Režie:
Jean-Luc GodardScénář:
Jean-Luc GodardKamera:
Raoul CoutardHudba:
Martial SolalHrají:
Jean-Paul Belmondo, Jean Seberg, Jean-Pierre Melville, Jean-Luc Godard, Richard Balducci, Jean-Louis Richard, Roger Hanin, Jean Douchet, Philippe de Broca (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Frajerský zlodějíček se na útěku před policií poflakuje ulicemi Paříže dokud nepotká krásnou Američanku... Mladičký Jean-Paul Belmondo v hlavní roli filmového debutu režiséra Jeana-Luca Godarda, v němž se poprvé objevila vzpoura proti konvencím a touha po tvůrčí i osobní svobodě a otevřel tak novou kapitolu dějin kinematografie. Režisér Godard svým celovečerním debutem vstoupil přímo do dějin světové kinematografie a definitivně stvrdil filmové hnutí Nové vlny. Jeho pastiš filmových žánrů zní literaturou, výtvarným uměním, filosofií i noirovým filmem, ale především zní energií a vzmachem šedesátých let. Godard posílá na osudový běh Paříží rebela, který navzdory všem a všemu neúprosně spěje ke svému konci. Godard je anarchista a stejně jako jeho hrdina překračuje pravidla, zažitá klišé a všechna očekávání. (Česká televize)
(více)Videa (4)
Recenze (335)
Začátek skvělý, byl jsem nadšen a výborně naladěn na kriminálku s Belmondem. Ovšem krimi zápletka se velice brzy vytratila a následoval snad půlhodinový rozhovor Michela a Patricie v posteli – vůbec jsem to nepochopil, proč tak dlouho tam blábolí, stačilo 10 minut na to. Následně film pokračoval bez děje, kdy se původní zápletka objevila opět až ke konci filmu. Nelíbila se mi práce střihače, některé scény, kdy se v jedné scéně mluví, jsou nesmyslně stříhány a mluvený projev k záběrům nesedí. Film však má jisté kouzlo, vidíme záběry krásné Francie, sympaťáka Belmonda (tedy až na to, že měl po celý film v hubě cigáro, to mi vadilo) i krásná tehdejší auta. Polovina filmu však trpí absencí děje. ()
Jako kriminálka svoji obyčejností a nevzrušivostí naprosto selhává, milostná linka je na tom už o něco lépe. Hlavní pár ve složení Belmondo-Seberg je fajn, jejich dialogy se docela dobře poslouchají a je celkem zábava je pozorovat, tedy než to člověka směrem ke konci omrzí. A závěr mi moc zvládnutý nepřišel, dal se čekat a větší emoce ve mně tedy nevyvolal. Dávám lepší průměr, od Bláznivého Petříčka (víc jsem toho od Godarda zatím neviděl) je to přece jenom slušný krok vpřed. ()
Godardovo již klasické dílko francouzské Nové vlny s debutujícím, životným a přesvědčivým Belmondem v hlavní roli, mířícího výhradně dopředu bez ohledu na to, co je napravo či nalevo, na důsledky nebo na budoucnost. O tom, že právě tento snímek oslovil široké publikum hovoří fakt, že opravdu jen málokdo neví, o čem je řeč (vzhledem ke stáří snímku to považuji za obdivuhodné). Strhující a přímé. ()
Príručka mladého pozéra. Pseudointelektuálna, s papierovými figúrkami namiesto postáv. S peknou kamerou a dvoma neskutočne cool hercami. Na spropagovanie vtedajšej módy a Paríža (a seba samého) významný film. Najviac sa mi páčila scéna, kde ide Jean Seberg na eskalátore. Ale zajtra si nato nespomeniem. ()
Vynikajúca zmeska všetkého možného namixovaná Jean-Lucom Godardom. Perfektná kamera a (na rok vzniku) originálny strih, závratné tempo s množstvom udalostí za určitý časový úsek v kontraste s dlhými dialógmi ústrednej dvojice... Pár skvostných výrokov a myšlienok, odporný a zároveň sympatický macho Belmondo a jedna "osudová žena" k tomu...Tento ospevovaný snímok pre mňa kultom asi nebude, no každopádne kinamatografická chuťovka to je-o tom niet pochýb:) ()
Galerie (47)
Zajímavosti (47)
- Film je zvlášť v závere spomienkou na Carného film Le Quai des brumes (1938). Osudom zmätený Michel Poiccard alias Laszlo Kovacs zosobňuje predĺženie Gabinovho good bad boy. (Biopler)
- Sehnat pro film producenta bylo pro Godarda složité. Nakonec se jim stal Georges de Beauregard vlastnící společnost Société Nouvelle de Cinématogaphie. Tento bývalý právník neváhal podporovat nezávislé filmy a riskovat pověst i majetek. K rozhodnutí financovat dílo neznámého režiséra přispěl i fakt, že si Godard vybral za technického poradce Clauda Chabrola, jehož úsudku Beauregard důvěřoval. (vangobseck)
- Godardovi sa páčila práca režiséra Pierrea Chenala, najmä ako zobrazoval parížske ulice. V tomto filme mu vzdal hold zinscenovaním rozhovoru na bulvári Montparnasse. V Chenalovom filme Rafles sur la ville (1958) sa dvaja muži a žena rozprávajú pri zaparkovanom aute na druhej strane ulice, oproti miestu, kde sa v tomto filme rozprávajú dvaja muži a žena tiež pri zaparkovanom aute. (Biopler)
Reklama