Kam zmizel kurýr

No, mě to moc zajímavé nepřišlo...kromě ukázek ze starších výborných českých sci-fi filmů se prakticky nic neděje...a právě na těch ukázkách je vidět rozdíl v kvalitě...ano, Kanyza je mimozemšťan, který celou dobu hledá kurýra, který se dostal na zemi před mnoha lety....ale, jestli ho najde, to už neprozradím...každým pádem jsem si doplnil mezeru ve vzdělání dalším zapomenutým českým filmem. (21.06.2009)

Tento snímek má zřejmě vyjadřovat jakousi poklonu starší československé sci-fi produkci, protože jinak si tak dlouhé sekvence z 5 jiných filmů, které se v něm objevují, nedovedu vysvětlit. Samotný příběh je velmi slabý, jednotlivým ukázkám se nemůže rovnat. J. Kanyza ani E. Jakoubková nemají šanci tento propadák s nesmírně hloupým námětem zachránit. Stručně řečeno : ještě horší než Akce Bororo. (21.02.2012)

Taková raritka, jíž kanonická Encyklopedie fantastického filmu dokonce věnuje místo mezi „hlavními filmy“. Kanyzovo hledání souvislostí a větření stop v dějinách působí jako nějaká povídka od Ludvíka Součka (ve skutečnosti námět pochází od Nesvadby) a do celovečerní stopáže je vycpávána teprve pasážemi ze starších českých sci-fi (jedna z nich je Akce Bororo též od režiséra Fuky, ale ono asi na výběr moc nebylo). Ještě že australský bohemista chodí tak rád do kina, pokud zrovna nebloumá po Novém Městě nad Metují. Ale ani tam, ani v rozhovorech s čerstvou přítelkyní (která píše vědeckofantastickou povídku do sobotní přílohy Práce a konzultuje s ním dějovou linku) to přes určitou naivitu moc neskřípe ani nenudí, což je myslím zásluha hlavně Jana Kanyzy, kterému toho rezervovaného, tajemného, ale sympatického cizince člověk docela věří. Moje očekávání, jak s ním po filmech Karla Zemana nebo Muži z prvního století zacloumají třeba Blízká setkání třetího druhu, zůstalo bohužel neukojeno (i v Paříži dávali Vynález zkázy). Znárodnění kinematografie (k jehož výročí film podle zmíněné EFF vznikal) má holt své meze. (15.12.2012)

Mám v oblibě podobné vícerozměrné žánrovky, které na pozadí ústředního příběhu ještě v další vrstvě dokážou nabídnout pro náročnějšího diváka cosi navíc, jak tomu bývá např. ve spoustě filmů od Clauda Lelouche. Ale vymyslet a natočit něco v tomto duchu vyžaduje obrovskou tvůrčí pílu a Otakar Fuka se ukázal jako tvůrce, který na něco podobného ani ve spojení se scenáristem Makovičkou zkrátka nevystačí. Ústředí příběh záhadného cizince a spisovatelky sci-fi povídek, který postupně vyvrcholení mysteriózní zápletkou, sice nepřekročí stín malé kuriozitky, ale i díky kouzelné Evě Jakoubkové na mě působil velmi mile a vyvrcholení ke konci se mi hodně líbilo. Mnohem horší je to s druhou vrstvou v podobě pocty sci-fi žánru v Československu. V rovině literárních odkazů a pocty spisovatelům to ještě funguje slušně, ale pocta filmovým sci-fi se zde koná tím nejprimitivnějším způsobem a dobrých 35 minut(!) snímku z celkových 82 min. zde tvůrci bez invence naplnili pouze promítáním ukázek z 5ti starších filmů. Ač jde o vesměs velmi zajímavé filmy (např. Vynález zkázy Karla Zemana), sledování někdy i 8-minutových ukázek uprostřed jiného filmu nudí a diváka, který je zná, nemá čím obohatit. Způsobů, jakým by Fuka s Makovičkou mohli více naplnit zajímavý potenciál filmu, by se zajisté nabízelo mnoho, ať už rozvinutí základního příběhu o další linky a záhady, příp. v rámci té střihové roviny to naplnit kratšími ukázkami z naopak mnohem více starších československých sci-fi (např. Krakatit, Na kometě, Slečna Golem či Zítra vstanu a opařím se čajem a další zde vůbec nejsou ani zmíněné) nebo ze zahraničí obsáhnout vedle literárního klasika Julese Vernea i filmového průkopníka George Mélièse. Nebo si Fuka místo zařazení dlouhých filmových ukázek mohl natočit alespoň jednu vlastní krátkou sci-fi povídku. Škoda, i když se mi tento film mimo výhradu ohledně dlouhých ukázek vlastně líbil, nemohu dát víc než 3*, protože jde o nenápadité parazitování tvůrců na starších filmech. Reklamu na svůj patrně nejlepší film si ovšem Fuka udělal skvělou, mám chuť si Akci Bororo (1972) zase někdy pustit... [55%] (01.10.2021)

Zvláštní socialistické sci-fi o mimozemšťanovi (Jan Kanyza), který coby australský bohemista přiletěl do Československa hledat nějakého svého kolegu, jenž pobývá v českých zemích už od dob Johanesse Keplera. Kromě toho zjišťuje, že znal i Julese Verna a scházel se s Karlem Čapkem. Tyto sekvence včetně zakomponovaných ukázek ze známých československých snímků (BARON PRÁŠIL, VYNÁLEZ ZKÁZY, IKARIE XB 1, MUŽ Z PRVNÍHO STOLETÍ) dělají film přece jen zajímavějším. Jinak by to byla fakt nuda, která má víc společného s romantikou než se sci-fi. [494. hodnocení, 50. komentář, 55%] (09.12.2020)