Kořist

Hudba od první vteřiny lahůdková. Typický rukopis a má nejoblíbenější Morriconova poloha. Kdyby z toho celého měla vyjít jen ta hudba, stálo by to za to. Jenže je tu zpočátku tichý, velice tichý Verneuil. Verneuil jak má být. Pokoukáníčko. K tomu Salvatori, Hossein a především magický Omar Sharif a vévodící Jean-Paul Belmondo. Téměř dokonalý zločin, velice úsměvný průvodce sejfy, koncertu hodná krásná honička. Belmondo je klasicky bebelovský, přitom ale více uměřený, což je sympatické. Jeho parťák Hossein ale vedle něj není téměř vidět a společně moc neladí. Nevadí. A třeba právě to tak mělo být. Co vadí, je český dabing... dráždící a iritující. Musím říct, že ani Belmondo zde mému uchu vůbec neladí (a to jinde je jeden z mála dabingů, které mi nevadí) a "Besip" Sharif je ještě horší. Kdo může kouknout na originál, má jedinečnou možnost zhlédnout zde ne moc známý snímek, který každopádně stojí za vidění. (A dabovaný sakra už taky.) (01.10.2011)

Kořist jsem byl hlavně já. Stal jsem se kořistí Henri Verneuiliho, který umí naprosto fantasticky pracovat s příběhem. Stal jsem se kořistí Omara Sharifa, protože za to, jakým způsobem šel po Belmondovi jsem ho nesnášel a samozřejmě jsem už dlouhodobou kořistí Bebela, jeho rošťácký úsměv, kaskadérské kousky a chlapácké chování si ukořistí mé sympatie pokaždé s naprostým přehledem. Velké překvapení pro mě byla role Roberta Hosseina, tady dostal markýz z Angeliky až nečekaně malý prostor a navíc působil jako Belmondův ocásek, co posere na co přijde. Na rozdíl od Belmonda, jehož honička v žiguliku byla parádní a to jeho cestování MHD v Řeckých autobusech asi brzo začnu uplatňovat taky, pokud budou neustále zdražovat jízdné. Správní frajeři totiž lístky na MHD neřeší, správní frajeři se rozeběhnou, skočí na bok autobusu a když potřebují přeskočí na jiný bok, jiného autobusu a když je jízda MHD přestane bavit, seskočí a jdou balit holky. Jo a hrozně se mě líbilo jak si tam šel Belmondo pro holku a ten její trapák "Ona tě nechce, tak bud tak hodný a odejdi a bla,bla, bla na to Belmondo, bum , bum, bum a trapák dokecal :) Jo balit holky, to je velkolepá zábava. (13.05.2008)

Filmu dominujú dve excelentné akčné scény a zopár vydarených suchých hlášok. Naopak ho zráža zopár divne nakrútených scén- Sharif na koni a rozpačitých dialógov- neustále hrátky so zbraňami. Čiže ako celok je Korisť dosť nevyrovnaný film. Zápletka je samozrejme stavaná tak, aby sa divák bavil od začiatku do konca a proste iba vypol a nechal sa unášať touto solídnou oldschool zábavou. (06.09.2019)

Režisér Henri Verneuil byl vždy plný skvělých nápadů. V případě Kořisti se ale překonal. Úvodní dvacetiminutová, téměř bezeslovná loupež, následující autohonička vyrovnávající se Bullitovu případu, Belmondovův útěk hromadnou dopravou...Ostatně Belmondo...I s jeho pověstí bych pomalu nevěřil, že ty kaskadérské kousky dělá on sám, ale v detailním záběru je zřetelně vidět, že právě on se například valí ze srázu před valícími se kameny. A ta věc s tím blbečkem, o které píše pshimi, se mi taky líbila, stejně jako dotyčná slečna. A málem bych zapomněl, soundtrack má na starosti Ennio Morricone. (26.07.2008)

Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli je Belmondo lepší v kriminálkách, nebo komediích. V tomhle filmu je od každého něco, protože i když je Kořist pravověrný mlčenlivý thriller, občas hutnou atmosféru odlehčily rozverné slovní výměny. Napětí ovšem nepolevilo ani v nejmenším. Smrtonosný tanec dvou mužů zvyklých dostat co si zamanou je pořádně zamotaný a až do poslední chvíle jsem netušil, jestli se v závěrečné scéně nepostřílí a nebo si nepřiťuknou sklenkou vína. Pokud se Vám líbil Nelítostný souboj Michaela Manna, tak tady máte francouzskou obdobu s neméně skvělými herci. A s hudbou génia Morriconeho. (26.04.2017)