Výchozí bod

Cahill nepíše klasický sci-fi, spíš se jedná o mysteriozní dramata lehce líznutý nějakou vědecko-fantastickou událostí, jako tomu bylo hlavně u jeho indie prvotiny Jiná země, která pro mě byla dost originálním osvěžením. Tady více méně používá stejnej vzorec a bude tomu tak zřejmě i v jeho příštím filmu Bliss, tak snad mi díky tomu nezevšední, zatím mě jeho psychologický dojáky, s hezky poskládanejma obrázkama hlavně ve vypjatějších momentech, celkem berou. (25.12.2020)

Mimoriadny, zvláštny a originálny film, v ktorom bolo všetko namiešané tak, že som neuvažoval, či tomu veriť, neveriť alebo sa aspoň zamýšľať a iba som to sledoval. A bol to dobrý zážitok. Veď mudrovať na danú tému môžem kedykoľvek. Okrem Michaela Pitta som nikoho nepoznal a nepociťoval som to ako nevýhodu. V prvej časti boli ojedinelé dramatické situácie, v druhej stúpalo napätie, ako keby šlo o detektívku. Vždy som rád, keď môžem niekoľkým po sebe sledovaným filmom dať slušné hodnotenie. (25.05.2022)

Jak vztah Sofi a Iana, tak pozdější pátrání mě moc bavily, a hledání bylo navíc i docela napínavé. Jinak jde o další sci-fi, u kterého znovu velmi záleží, zda přistoupíte na pravidla „hry“, nebo to celé odmávnete už při první zmínce o „databázi“. Navíc tvůrci jdou divákovi vstříc, nabízí mu totiž nevtíravě otevřený konec, a každý si tak může zvolit variantu, které věří/chce věřit. Já si zvolil a zároveň přiklepl Výchozímu bodu solidní 4*. (27.12.2014)

Tak až takové překvapení jsem nečekal. Naprostá pecka, která je výborně natočená, skvěle zahraná a výtečně napsaná. Dialogy jsou realistické, postavy plně uvěřitelné a příběh, jehož hlavním motivem je střet materialistického a duchovního uvažování, až zaráží svou promyšleností a inteligencí. Okouzlující a dojemná zápletka je vlastně jednoduchá, ale realizovaná s chirurgickou přesností. Škoda, že trailer z ní nebetyčně vyzrazuje tři čtvrtiny, děj je totiž nepříliš předvídatelný a filmu se celkem daří tajit jeho směřování až do poloviny (podobné téma zpracoval výborně třeba Atlas mraků). A rozhodně si počkejte na úplný konec titulků, jinak byste se připravili o roztomilou pointu. (01.07.2014)

Když se po téměř ročním váhání, zda ten film vlastně chci nebo nechci vidět, konečně dokopu k tomu, že si ho pustím, téměř celou dobu u něj pro změnu přemýšlím, zda ho chci vůbec dokoukat, a když se tak konečně stane, nějak tápu, co si vlastně o něm mám myslet. Jisté je, že jsem si podle traileru myslel, že to bude o hodně lepší film, než jak se mi po zhlédnutí jeví - když člověk sleduje závěrečnou scénu (která podle všeho měla ambice být velmi silná), dochází mu, že celý film si k ní nenápadně připravoval cestičku, aby to na člověka v závěru správně vybalil. A přesto - na mě to prostě nějak nezabralo, a celý film mě dosti emočně minul. Nejzajímavější jsem na něm vposledku shledal části, které jsou vzhledem k hlavnímu vyznění filmu spíše podružné (na mysli mám vystižení milostného vztahu Iana a Sofi), a naopak to zásadní mě spíše otravovalo (na mysli zde pro změnu mám to filmové lavírování mezi (pseudo)vědeckým a nevědeckým náhledem na svět - obecně nemám rád, když mám pocit, že ze mě film dělá debila, což zde podle mě sedne skoro na všechno, co se v tomto filmu tváří vědecky). Ačkoli mě film zpočátku zaujal originálním námětem a sympatickým obsazením, hned v úvodu u mě dokonale klesnul ve chvíli, kdy voiceover hlavní postavy pronese, že by nám "rád pověděl příběh očí, které změnily jeho svět" - jaký to diletantský úvod, jaká scenáristická fušeřina hned na začátku! Jako by se člověk nechystal sledovat film z 21. století, ale číst nějaký zaprášený bildungsromán z dickensovské éry! Čemuž dá vlastně následný děj filmu za pravdu - na mysli mám příklon k této umělecké formě, kterou v současnosti shledávám těžce anachronickou. Aneb mou inteligenci vyloženě uráží sledovat tyhle novodobé zhipsterizované storky o - SPOILER ALERT - polepšených hříšnícich, kteří jako nevěřící Tomáš prohlédli a seznali svůj omyl. Pokud by je někdo bral vážně, dokazoval by tím, že je stejně povrchní jako tento film. Nevím no, možná je vážně největší problém v tom, že jsem si před tímto filmem pustil jeho trailer (což normálně skoro nikdy nedělám!), protože jsem si na jeho základě myslel, že by to mohlo být něco mezi Věčným svitem neposkvrněné mysli a Indickým nokturnem, ale samozřejmě to nemá k působivosti prvního a spiritualitě druhého nakročeno ani omylem. Hipsteři povinně strkají do oblíbených filmů, blazeovaní diváci jen znuděně nadzvedávají obočí - to mělo být jako všechno? Hm, tak možná někdy příště. (15.09.2015)