Vacas
Cows
Režie:
Julio MedemKamera:
Carles GusiHudba:
Alberto IglesiasHrají:
Emma Suárez, Ana Torrent, Carmelo Gómez, Karra Elejalde, Pilar Bardem, Kandido Uranga, Ramón Barea, Aitor Mazo, Carlos Zabala, Miguel Ángel García (více)Obsahy(1)
Film zachycuje tři generace dvou sousedících rodin, žíjících v malé baskické vesnici a ukazuje nám tak obrovskou rivalitu mezi rodinami Iriguíbel a Mendiluze. V první části se ocitáme na zákopech v období třetí karlistické války v roce 1875. Mladý muž Manuel Iriguíbel, zastrašen hrůzami bojů a nechutí bezdůvodně střílet lidi, je zraněn a v domnění, že je již mrtev, je ostatními vojáky naložen na vůz s mrtvými. Při strastiplné cestě, se probere z bezvědomí, jeho jediným svědkem „obživnutí“ a následného opuštění vozu, se stává kráva. Příběh se přesouvá do roku 1905, kdy stejný muž tráví čas malováním krávy, pozorujíc své tři vnučky. Synové obou rodin (Juan a Ignacio) jsou vyprovokováni k souboji v přetínání kmenů, a proto se rivalita prohlubuje ještě více. Na oba soupeře se uzavírají sázky a lítý boj může začít. V příběhu se objevují i záchvěvy lásky, které Juanova sestra Catalina nezvládá uchovávat v tajnosti a tiše Ignacia pozoruje v lese při tréningu na souboj. Tím také začíná milostá aféra mezi nimi, která nakonec vyvrcholí početím Perua. Na scénu nastupuje rok 1915 a s ním nastává i stěhování Perua do USA. Poslední zachycení života baskické rodiny je z roku 1936, kdy se Peru vrací do místa rodiště jako válečný fotograf. Režisér snímku byl v roce 1993 oceněn Goyovou cenou. (_Berunka_)
(více)Recenze (44)
Tenhle film bych si asi nedovolil úplně rozebírat, protože mi k němu chybí určitá znalost španělské historie, ale bylo zajímavé na to nahlížet z pohledu někoho, kdo se v tom všem snaží zorientovat a něco mu vždycky uniká - přičemž je zajímavé, že přesně takovým stylem to Medem natočil. Je to můj první film od něj a určitě ne poslední, protože to kombinování drsných, naturalistických scén s poetickými přírodními mu fungovalo překvapivě skvěle a celý film prostupovala taková zvláštní osobitá atmosféra, kterou na tom oceňuji asi nejvíc, protože už jen z ní lze poznat, že Medem žádný rutinér nebude. Bavilo mě sledovat osudy té rodiny, bavilo mě to prostředí i některé zvláštní nápady a drželo si mě to víceméně po celou dobu, takže já jsem spokojený. Něco do sebe to prostě má a přišlo mi to maličko jako takový španělský Jakubisko, který je ale kreativní v jiném slova smyslu a trochu víc ví, co chce a jak to chce podat. Slabé 4* ()
Krávy, krávy, jakou máte řeč...Jako film jistě zajímavej pro fajnšmejkry, který maj rádi filmy od zesnulého Menzela. Leč já jeho filmy rád nemám a tudíž mi ani tenhl nepřirost k srdci. Ale na druhou stranu sem to dal celý bez větších scén :o). Zajímavý na tom je, že je to příběh 3 generací a že kadou generaci hraje stejnej týpek, což mi přišlo docela fajn. Ale divný móresy dědky u kořenu stromu a pořád pohledy kravám do vočí, to mi přišlo ujetý. KOnec celkem přísnej. Ale vidět to u nemusím... ()
60 let španělského venkova: dřevo a krávy. Sekery mají muži, zástěry ženy, psychické problémy všichni. Idylické jsou pouze momenty zachycené na obrazech a fotografiích. Krev, sex a šílenství zůstává v nepříjemných vzpomínkách, které se během občanské války projeví ještě méně příjemnými činy. V podstatě španělská obdoba Hanekeho Bílé stuhy, akorát natočená hravějším režisérem (Medem holt není psycholog, byť nějakou dobu studoval psychiatrii). Hravost, projevující se mj. do sebe zahleděnými záběry skrze kravské ucho a zpod kravského řitního otvoru, ale moc neladí s námětem. Kdyby Medem udržel své exhibicionistické choutky na uzdě, mohlo by jít o vyrovnanější film a silnější filmový zážitek. 65% Zajímavé komentáře: Radko, Pafl ()
Uf, to byl pomalu normálně že horor! Vedle číhajícího zla v podobě lesního zvonku s kyvadlem a sekyrou je k závěru zesilněná romantická linka působivým protikladem. Jako vyloženě symbolický se mi však jeví v první řadě mohutný slamený strašák, ve větru kroužící na louce na jedné noze a s nabrušenou kosou k tomu – vystihuje i atmosféru celého filmu, který už od počátku v sobě kombinuje kouzelnou poetičnost s jinak až nepříjemným naturalismem a šílenými ponurými běsy vybraných obyvatel či společenské situace v pozadí. Působivě natočené, občas pocitově těžší na ztrávení, jedním dechem však musím dodat, že jsem se od této časově rozsáhlé rodinné ságy podané v hutně zpracované zkratce ve 96ti minutách nemohl odtrhnout. Jsem skoro jako ten americký fotograf v závěru... jenom takový host, který se ocitl (tedy doslova) v té španělské vesnici. „Jsem neutrál...“ , co se jen dívá, kdyžtak si občas něco zaznemává, ale zážitek z oné podívané byl určitě dost silný. Osobitě pak pokud jde o soutěž s kácením tlustých dřevených polen na rychlost. Ještě mě na margo zaujalo, že Julio Medem (s jehož tvorbou to bylo moje první setkání) si natočil tyhle Krávy ve stejném roce, jako i Karel Kachyňa tu svou Krávu... [75%] ()
Bylo by to funny, mít v TOP 10 Krávu i Krávy. Ale to se nestane. Měl jsem k tomu výhrady od prvopočátku a postupně jsem se v nich jen utvrzoval. Nelíbil se mi totožný představitel pro roli děda, otce i syna, nelíbil se mi styl vyprávění, nelíbila se mi poetika tohoto filmu (který mi evokoval Jakubiska, na něhož to ale nemělo ani zdaleka). Bylo to prosté, přitom poměrně zmatečné. Škoda pro mě, moc jsem se na to těšil. ()
Reklama