Ať žije svoboda

Dejte mi nůž a já si podříznu hrdlo! IO AMO I FILM ITALIANI, MA tohle je stračka par excellence! Tvůrcům nestačilo udělat nestabilní a nudný snímek - do snímku zároveň zakomponovali pasáž o natáčení filmu a ta je rovněž nudná a jalová jako Agáta Hanychová ve V.I.P. PROSTŘENO!.Dublovaný útok na CNS měl být tlumen šukajícími shoty, AVŠAK já ve své prostoduchosti byl úplně paralyzován, nýbrž jsem nevěděl, kdo je GOOD BOY (Stark) a kdo BAD BOY (Ti z Casterly Rock). Inu posuďte: Jedno dvojče (60 let) prchá do země šampaňského, kde jebe komparzistku a bejvalku (u ní doma, manžel koukal v obýváku na IL CALCIO DI FAMOSO). Druhé dvojče (60 let) jebe manželku svého dvojčete u jeho dvojčete doma. Ale pokud volíte SOBOTKOVO SOCANY, tak budete excited! 25% (14.10.2013)

Další jakoby lehce poetický, ale zároveň odlehčený italský film, ve kterém jasně vévodí Servillo, kterého si nyní můžeme dopřát i ve dvojroli. Je však otázka, v čem si ho vlastně dopřáváme? V politickém dramatu na nože? V boji o psychické zdraví? A nebo jenom taková ta klasická italská seance zachycující momenty italského života? Kdo ví? Já to bohužel přímo nezjistil. Což je škoda. Film byl pro mě naladěný na velice správnou vlnu a stačilo málo, aby mě nějak dorazil do skvělých pozic, aby se mi definitivně líbil. Asi hrálo i roli, že i když se druhý bratr jevil jako čerstvý vánek novoty k lepšímu, tak by člověk čekal i nějakou větší upřímnost nebo i ironičnost. Ta nepřišla. A to byl takový ortel smrti. (01.03.2021)

Výborný Toni Servillo ve vděčné dvojroli psané přímo na tělo. Ostatně je to hlavně jeho herecký výkon, který tuto námětově nijak originální politickou komedii vyzvedává mezi opravdu povedené filmy. Obě dvojčata zvládá skvěle podat včetně takových jemných nuancí, kdy divák stále vidí rozdíl mezi Enricem a Giovannim aktuálně hrajícím Enrica. Zdatně mu sekunduje Valerio Mastandrea a na menším prostoru i Valeria Bruni Tedeschi. (12.07.2013)

Pan režisér umí točit a umí si i vybrat herce. Ano, příběh sám o sobě není ničím objevným a nedávno jsem viděla Diktátora, který je pochopitelně žánrově z jiného soudku, ale obsahově už nikoliv. Promítání slušeno velké plátno Velkého sálu hotelu Terminal, které dílu dodalo patřičnou důstojnost a přidanou hodnotu. (04.07.2013)

Otrepaná komediálna zápletka výmeny dvoch chlapíkov na pozícii jedného z nich tu rozhodne nie je prerozprávaná prvoplánovou situačno-komickou formou. Čo ale automaticky neznamená že ide o umenie. Ando nie je Tornatore alebo Sorrentino a nakrútil niečo na rozhraní kina a televízneho filmu. Našťastie má ale k dispozícii Toniho Servilla, ktorý zahrá dokonale úplne všetko a vždy ide na plné pecky. Asi ani komentáre k tomu, ako je Taliansko skorumpované a politika špinavá hra, špeciálne Talianov šokovať nebudú a Slovákov a Čechov už vôbec nie. Na druhú stranu celkom fungujú paralely medzi umením filmu a politiky klamať a jednotlivé vzťahy oboch pánov so svojim okolím. (07.10.2017)