U konce s dechem

Scénář: Jean-Luc Godard .. -„Kdybych měl volit mezi zármutkem a nicotou, vybral bych si zármutek.“ Co ty? -Vysleč si už tu košili… ___ Nádech Bogarta, cigareta zapálená o cigaretu, poflakování se ulicemi Pařížeza zvuku jazzových nástrojů, drobné krádeže, lovení a oblbování žen, postelové konverzace, bezstarostná jízda a jeden osudový průser. ___ Škoda, že není více rozpracována ta vražda, jde jen o fatální (i filmařskou) zkratku, aby se podtrhl pozdější existencionální vývoj děje. Jinak Godard své dílo drží pevně v rukou a formálně si s žánrovými přechody zahrává skvěle. Jean - Paul Belmondo v rané roli svého problémového šviháka zvládá bravurně a skvěle sekunduje i špatně rozumějící (pointa) přítelkyně v podání Jean Seberg. (03.09.2008)

Pre pochopenie (niektorých) Godardových filmov treba mať zrejme za sebou podrobné prednášky o francúzskej novej vlne. Berie si voľne zápletku a drsnú hlavnú postavu z filmov noir. Postava Jean Sebergovej je asi jediná, ktorej "psychologický profil" zaujme aj "normálneho" diváka. Godard predstavil nový mix zvuku, keď používa iba postsynchrony. Na výsledný dojem z filmu to nemá žiadny dopad. Takže Na konci s dychom je film pre filmových znalcov a fanúšikov tohto obdobia. (05.06.2012)

Zdánlivě všední a poměrně záhy uzavřený životní příběh začínajícího gangstra nese viditelné znaky vlivu italského neorealismu. Z jakoby náhodně poskládaných kamínků všednodenní mozaiky se postupně skládají dva obrazy: přížívníka s krví na rukách a čisté, svým způsobem mravné a formálně zločinem neposkvrněné americké studentky, která v Evropě poznává život. S přibývajícím dějem - Godard tu dostává i náležitostem thrilleru, plně se však soustřeďuje na duševní život stíhaného pachatele, zatímco policisté vstupují do děje redukovaně jako deus ex machina - se černobílé schéma obou hlavních hrdinů postupně rozplývá. Toto rozplývání je současně stejně vývojovým vyjasňováním a gradováním autorského záměru. Závěrečná scéna je i vrcholnou ideovou pointou: umírající zločinec, jehož únik do zahraničí zmaří udání jakobynevinné nedospělé, která domnělě není s to určit, nakolik miluje a nakolik se odtahuje od muže, jehož nikdy neměla potkat, mluví o lidské vši. A nedospělá náhle - tentokrát vědomě - s hranou rádobyprostomyslnou nevinností opět nerozumí: Co znamená veš? Mravnost není synonymem pro svatouškovství byť kryté svěžím dívčím mládím. Jak Belmondo, tak Sebergová zvládají své nesnadné úlohy s pozoruhodnou bravurou. Za upozornění stojí i skutečnost, že jednu ze svých prvních výrazných příležitostí, byť v epizodní úloze tu nalézá budoucí komisař Navarro Roger Hanin. U KONCE je dílem skutečně nadčasovým, opravdu klasickým. (20.07.2010)

- POHŔDANIE, BLÁZNIVÝ PETRÍČEK a toto, sú tri zásadné filmy, ktoré diváka alebo unudia alebo oslovia tou neopakovateľnou atmosférou, ktorá je v nich zachytená. Navyše je hlúposť vnímať ich bez kinematografického kontextu. Ale nie o tom som chcel ... Pred časom som v klube DVD BONUS hodil do pléna otázku, či by mi niekto z milovníkov kinematografie dokázal prezradiť akékoľvek informácie o dabingu, ktorý je na DVD od FILM X použitý. Milovníci dabingu (považovaní za intelektuálny odpad) tento film asi ignorovali, a odporcovia dabingu ... no tipnite si. :-) Vzal som teda včera DVD do ruky a dabing dopadol podobne ako u Petríčka. Zostarnutý Krampol sa zúfalo snažil, ale nebolo mu to nič platné, pretože rovnako ako u iných starších snímok distribútor ignoroval ruchový pás a kvôli šetreniu zničil "sound" ktorý by mohol byť zakonzervovaný iba v dobe vzniku, kedy sa ale súdruhovia rozhodli české znenie nevyrobiť (ale pôvodný slovenský ČST dabing z roku 1970 existuje !!!). Každopádne snaha sa cení a prskajúci (pseudo)intelektuáli nech vychladnú :-) pretože na disku našťastie je aj pôvodné znenie a české titulky. (21.7.2009) (21.07.2009)

Godardův celovečerní debut nepřestává bavit ani po padesáti letech. Belmondo se dokonale sžil s postavou ležérního rebela a spolu s krásnou Jean Seberg vytvořili dokonalý filmový pár. Příběh, za kterým stojí François Truffaut je na povrch jednoduchý, ale chování či myšlenkové pochody hrdinů dopředu opravdu neodhadnete. Nechte se unášet atmosférou Paříže 60. let a režisérovým lehkým stylem, zážitek je to totiž téměř dokonalý. (12.07.2009)