Lost River

Jeden nemůže vládnout všem. Goslingův debut není zdaleka takové wtf jako Refnovy díla, ale právě možná díky tomu, že není tak silně zaklíčovaný, působí jeho příběhová stránka trochu nedopočeně. I tak si lze v téhle atmosférické art housovce něco najít a nepůsobí to na mě jako rychlopečený blaf. Cením hlavně silné obsazení méně známých tváří, působivý visuál, atmosféru a scenerii chřadnoucího Michiganu a Goslingovu spacehedskou direkci. Až se mu příště podaří napsat příběh, který bude spojovat víc nitek, bude to určitě stát za to. (29.11.2018)

Ja som dnes prišiel z poobednej šichty nejaký uťahaný a mal som chuť si pustiť niečo, avšak telo sa búrilo a zásadne odmietalo. No a skúsil som toto a akosi mi všetky tie farby, ten soundtrack a vôbec celá tá extravaganza urobili dobre. Hladili mi moje ubolené zmysly, akoby som zrazu nemal telo. Dokonca mi nevadil ani ten odporný ksicht Doktora Who... (10.04.2015)

Hech? Ryan Gosling si na chvilku odskočil od hraní k režírování a psaní scénářů, aby natočil něco, co se podobá jeho režisérským kolegům, pro které hrál, ale ve skutečnosti je to jen něco jako tvorba Herschella Gordona Lewise (a já mám Herschella moc rád), kdy se ale Gosling útrpně snaží o to, aby to mělo nějakou hloubku, kterou ale sám nenachází. Jako herce mám Ryana rád, ale po jeho debutu nebudou jeho případné další filmy něčím, co bych vyhledával. (20.04.2015)

Srovnání s Refnem Goslingův autorský debut nemá šanci ustát. K tomu mu i přes zjevnou podobnost chybí chytré využití veškerých dostupných technických prostředků k důmyslnému navození atmosféry, i opírání se o účelný hnus a násilí. Naproti němu se totiž zdá, že za rozvážným tempem a technickými hokusy nic promyšleného neleží, takže výsledek z větší části působí jen jako prázdná manýra, a tam kde tomu tak není, je účelnost až příliš okatá. Ovšem co se týče té většiny, je mi to vlastně nakonec jedno, post-apokalyptické předměstí Detroitu mě totiž i tak dokonale vtáhlo do děje a atmosféry. Ve zobrazení ošklivosti veškerého druhu se pak naštěstí Gosling držel příhodně při zemi, takže je Lost River docela neškodným hispterským pokusem o artovku. A já mu v takové formě nemám co vyčíst, ani nemusím být shovívavý kvůli skvělým výkonům Matta Smithe a Soirse Ronan. (10.06.2015)

Ryan Gosling by rád šel ve šlépějích Nicholase Windinga Refna a Dereka Cianfranceho jako svých velkých režijních vzorů, bohužel se mu ale nedaří uspořádat směsku různých stylů a vlivů do kompaktního a fungujícího celku. Tato ambiciózní snaha kopírovat a napodobovat jde až tak daleko, že Lost River při sledování připomene hned několik filmů z poslední doby - nejvíce však magický realismus Divokých stvoření jižních krajin, který opět využívá bezmála postapokalyptického prostředí zuboženého kraje (zde vydatně suplováno sociálními problémy sužovaným Detroitem) a realistického zachycení života lidí nižší sociální třídy, typického Refnova samoúčelného a estetizovaného násilí, jenž nemá ve filmu výraznější funkci, a postav jako pouhých žánrových figurek. Ve výsledku vlastně trochu jako Jen Bůh odpouští s rozdílem v tom, že tady absentuje druhá vrstva hry s konvencemi uměleckých filmů, a na povrch vyvstává spíše režijní nevyzrálost, v níž je sice zachyceno několik zajímavých nápadů či scén, ale spíše jde jen o audiovizuální fetiš a exhibici než plně soustředěné vyprávění s potřebným přesahem. O Goslingově debutu více v recenzi... (23.05.2014)