Neporazitelní

Tak pre začiatok by som film neoznačil za akčný, minimálne nie v oficiálnej do sveta vypustenej verzii. Na to sa totiž primálo venuje samotnému MMA, vlastne z celej stopáže je asi hodina čistokrvný rodinný film s trochou komediálnej prímesi (ktorú zväčša používajú do filmov všetkých žánrov Juhokórejci - česť výnimkám ako Ki-duk Kim alebo Chan-wook Park), 15 minút vyložene vzťahová dráma, a až tá zvyšná ledva trištvrte hodina sa venuje čírej zmesi boxu, teakwonda a ktovie čoho ešte v jednom z choreograficky najzaujímavejších ázijských bojových umení. Herci sú slušný, je to kvalitne natočené, no samotným zápasom je v tejto verzii venovaný tak malý priestor, že nemôžem hodnotiť vyššie. A to je škoda, lebo jednotlivé súboje sú perfektné, ako herecky, tak po stránke choreografie a cítiť z toho autentickosť. Trochu sklamanie, ale stále celkom dobré. 70% (24.01.2014)

Když skousnete ten delší úvod, a trochu chaosu v postavách, tak zjistíte, že vás to snad fakt baví (mě teda jo) a dokonce ústřední dvojce fandíte, teda dvojce, ono tam je hlavních hrdinů trochu vícero a každý má své duchy se kterými se musí vyrovnávat a překonávat je...místy docela nečekaná rozuzlení vedou až k víceméně povedeným a dobře nasnímaným bitkám v klecích, ale přeci jen si říkám, že Karlos Vemola by z těch rejžožroutů v kleci udělal pyré, ale kdoví..kdoví..:) (07.03.2014)

Zhliadnutá tzv. "pracovná verzia", kde nebola ešte použitá pre film zložená pôvodná hudba, ale namiesto nej boli použité náhradné skladby. A možno práve aj vďaka nim ma to celé veľmi chytilo, kedže sa použili známe staré, poväčšinou americké skladby (a tak som si miestami pripadal, ako keby som po hudobnej stránke pozeral napr. Forresta Gumpa), ktoré výrazne podkreslovali výsledný dojem jednotlivých (nielen) bojových sekvencií. Vidieť bojovú koláž v ringu zápasiacich protivníkov na pozadí skladby Mindheist z Nolanovho Inception, alebo tréningovú, predzápasovú montáž za zvukov Sound of Silence od Simon and Garfunkel bol silný adrenalinový zážitok. Tak ma napadlo, že tento spôsob hudobného podfarbenia akčých filmov z Ázie by sa mohol uplatniť aj v ďalších projektoch, kedže vo výsledku to filmu neubližuje, práve naopak, obzvlášťnuje. Príbeh samotný je potom aj vďaka dobre zvoleným predstaviteľom (či už charakterovo, ale hlavne aj fyzicky) variáciou na dejové zákutia od Rockyho až po nedávneho Warriora. Nič objavné, ovšem spoľahlivo fungujúce. Bojová choreografia slušná, hlavne v prevedení Andyho On-a. (19.05.2013)

Jakmile je jednou Ťaman v kleci, nevyšroubuje jej odtamtud ani Yan Tlesk-Acch! Třicetikiloví zabijáci v této fantasy ukazují, že jsou schopni v pohodě vyhrát i mezinárodně obsazený turnaj v Mixéru Mentálních Analfabetů, v němž by jim kterékoliv z těch devadesátikilových pokérovaných indoevropských hovad, ze kterých vyzařuje nespoutaná inteligence skoro stejně jako z dobrotivě moudrého obličeje hokejisty Ovečkina, orvalo na zemi všechny bambusové výhonky dříve, než by vůbec stačili zjistit, že nemají čím zaklepat o tatami. Ale to není zdaleka vše. Těch zápasů ligy Mimořádně Mozkově Atrofovaných je ve filmu poskrovnu, zbytek přemrštěné stopáže je kantonská snaha o šikmookého Rock-y-ho V. na pomerančích a se smaženými nudlemi, při kterém místo Tygřích očí vyhrává nějakou čínskou barovou zpěvačkou monstrózně zpotvořený Zvuk ticha, za který určitě nezaplatili tantiemy. Vše zalité tunou toxického patosu ze Žluté řeky, a tak si nakonec náš vychrtlý obstarožní rýžožrout vyboxuje nejen prestiž ve stádě makaků, ale také opatrovnictví nad šikmookou nesympatickou žačkou s prořízlou držkou, jejíž matce z toho fracka hráblo. No, nejedna čínská hospodyňka se u toho dozajista píchne dojetím do prstu při vyšívání pruhů na originál exportní teplákovce Adddidddas. ** (04.06.2014)

Je potěšující, že se klasické schéma filmů o kontaktních sportech dnes již přežilo a ty desetiletí neměnné neduhy jsou minulostí. To co je naopak v žánru v kurzu, je silné lidské drama o nečernobílých postavách, kde je sportovní složka (zdánlivě) podružná a plní spíše roli třešinky na dortu. Musí sblížit s postavami, aniž by se to uchýlilo k trapárnám se záporáky a podobné zhůvěřilosti. Musí budit dojem, že tvůrci nepodvádějí milosrdným střihem a že si to tedy herci na place (žíněnce) tvrdě vypotili. A zároveň si musí zvládnout poradit se situacemi, jak se vyhnout, na hlavu obrátit či alespoň se ctí vybruslit z případných nevyhnutelných žánrových klišé. A málokterý snímek to doposavad zvládl lépe než právě Lamův majstrštyk, který působí dojmem asijského sociálnějšího a naturalističtějšího "remaku" Warriora. Výtky se samozřejmě najdou. Je to místy značně patetické, ale to k tomu tak nějak patří. Zásadnímu zvratu se jde po celou stopáž tak okatě naproti, že vlastně vůbec nepřekvapí. Hongkongská akustická verze Sound of Silence je vynikající, ale ta později ženštinou odzpívaná oproti originálu bez síly a především dost ničící scénu, kterou podbarvuje. No a vůbec nejhorší je dovyprávění příběhu formou fotek během závěrečných titulků. Jak je to milé, tak to poněkud nesportovně podkopává to, o co se (úspěšně nutno podotknout) film předchozí dvě hodiny snažil. (15.12.2013)