Temný případ - Série 3

Tam, kde mnozí nadávali na zpackanost druhé řady zprvu vynikajícího krimiseriálu, tam jsem já osobně spíše trpěl až u jeho silně nekonzistentní série třetí, kde se sice mihne sympaťák Mahershala Ali, potřeba ho cpát do několika zmatečně propojených časových linií vám ovšem způsobí, že vám začne vadit i on sám. V prvních cca třech epizodách se mi chtělo věřit, že budeme sledovat řádnou detektivku. Posléze už jsem ztratil notu i zájem a jen se vezl do zdánlivě nedosažitelného konce. Tak snad bude letošní Night Country o dost lepší. [viděno na HBO Max] (01.03.2023)

Na jedné straně mírné zklamání, a na té druhé celková spokojenost. Každá řada True Detective to po fenomenální první sérii bude mít neskutečně těžké, a je jedno s jakým příběhem a obsazením přijde. Nic Pizzolatto umí psát charaktery jako málokdo, ale dotáhnou dobře rozehraný příběh do konce se mu už tolik nedaří. A nebo mu o to ani tak nejde. Třetí řada True Detective je pomalejší a dává si hodně na čas. Je to taky dáno tím, že zde jsou tři časové roviny, kde každá má své vlastní zakončení. Což by samo osobě nebyl žádný problém. Tím největším problémem, krom samotné pomalosti(při sledování na jeden zátah tolik nehrozí), je absence silný a nezapomenutelných scén. Neříkám, že zde silné scény nejsou, ale opravdu zde chybí nějaký moment, který bych si chtěl pouštět do kola, nebo nadšeně o něm vypravovat kamarádům. Samotný případ je zajímavý, ale není tak "temný", jak nám bylo poodhaleno v průběhu celého seriálu. A zde je asi to nejdůležitější co je potřeba si uvědomit, Pizzolattovi jde více o postavy, než o samotné řešení temných případů. Mahershala Ali je zde velmi dobrý a předvádí parádní výkon. Carmen Ejogo je velmi dobře obsazená a její výkon se mi dost líbil. Nicméně nejlepší výkon podle mě podal Stephen Dorff, který si krade scény pro sebe a skvěle zahrál svou postavu. Dorff má taky jednu z nejsrozumitelnější a nejobyčejnějších postav, a proto bude většině divákům nejbližší. Seriál má poctivou atmosféru, skvělou práci se střihem a prolínání časových rovin, jen s tou gradací je to horší. Rozhodně to graduje jinak, než bychom jako diváci chtěli nebo čekali. Neříkám, že je to vyloženě špatně, ale dovedl bych si to představit lépe. Ve výsledku jsem se třetí řadou True Detective dost spokojený, na druhou stranu obě předchozí řady mě sedly více. 8/10 (26.02.2019)

Slabá napodobenina první série... Samotný případ je hodně upozaděný a prioritou je spíš vztah manželů a vývoj postavy detektiva v průběhu tří, podle mě zbytečných, časových linií. Hlavně mi tam chyběla nějaká zajímavější a napínavější návaznost mezi díly... Nebyl důvod být nějak extra natěšený a nedočkavý, protože stejně v každém díle šlo jen o mix scén z různých dob, ve kterých se detektiv hádá se svojí manželkou, nebo vzpomíná na co zapomněl. Navíc se tam objevila řada nelogičností, špatných střihů a konečné rozluštění nikoho asi nepřekvapilo a ani neohromilo.. Druhá série sice měla podobné mouchy, ale když se nad tím zamyslím, tak byla snad i lepší. Doufám, že vznikne ještě 4. série a tvůrci vymyslí něco pořádného, originálního a nebudou jen vzpomínat na to, jak se všem líbila první série. (26.02.2019)

Třetí řada Temného případu je v porovnání s tou první ve všem slabší. Ústřední dvojice ani zdaleka nesahá na paty borcům z jedničky, samotný příběh není tak temný, rozdělení do tří časových os je sice zajímavá inovace, ale už trošku moc a celkově ta atmosféra není taková. Nicméně stále se jedná o velmi kvalitní detektviní seriál, který určitě stojí za shlédnutí. První řada bohužel (spíš bohudík) nastavila laťku neskutečně vysoko a já myslím, že už ji nic nepřekoná. 75% (06.03.2019)

Snaha o co nejširší záběr se trochu míjí účinkem. Zprvu vítané osvěžení v podobě vietnamských dozvuků vyvane ve chvíli, kdy se Wayne o válce baví snad s každou mužskou postavou, stejně tak linka zkoušeného manželství nikdy nedosáhne uspokojivé katarze a většinu konfliktů jen nesměle přetřese. Případ z West Finger bych tak rozhodně zařadil za dva jeho předchůdce, byť ne dramaticky. Ali a Dorff totiž se sveřepým výrazem s přehledem utáhnou celé vyšetřování (jakkoli je Pizzolatto i tentokrát vysazený na odhalování point z nefér dějových směrů) a i potřetí, byť už chvílemi za hranou únosné formy, nechává zahrát koncept detektiva, který desítky a desítky minut bloudí, hledá, nahlíží a pak teprve možná něco nachází, nedej bože odhaluje. Trpělivost mi neodešla s formátem, jen s investovaným časem osmi hodin do jednoho toulání. Dál bych už v této podobě štěstí určitě nepokoušel. (20.11.2019)