Blázniví bažanti

Skoro bych dal jen dvě hvězdy, jaksi za trest. První z jejich filmů a dle mne nejslabší z těch, co s nimi natočil Claude Zidi (ty nezidiovské jsem neviděl). Les Charlots vznikli jako kapela a hlavně mimo Francii je proslavily až filmy, ve kterých hráli. Na francouzské Wikipedii se dokonce dozvíme, že jsou jednou ze dvou francouzských kapel, které předskakovaly Rolling Stones. Prvních skoro 40 min. (tedy téměř půlku filmu) se díváme na jejich snahu hrát s kapelou a zvítězit v jisté regionální hudební soutěži. Nemají peníze na nástroje a tak jako později ve Velkém bazaru se snaží si vydělat (prací :), což se jim klasicky nedaří. Později je Zidi již neobsazoval do rolí hudebníků a postačilo, že dělali ke svým filmům hudbu. Vtipná je pasáž ze soutěže, kdy máme možnost podívat se na několik dalších kapel a styl, co se tehdy hrál. Zajímavé je sledovat, co se nosilo, některé modely jsou pekelné. Po těch 40 minutách se konečně dostáváme do armády, když je na jedné louce dostihne vojenský kurýr s povolávákem na večer téhož dne (docela krátká doba, ale to je u takového filmu celkem jedno, jen mám dojem, že se jejich vojenská služba do té doby ve filmu vůbec neřešila). V armádě začíná být veseleji, především díky plukovníkovi a skvělému seržantovi (Jacques Seiler), který hraje také v Bažantech jdoucích do boje. Fantastické jsou manévry, kde plukovník s důstojníkem od jiné jednotky hrají proti sobě jakoby deskovou hru s figurkami na plánu vojenského prostoru a dle toho, jak figurami táhnou, musejí vojáci a technika pobíhat sem a tam. Tento film je více než u dalších sledem gagů, pospojovaných jakýmsi dějem, až na to, že zde je to dosti patrné, chatrné. Ale stejně je mám moc rád! (26.06.2012)

Prvni spolecnej film skupiny Les Charlots se docela poved, ale prislo mi, ze ze zacatku nikdo nejak zvlast nevedel, o cem tocit, takze nez se dostali do kasaren, jen tak blbli bez nejakyho vetsiho smyslu. Coz ale nevadilo, je to fakt ukazkova skupina smolaru, ktery na co sahnou, to zvorou a delaj jen samy problemy a je to velmi vtipny. Jinej dil bazantu mam sice jeste radsi, ale tohle je rozhodne nadprumerna komedie se sympatickejma hlavnima hrdinama. (16.02.2007)

Až na debilní a docela dlouhou hudební soutěž, jsou bažanti úžasní. V tomto prvním dílu se jich ještě sešla celá pětice. Scénky z vojenského prostředí zkrátka nemají chybu a tento způsob humoru se mi velmi zamlouvá. Scénky jsou dotahovány do nejvyššího stupně absurdity. S přimhouřením obou očí dávám 4*. (23.02.2013)

Zajímavé je, že když jsem se ptal starší generace, tak skupinu Les Charlots nikdo neznal. Pouze filmy o Bažantech. Přiznám se, že v pubertě mi film asi přišel zábavnější. Mám raději přirozený humor. U grotesek chápu groteskní humor, neboť ty jsou na tom založené a navíc byla taková doba. Ale tvořit humor grotesek v moderní době moc nefungovalo, což se právě zde ukázalo. Jo, byly tam dobré fóry. Ale ten nahraný humor v podobě přecházení prázdné silnice, do které v tu chvíli vjede auto a hrdina divoce odskočí, mi prostě nesedí. A takových věcí tam bylo víc. Zajímavé je, že filmaři využívali hojně ještě jeden typ humoru a to je pantomima. Ta se v různých situacích objevila též několikrát. Chápu, že tehdy to diváky muselo bavit. Tím spíš, že to bylo něco úplně jiného, než co se dělalo v Československu a vlastně i ve Francii té doby. Stačí si srovnat francouzské komedie sedmdesátých let. Ale z dnešního pohledu už jen okrajově. Závěrem musím podotknout, že moc nerozumím, proč třeba film nebyl protkaný písněmi skupiny. (06.01.2021)

Pro mnohé diváky v bývalém Československu první a jedno z nejlepších setkání s francouzskými Les Charlots. Ještě v pěti i s Louisem Regem, který pak v největších "peckách" už nebyl. V očích mnohých možná francouzské dozvuky květinového opojení, zvláště pokud se podíváme na garderobu potrhlých hudebníků. Domnívám se, že kdo se bude chtít u tohoto filmu bavit, udělá to. Je to oddechová komedie, které jsou prostě potřeba a nemá smysl z ní dělat něco, co není. (09.06.2008)