Poslední rytíři

Nijak zvlášť zábavné fantasy, které je fantasy především díky tomu, aby tam mohli být korejci, běloši a černoši více méně rovnoprávní a také díky tomu není třeba přiznávat, že se vlastně jedná o lehce pozměněnou adaptaci japonského příběhu 47 roninů (byť méně pozměněnou, než ´oficiální´ verze s Reevesem), takže je zde pán samurajů (ehm, tedy válečníků, chtěl jsem říct), který je neprávem zabit a jeho muži jej chtějí pod vedením nejvyššího důstojníka pomstít.. No, dobře, proč ne.. Jenže první problém je hned samotná hlavní postava, Clive Owen má neustále výraz nakopnutého štěněte a v průběhu filmu jsem se začal modlit, aby se jeho postavě stalo něco velmi, velmi bolestivého, takže herecky je tenhle film hodně, hodně špatnej, ale i to zas tak nevadí, sice průměrné, ale koukatelné, ok. Jenže pak přišel dokonale podělanej závěr s nudnou a nefunkční choreografíí, nefungující gradací a do třetice dobrého s nefungujícíma emocema. A ještě jsou tu nezajímavé dialogy atakdále atakdále. Průměrné tři hvězdičky a to ještě s přivřenejma očima a nutkavou touhou osmažit Owena v obřim fritovači. PS: čestnou cenu za nezvládnutou výpravu získává levná čajová miska z rýžového porcelánu za 50 korun, kterou zde užívá marnotratný megaloman, snažící se shromáždit to největší bohatství (08.05.2015)

Když se tak nad Last Knights zamyslím, tak si vlastně uvědomuji, že mě ten film oslovil natolik, že mu ve výsledku nemám v podstatě ani příliš co zásadního vytknout, tedy snad až na totální absenci krve, která by to celé povýšila ještě minimálně o level výš, protože zkrátka k tomuto typu filmu ty krvavý cákance a vůbec celkově explicitně zobrazená brutalita patří jako skořápka k vejci, bez toho mi to ale přišlo prostě takové vyloženě divné a nedotažené. Jinak je sice pravda, že se minimálně v prvních dvou třetinách filmu jedná o více upovídanější podívanou, než by se očekávalo a spíš než nějakých akčních scén se zde divák dočká převážně dramatických pasáží, s důrazem kladeným především na dialogy, postavy a jejich charaktery, ovšem ani to nelze až tak úplně kritizovat, jelikož i přesto má film velmi svižné a zábavné tempo, vše působí velice silným a přesvědčivým dojmem, a i když ani samotná zápletka pak není nikterak objevná, či vyloženě nepředvídatelná, tak funguje přesně tak, aby dokázala bez problému udržet diváckou pozornost a zájem. V podstatě by se každopádně celý film dal ale označit i jako takový historický revenge snímek, přímočaře směřující po celou dobu k závěrečnému akčnímu finále, které je pak skutečně nadupané a efektní, veškeré souboje jsou zpracované vážně skvěle a i závěrečná katarze pak skutečně chutná. Jinak zde nechybí ani emoce a napětí, nicméně vrcholem filmu jsou jiné dva prvky, a to fakt parádní atmosféra, která je syrová, správně špinavá a opravdu věrohodná, a pak samozřejmě luxusní obsazení, na čele s dokonale nasraným Clive Owenem, který tyhle týpky prostě umí na jedničku a pak určitě zaujme i Aksel Hennie jako ústřední záporák, který působí fakt jako prvotřídní extra slizká svině. Za mě se zkrátka jedná o povedenou historickou podívanou, určenou ovšem určitě spíš pro méně náročnější publikum. (16.10.2023)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,933,000▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $1,007,237║ Tržby za predaj DVD v USA $2,466,141║ taký nenáročnejší dejovo jednoduchší historický film, kde je mix všeličoho a hlavne s pestrou hereckou paletou ale všetko čo nám ponúkne je v stráviteľnej norme /60%/ (04.01.2016)

Příběh o pomstě je rozdělen na dvě části - první nás seznámí se zločinem neuvěřitelně pomalým tempem (pro jistotu i se spoustou zpomalených záběrů), který má ale k artovému vyprávění hodně daleko, ve druhé se divák konečně dočká poctivé rubačky. S krví se, zřejmě kvůli přístupnosti, šetří na každém kroku. Ne že by člověk čekal nutně rudé fontány a jezera, současný standard akčních, potažmo historických či fantasy filmů pro dospělé je však poněkud jinde. Slušivé povědomé exteriéry, solidní vizuál, skvělý ministr a mizerný Owen (chvílemi mi ta jeho držka připomínala M.Gibsona, jenže ten hraje nesrovnatelně líp). Po nedávném absolvování maratonu s GOT jsem byl naladěn poněkud jinak...p.s. místy nepříjemně patetická hudba mi lezla na nervy a useknutí hlavy snad nikdy netrvalo tak dlouho (03.07.2015)

Pro hrst wonů jsou i špičkoví herci schopni zapózovat v ťamanské multikulturní televizní inscenaci s názvem Jak rytíři přicházejí o katany. A tak je ministr bez portfeje a nádherně slizký korupčník jménem Gejza Motýl díky tak zvanému Křížovému štěku pacientem nejvyteplenějšího českého lékaře, jehož kreace spočívala v tom, že chytil toho zmrda něžně za ruku, sežehl jej svým typicky tklivým pohledem hladovějícího mongolského sirotka a spustil obvyklou litanii: „Snad proto, že jsi ze zámku…♥“ „Jdi do prdele, Šafránku!“ Tečka. A pak už je to jednoduše jen o tom, jak se mstivý rytíř pan Trouba a jeho partička indoevropských samurajů snaží tu svini zaříznout. Kupodivu, ať výše uvedené zní jakkoliv dávivě, není výsledek až tak katastrofální a dá se s tím vcelku zábavně zabít deštivé odpoledne, během kterého byste si za normálních okolností nudou proháněli sklivec zvonkáčem. (02.05.2015)