Temný případ - Noční krajina

Moje bezprostřední dojmy po dokoukání: Skvěle skombinovaná detektivní části s tou mystery s neskutečně silným "Outsider vibe", kdy vás bude buď bavit, že nevíte tak dlouho co tedy. Nebo vás to bude právě naopak strašně prudit. A možná o to ještě víc, až se sněhem projdete ke konci příběhu. Podle mého hodnocení jde vidět, na jaké jsem straně. A jsem s tím spokojená. Navíc, hned několikrát jsem si během sledování vzpomněla na knihy Arnaldura Indriðasona. Takže je asi jasný, že jsem spokojená. Stále ještě mrznu, ale jsem spokojená  :) Moje oficiálně zveřejněná recenze: Máme za sebou další sérii cyklu detektivních případů Temný případ. Jak se povedlo čtvrté vyšetřování s podtitulem Noční krajina?  Zima, že by ani psa nevyhnal. Něčí noční můra, něčí realita. Začíná polární noc, končí starý rok a kvůli novému případu začínají na povrch vyplouvat stará tajemství. Vítejte v Ennisu na Aljašce, kde se toho děje mnohem víc, než by se mohlo na první pohled zdát. Už jenom tohle mě přimělo, abych se na Noční krajinu podívala. Byla jsem spokojená?  Příběh samotný je hodně chytlavý a napínavý. Jenom je třeba naladit se na vlnu, kterým směřuje. Temná krajina totiž využívá svého prostředí na maximum a servíruje mix detektivky a mystery, kde jsem hned chytla příjemný "Outsider vibe". Příběh se strašně dlouho drží právě toho balancu opačné myšlenky řešení, že skoro až do konce nevíte, s čím máte doopravdy čest. Nebo spíš, s čím by jste ji měli raději. Stejně jako to nevíte u hlavní vyšetřovací dvojky Elizabeth Danvers a Evangeline Navarro. Tahle nesourová dvojice je pro příběh stejně důležitá jako prostředí, všechny okolní vlivy, ostatní lidé. Otázkou je tedy to, zda je seriál dobrý jenom z toho důvodu, že se správně naladíte, nebo je prostě dobrý a tečka. Tak jak tedy?  Issa López napsala příběh, který je v základní kostře možná průměrný, ale tady je řeč o sérii, ne o knize. Všechny ty vizuální drobnosti, výběr herců, lokací a celkového pocitu ze sledování, tohle všechno utváří celou mozaiku. Může se tedy snadno stát, že vám jednotlivé dílky nesednou už samy o sobě, tak nejspíš ani vašemu oku nebude lahodit výsledný obraz. Ale znamená to nutně špatně odvedenou práci? Z mého pohledu ne. Pouze musíte hrát s tím, co bylo rozdáno. A pro mě Issa López všechno rozdala správně a v dobrém příměru. (19.02.2024)

Jestli byl schopen o tomhle kusu někdo hlásat, že s každým dílem je to lepší a lepší a že jde o jednu z nejlepších krimi sérií vůbec, musel dostat buď zaplaceno, nebo už mám dost a měl bych si zakázat sledovat cokoli, alespoň na pět let. Pak by mi to možná ( i když pochybuji ) přišlo k chuti. Night Country je festival nevkusu od scénáře až k samotné režii. Postavy jsou nesympatické, špatně zahrané, dialogy jsou směšné, velkohubé, wannabe filosofické, přitom jsou pouťovou přehlídkou naprosté lacinosti, stejně jako příběh samotný, ze kterého na vás na sílu leze eko - ezo - pičoidní poselství. A je samozřejmě silně ženský.  I když mě štvou argumenty, že se série nelíbí především chlapům, není to opravdu "ten" důvod, proč se seriál nepovedl. I přestože ženy zde zklidní místnost plnou chlapů, postaví se jim ve rvačce - při přesile tři na jednu, semknou se samozřejmě hezky při porodu, při pomstě, při lynchování, vidí mrtvé duše tančit a mají svá silná a smysluplná tajemství. Muž ( opičí zvuky ), je zde vyzobrazen jako naprostej idiot, alkoholik, násilník, vědci jsou zde jebnutí vrazi planety i lidí ( ano, všichni do jednoho ), nebo v lepším případě jako ňouma romantik, profesní podpantoflák, kus milého masa k ošukání, či idiot ve vedoucí pozici.  Ale budiž. Nechme ženským jejich svět, proč ne. Atmosféru by to rádo mělo, ale že je tma a sněží, ještě žádnou atmošku nedělá, sorry Isso. Že tam všude nasereš spirálu ( uuuu ) ti taky k dobru nijak nepomůže. Ježíši. O kolik máte za sebou filmů i sérií, o to víc budete trpět.  Nepovedené vykrádání Twin peaks, severeských detektivek, střípky z těch nejlacinějších hororů, jump scarů, ze kterých má člověk nechtěně záchvaty smíchu... Psychologie krajně nelíbivých postav, které si nesou svá traumata na zádech, ale můžou si je strčit třeba do prdele, protože jejich minulost je vám naprosto ukradená, současný nastavení taky, natož budoucnost. Kdyby kdokoli z postav během seriálu dostal kulku mezi oči, bylo by mi to ukradený. Ani bych neměl škodolibou radost, což považuji za double fail. Trpěl jsem pekelně a trpět ještě dlouho budu. Hodnocení které si dávám je adekvátní k tomu, co se o tomto bez debat nepodařeném kusu Issy Lopéz v kladných ohlasech píše. Sračka kolosálních rozměrů. O to víc, jak je propagovaná a tlačená jako "tudy vede cesta". Závěrečnou epizodu považuji za velmi vydařenou pardoii, snad úplně na všechno. Nikterak nezveličuji fakt, že jsem se posledních dvacet minut prochlámal až do konce. (19.02.2024)

Hypnotický výlet do nekonečných plání ledu, kde je každá zatáčka, silnice nebo kryt mnohem temnější, nejen díky tomu, že se na pořádně dlouhou dobu rozhostila tma. Cením si toho, že mrtvá značka ožívá razantním obratem, kdy přichází nový tvůrce a naštěstí se zcela mění forma, která povážlivě usínala už minule. Všech horlivců, kteří se tak důkladně pohoršují nad faktem, že je Noční krajina přilepená ke značce True Detective, bych se zeptal, o čem před pěti lety případ z Arkansasu byl nebo kdo za co mohl. Právě aljašská anabáze je něčím, co se dá trochu připodobnit ke klasické detektivce ozvláštněné moderním střihem a podtématy. Případ se prolíná se situací ve společnosti a vztahy lidí z různých komunit, nikdy ale na úkor napětí. Každý dialog je vystřídán napínavou vsuvkou nebo překvapivým zvratem, tak jak to žánru nejvíc sluší. Ač se s tím původní tvůrce Nic Pizzolatto smiřuje jen nerad, Issa López našla seriálu nový směr, kterým značně rozvířila vody a rozdělila diváckou obec, ale já jsem spokojený. Nejen proto, že je pro mě konec světa, kam lidé utíkají od problémů a nechávají je zmrznout pod ledem, velice lákavým místem, ale i kvůli (tentokrát už v rámci antologie zcela obvykle) parádně vybranému a o život hrajícímu ansámblu. (14.03.2024)

Ty čtyři tomu dám čistě proto, že mě Night Country bavilo víc než dvojka a v určitých momentech víc než trojka, ale je tu hodně ale. Mysteriózní nádech je fajn, Jodie Foster sem tu nesympatickou badass policajtku věřil, Kali Reis mi přišla ok a atmosféra do tmy ponořeného “aljašského” maloměsta se povedla, ale celkový dojem dost kazí druhá polovina finále. Ačkoliv bylo nad slunce jasné, že za tím vším nebude žádný bubák a celý případ bude mít racionální rozhřešení, tak když došlo na klíčový flashback vůbec sem nevěděl co si myslet. Girl power prvky mi nijak nevadí a z Night country sem celou dobu neměl pocit že je mi něco tlačeno na sílu, ale to co sem dostal ve finále mi přišlo docela přehnané a ještě to asi budu nějakou chvíli vstřebávat. Jinak šlo o solidní sérii, která značce True Detective extra velkou ostudu nedělá…70% (20.02.2024)

Z těch zdejších komentářů popravdě nevím, jestli se mám smát nebo brečet. Ano, čtvrtá řada je asi ze všech přírůstků do ságy Temný případ vůbec ta nejslabší. Na druhou stranu....Dávat tomu odpad? Vážně, lidi? Trošku zdravého úsudku by to chtělo...Určité produkční kvality totiž Noční krajina pořád má. Zaprvé...Áčkový audiovizuál, který snese nejpřísnější měřítka. Ono tomu samozřejmě vypomáhá i to zasněžené prostředí Aljašky (ehm...tedy Islandu :D). A zadruhé...Herci...Říkejte si, co chcete, ale Jodie Foster ještě nepatří do starého železa. A John Hawkes ve vedlejší roli též potěšil. Jinak příběhově se mi seriál docela líbil, jen je na škodu, že místy jde ústřední zápletka do pozadí kvůli zbytečným vedlejším linkám (to mě dosti štvalo). Bavila mě i mysteriózní atmosféra, které se sice v určitých chvílích objevilo už moc. Naštěstí se s tím autoři poprali na jedničku a nám divákům naservírovali racionální vysvětlení. Suma sumárum...Určitě si z toho nesednete na zadek, ale jako fajn kriminálka to poslouží. Za mě 6/10 (24.02.2024)