Zlý dům

Smutkuplny herecky koncert pro dva solisty, vynikajiciho Peska a meho oblibence, Vaclava Postraneckeho. Lec trochu zlobil scenar. Postraneckeho "Vatson" byl jeste vetsi Watson nez od A. C. Doyla. Ze Pesek kryje svou pribuznou ci primo dceru by meli kriminaliste poznat snad od zacatku ("na me komplice jiz musite prijit sami"). Uvod trval nejak moc dlouho a pak to zase tvurci vzali hopem. Ale ok. Smutkuplnych 2x30 -> sedesat pro. (09.02.2022)

Ladislav Pešek se v tom svém "neviditelném světě" pohybuje jako ryba ve vodě. Asi jsem v průběhu filmu i tušil, proč policistům tak dlouho neříkal vše, co věděl. Jeho závěrečný rozhovor ve vlaku s vlastní dcerou (jedna s prvních rolí Elišky Balzerové/Havránkové) byla sice vcelku stručná ale přesto docela emotivní. Čeho jsem si ve filmu dost všímal byla lidová hospodská hudba v těch jednotlivých retrospektivních scénách, která vytvářila takovou poměrně sentimentální atmostéru (jako by to celé nebyla klasická detektivka). Celkově možná spíše průměr ale už jen kvůli vždy milému a laskavému Ladislavu Peškovi zaokrouhluji na čtyři hvězdičky. (04.07.2023)

Kriminální epizoda ze série starých inscenací, v nichž se kromě dobrého hereckého řemesla nutně předvádí i dobová tendenčnost. Přesto z toho vystupuje cosi důležitého, co zasahuje i současného diváka – mnohé ty staré příběhy totiž vynikají srozumitelností sdělení, pravdivostí emocí i velkou vnitřní silou neokázalých hereckých výkonů (především Pešek kreslí svého slepce v mistrovských finesách a jemnostech). Žel, inscenace Anny Procházkové doplácí na poněkud slabší hlavní dějovou linku. (04.04.2020)

Trochu slabší kriminálka s jinak zajímavými herci, kteří ale nedostali moc možností rozvíjet svůj talent - viz Eliška Balzerová. Na začátku Karel Zícha prozradí kriminalistům mnohé, aby jim vzápětí nechtěl prozradit skoro nic. Překvapil mě častý retrospektivní vpád, který ale nebyl nijak naznačen, takže se do něj přešlo čistě střihem, což je trochu škoda. Stejně jako to, když je mluvící postava přerušena střihem uprostřed monologu. Kriminalisté zpočátku docela tápou a nevědí kudy kam. Bez slepého Ladislava Peška by asi byli úplně v lóji. A závěr bych čekal trochu důmyslnější. (09.08.2021)

Československá televizní krimi, jež se zabývá vyšetřováním záhadného úmrtí pana Meduny v jeho bytě zamaskovaném jako otrava plynem. Před svou smrtí se tento důchodce (F. Filipovský) neuváženě vytahoval obnosem na jeho vkladní knížce, která nebyla při ohledání na místě činu dle očekávání k nalezení. Při objasňování okolností a vztahů zemřelého je kriminalistům nápomocen Medunův soused, opuštěný nevidomý a inteligentní senior pan Zícha v podání pana L. Peška, jenž se díky svým tajuplným úvahám dostal do role hlavního podezřelého. V roli mladého uvážlivého vyšetřovatele se představil V. Postránecký, jemuž při odhalování loupežného vraha asistoval M. Masopust. Ve vedlejších rolích se objevila mladá E. Balzerová coby Zíchova dcera, pracující jako kouzelníkova asistentka, J. Skopeček, E. Jiroušková a J. Pokorná jako obyvatelé domu, v němž Meduna žil a pochopitelně musím zmínit vždy atraktivní M. Myslíkovou, tentokrát v roli hospodské. Souvislost mezi názvem filmu a příběhem mi zůstala utajena. Závěr kriminálky a usvědčení pachatele mě však nepřesvědčilo, domnívám se, že byly přehlédnuty a nevysvětleny jisté závažné skutečnosti a celkově tak pro mě snímek A. Procházkové navzdory skvělému Peškovi ztratil přidanou hodnotu a propadl se tak do typického televizního krimiprůměru. (29.06.2017)