslovný a přitom vlastně vůbec neukazuje věci, na kterých záleží. Mohlo mě napadnout, že boje nezničitelných věcí bývají nuda. A to značně nepřehledná. Všechno nemůže být pořád dokola jenom větší, ne a ne a ne. Stýská se mi po příběhu, klasickém, klenutém, pořádném příběhu. Kdo, proč, jak. Tenhle trailer trvající mnoho hodin ať si někdo strčí za klobouk. Jo a ještě jsem chtěla dodat, že první písnička, co mi po odchodu ze sálu začala hrát do (Batman) sluchátek, byla "Martha My Dear" od Beatles. (23.03.2016)

Číst si všechny nerdovské teorie a rozborky toho, kam až Snyderova vize sahá, je sice fajn, mnohé to ujasňuje a dává možnost těšit se na DC verzi, na druhou stranu to servíruje fakt, že na běžného diváka to dost kašle, protože pokud nenajedete na geekovskou vlnu, ty postavy bez pořádných motivací vás za 2,5 hodiny nakonec utlučou. Digitální finále nebolí, jalový vztah k (ne)vlastním maminkám už jo. PS: Zimmer vrže nejnudnější tóny za posledních 15 let. PPS: V Ultimate verzi oceňuji především 20 vteřin Jeny Malone, která paradoxně dodá smysluplnější rozměr Lois Laneové. Zbytek jsou spíše nenápadné divácké směrovky k ujasnění motivací, ale epičtější nářez se nekoná. Jenom rozmáchlejší komiksovka, která chce udávat dospělejší tón nolanovskou pochmurností, ale až příliš se zahlcuje zbytečným vizuálním obžerstvím a ochuzuje o nadhled. (31.03.2016)

V zásadě vše co platilo o „jedničce" platí bezezbytku i tentokrát, akorát je to díky množství postav a nakousnutých linií chaotičtější a znatelně méně sevřené. Hlavním poznávacím znakem jsou tedy ruku v ruce jdoucí rozporuplnost s rozpolceností, kdy na patnáct minut stopáže připadá pět minut nadšení (některé výkony, dějové linie, konkrétní scény), pět minut postranních pohledů na hodinky (množství balastu kolem zdlouhavého budování fikčního světa, které není zúročeno, do dění násilně cpané linie s eskapádami Lois či překombinovaně tupé fáze Luthorova plánu) a pět minut zoufalého mlácení hlavou o sedačku (přestřelená nabubřelá pompéznost, snové pasáže Clarka i Bruce, Eisenbergovo dětinské přehrávání, nepřehledná akce vrcholící během půlhodinového digibordelového „už zase padají mrakodrapy" nezáživného finále, neexistující tenze mezi ústředním duem a především "Marta!"). A to se celý snímek skládá z deseti po sobě jdoucích takovýchto čtvrthodinek. Nejlépe se to dá ilustrovat na Affleckovi/Batmanovi. Role životem unaveného stárnoucího Bruce mu sedne výtečně, ale scénář z něj dělá zapšklou naivní loutku ve hře inteligentnějších. Jako Batman je také vynikající, ale je zbytečný, jelikož během finálního zúčtování jen uskakuje před padajícími baráky, zatímco se super(muži/ženy/mutanti) bitkují. A tak je to tu se vším; dobré úmysly a nápady, jejichž realizace mnohdy značně skřípe a to místy až na hranu nechtěné sebeparodie. Ultimate edition sestřih je pak uhlazenější, navzdory délce pocitově lépe plynoucí, ale nic moc z toho. Ano, úvodním dvěma hodinám to prospívá, motivace Clarka i Bruce jsou propracovanější, Lois má rázem co dělat, celé to lépe představuje Snyderovu pochmurnou vizi. Ovšem k čemu to, když funkční pnutí je stejně posláno k ledu v závěrečné třetině (což je stále hodina stopáže) během "CGI se monstr bitkujeme", které je echt debilní jako nezáživné. A naprosto nesedící do tónu nastoleném úvodními dvěma třetinami. Což tento sestřih paradoxně ještě umocňuje. (23.03.2016)

Spousta fandů se obávalo obsazení Bena Afflecka, ale paradoxně on se nakonec ukázal jako na filmu to nejlepší. Jeho Bruce Wayne je nezajímavý a průměrný (což je v kontextu filmu ještě pochvala) a jeho Batman je docela našlapaný. Hora svalů, super hlas a styl boje, který chytlavě demonstruje sílu a maskuje Affleckovu neobratnost (a věk). Jeho pětiminutový souboj se Supermanem má grády, ale pak přijde zlom, který už tak primitivní scénář odpraví do největších hlubin demence (Martha!). Dění filmu je zkratkovité a jak plyne čas, rapidně narůstá hloupost filmu. Sousto, které si Snyderovi scénáristé ukousli, je příliš velké - zkrátka nelze začít od píky, uspokojivě objasnit motivace tří unikátních postav a ještě vše završit mega sjednocením. Z filmu se stal příšerný paskvil, který jen pramálo vypovídá o nějakém "úsvitu spravedlnosti". Všemu ještě Snyder nasadil korunu nezvládnutou technickou stránkou, kdy natáčí vše nepřehledně zblízka a ještě nepřehledněji to stříhá. 4/10 (24.03.2016)

Kryplonitová bondáž největšího buzíka homixového univerza neodpustitelně obsazenou latexovou turbomyší, nyní s xichtovým tetanem! Naštěstí má Beník většinu filmu naraženou bondážní masku a dnešní digitální triky odvedly natolik přesvědčivou práci, až by si jeden myslel, že dokáže cenit ty zuby i úplně sám. Stále trvající megadebilní premisa dvojího života Supergeje, že když si nasadí brýle, nepozná ho ani vlastní gayfriend! Naštěstí se ten řiťopich už alespoň naučil nosit slipy pod kalhotami. Uonderkráva do počtu je snad tou nejtrapnější homixovou štěrbinou všech dob, navíc osazenou ultraslizkou a asexuální tlamou, kterou už víckrát nechci vidět! Naštěstí je vyvážena nejlepším Sašou Lutorem, jaký kdy byl k vidění, fantasticky zahraným a skvostně vyšinutým. Bravo, Ledokopče! Je to furt na jedno brdo, 1 až X různých menů se buď kočkuje mezi sebou, nebo se hrdinně semknou v pionýrskou bojůvku proti nějaké mrdce z vesmíru a všechny nás zprasí! Naštěstí se tuhle klauniádu podařilo Zeckovi udržet mimo transformační debilitu Assvengerů v příjemné temnotě Nolanových Batmanů, vcelku chytře ten homosouboj navlíknul a i kosmický oblud je tentokrát celkem xežrání. Takže jsem si nejpodstatnější výtky odargumentoval nějakými těmi pozitivy a ačkoliv jsem leporela žužlal naposledy ve třech letech, pálím krásnou trojku, přičemž být to o třicet minut patetických žvástů kratší, mohla z toho být i hnusná čtyřka. Mimochodem, všimli jste si někdy, jak si leporelová impéria Mrvel a Dyslektický Cigán homix vzájemně v rámci konkurenčního boje o přízeň zaostalých slabikovačů kradou omalovánky? Antonín Stárk je Brůs Vejn jako přes kopírák, Kapitán Homokokot jasná Uondrkráva, Tór očividný Suprgej, Akvarista evidentní Spajdrgej bez lepkavých dlaní a Zelený Lampa jako by Hulkovi z prdele vypadl. A pak jim všem ťamani vypoulí oči a je z toho mango. Už se těším, až v roce 2025 všechen ten zdegenerovaný nekulturní bordel konečně globalizačně zfúzuje a vzájemně se povraždí v ultimativním digitálním mrdníku s názvem Assvengers vs. Liga Slaboduchosti vs. Pokémoni: Úsvit literatury. (26.03.2016)