Hany

Viděno na festivalu Finále 2014. Slavnostní předpremiéra nedopadla příliš slavně. Vlastně většina přítomných cítila rozpaky. Někteří vyjadřovali svůj názor hlasitě, jiní se mlčky snažili přehoupnout přes nepochopitelný zážitek. Nejlepším hřebem večera tak zůstal moderátor Jan Burian a jeho improvizace při výpadku elektrického proudu. Je to natočeno poctivě, i když ne na jeden záběr, jak je deklarováno. I herecké výkony jsou na solidně vysoké úrovni. A lidé z Plzně vidí známá místa, kterými často prochází. Ale obsah? A dá se mluvit o obsahu? Nebo jde jen o sled obrázků se slovy? Bez výpovědi, bez sdělení, bez myšlenky? Ano životní vyhořelost. Ale i ta se snad dá zobrazit zajímavějším způsobem. Z herecký rolí: Jiří Kocman v jakési roli bohémského světáka, představitelky Han Hana Vagnerová a Jitka Schneiderová, básnický recitátor Michal Sieczkowski a jeho matka Pavla Tomicová. Herci se musí zmínit, herecké výkony jsou jedinou věcí, která z tohoto filmu stojí za to. Jinak se ostatní zúčastnili bizarního třídenního večírku. Festival začal neslavně. Nejsilnějším momentem Finále se nakonec stala debata po uvedení dokumentu Dělníci bulváru. Zúčastnil se ji i sám Novotný. A i tam pokračoval ve svém veřejném exhibování a nikdy nekončící masturbaci. (20.10.2014)

„Hele zeptáme se tady mladýho zoba, ne? Ať nám řekne takovej mužskej pohled na věc, viď? Oni chlapi obecně dost hluboce cejtěj všechno, viď?“ – „Jo no, to cejtíme.“ – „Že jo?“ – „Hlavně třeba ryby.“ Hany je po delší době jeden z filmů, který se mi nejen, že špatně hodnotí, ale vůbec jakkoliv uchopuje. Dokonce se mi těžko rozhoduje, zda se mi snímek spíš líbil či ne. Styl natočení mě vcelku zaujal, „štafeta“ navazování (pomocí postav) mi přišla docela přirozená, nenásilná a zajímavá (přestože jsem posmutněl pokaždé, když se centrum dění „vyneslo“ pryč z ústředního podniku, jakkoliv byly třeba řeči štamgastů v nedaleké hospodě taky docela výživné). Nepochopil jsem však, proč tvůrci porušili avizovanou (a samozřejmě imaginární) „jednozáběrovost“, když to vlastně absolutně k ničemu nevedlo (vtěsnat do filmu další postavu, která by publikum „dostala“ zpátky do Hany, by jistě žádný problém nebyl, takže o co mělo jít?). Nejsilnější na filmu mi přišly (místy až dokonale) absurdní dialogy. Při jejich poslouchání mi dokonce ani tak moc nevadila zjevná stylizovanost (jen občas), protože to, co si nanejvýš birazní postavičky sem tam sdělovaly, mě upřímně hodně rozesmávalo (i Jirkův dlouhý monolog na cestě k zastávce překvapivě nezačal nudit). Bohužel však docházelo na hlušší místa (otec s kolem?!) a jejich korunovací byl moment, který přišel zhruba po hodině projekce. Po střetu na ulici se totiž celý film ponořil do zdánlivé anarchie, já nechápal proč, co tím chtějí tvůrci říct, a Samirův počin mě rázem přestal bavit. Cíl filmu mi tak zůstal utajen (snad nemělo být pointou toho všeho něco tak banálního, jakože si „na veřejnosti“ hrajeme na něco jiného, než ve skutečnosti jsme), a pokud jím naopak mělo být čistě pobavení (a snad i jakási satiricky zabarvená sonda do nočního života určité věkové a společenské skupiny), byla poslední dvacetiminutovka naprosto zbytečná a mimo. Ve výsledku tak hodnotím „neutrálním“ průměrem. „Jo a potom, pak asi půl hodiny bylo ticho, to asi přišel ten její táta, hele ten je taky takovej…“ – „Co?“ – „Divnej, furt na mě čumí, když tam sem. Jako ten z tý krásy americký…“ – „Spacey?“ – „Jo! Ježiš ty seš tak chytrej!“ (26.01.2015)

Byl pozdní večer. Ne tak idylický, jak jej popisuje Mácha. Studující nesympatická inteligence a jeden nesympatický dealer se schází v kavárenském klubu, v němž jakýsi ambiciozní nesympatický psavec divadelních her předčítá nahlas svoji pseudointelektuální sračku, aby ostatní návštěvníci mohli přes sebe mluvit, vzájemně se překřikovat, vést spolu dialogy "jako ze života" a byl navozen pocit chaotické r(d)eprese, která snese všechno, včetně technických nedostatků. Nedostatek lásky v nočních ulicích se dá vynahradit násilím. A varování z rádia dá tušit, že se v ulicích strhne velký nepokoj. Ach, ti dnešní tvůrci to nemají lehké. Musí volit ojedinělé režijní prostředky, jak na sebe upozornit. Michal Samir se uchýlil k non-cut formě (film beze střihu), která je na jeho filmu tím nejzajímavějším. Je pozoruhodné sledovat, jak se kamera šikovně přemisťuje z jednoho stanoviště na druhé a zase zpět, i když osvětlovači a zvukaři by zasloužili, aby od násilníků taky schytali nějakou tu ťafku. Fajn, i v českých podmínkách lze natočit film formou, která sklízí ve světě ocenění. A kromě toho lze natočit film, který je po obsahové stránce a formě sdělení, naprosto prázdný, respektive dějově nešikovně posazený. Ano, je to tak. Většinou se totiž ve filmu vůbec, podotýkám VŮBEC, nic neděje. Kdyby se ve filmu nějak zajímavě plkalo, tak fajn, ale tady se plká tak nemožně uměle(cky), až to budí dojem, že režisér neví, kdy dát povel k tomu, aby film něčím oži(vi)l. Po otravných pasážích, kdy se z klubu na okamžik dostaneme do přilehlého parčíku, v němž marně čekáme, zda drogový dealer-pitomec ojede HANY Vagnerovou, ještě nahlédneme oknem do života manželského páru, tím jsou skuteční manželé Tomicová/Malý, se pak v závěru filmu dostaví hrstka násilných scén, které nesou punc opravdovosti. Jen je škoda, že přijdou až na poslední chvíli, následně působí ve filmu překotně až nepatřičně, tudíž užít si je, je prakticky nemožné, neboť práce osvětlovačů je natolik mrská, že si spoustu věcí musíte domyslet. Takže blije Schneiderová, jo, blije, kouří holka na záchodě cizince, ano, kouří, schytá to Karel Zima od běsnícího dealera, ano, schytá. Já to píšu, kdybyste to náhodou v tom mizerném osvětlení neidentifikovali, abyste nebyli o nejlepší momenty filmu připraveni. I přes sympaticky anarchisticky posazený závěr nesoucí se ve stylu dramatu "Proč", u mě film celkově nebodoval. První polovina je hrozná, nedá se na ní nic chválit, druhá dojem vylepší jen částečně. Režisér potenciál má, tohle má ale do divácky poutavého filmu daleko. 40% (21.12.2015)

Pôjdem proti prúdu a vyslovím názor, že Hany je zaujímavý experiment ako svojou formou, tak svojim obsahom. Výnimočnosť podania ospravedlňuje aj jeho očividná amatérskosť, ale možno by to ako čisto profesionálny film nemalo taký účinok. I keď na mnohých to nefungovalo ani tak. Obsahová stránka má svoj zmysel v menších detailoch a dialógoch, prezrádzajúci "babylonský" problém xenofóbneho sveta a nie len z toho vyplývajúcej agresivity. Myslím, že diváci majú problém najmä s nie príliš uveriteľnou autenticitou, ale pokiaľ vo filme nechceme vidieť doslovný zrkadlový obraz toho, s čím sa denne stretávame a uspokojíme sa so štylizáciou, Hany nás môže osloviť. Vďaka obsahu určite nemôžeme prostredníctvom formy označiť tento film za českú Ruskú archu. To ak by to niekoho náhodou napadlo. (11.11.2014)

Film je zajímavý možná tím, že je natočený bez střihu, jinak bych se k němu asi sotva dostal. Ale povedená kamera je jediné plus, které se mi povedlo najít. Zásadním mínusem jsou pro mě nesympatické postavy, i ta Hanka Vágnerová, která ze začátku vypadala jako aspoň jedna povedená fajn postava, se pak chovala jako tupá, s prominutím, pička. A nejen, že byly postavy nesympatické, ještě se chovaly hodně nelogicky. Hlavně okolo části s pouličním roztržkou, film se ani nestihl na nikoho pořádně zaměřit, strašně roztříštěný děj a zbytečné postavy. A ?hlavní postava? Jiřího Kocmana byla na facku asi nejvíc ze všech. (17.05.2015)