Nepřítel

Denis Villeneuve je prostě absolutní bůh. Má svůj nezaměnitelný styl a úspěšně se přesnul i do mainstreamu, kde dokáže velice snadno zmást nepozorné diváky. Už pár let víme, že Jake Gyllenhaal se transformoval v herce, co dokáže poctivě zahrát všechno, ovšem počátek byla dvojspolupráce s režisérem v roce 2013. Rozuzlení příběhu rozebírat nebudu, krása tkví v tom, že smysl a parafráze v Enemy si musí každý najít sám, já si film bezostyšně užíval a ačkoliv mi občas přišlo divné, že je ve filmu je vše strašně temné a "dva" hlavní protagonisté na každou skutečnost reagují jako na největší mysterium na světě, nic mi to však nezkazilo na parádním dojmu tohoto velice nedoceněného mindfucku...9/10 (20.12.2016)

Už minimálně 5 let platí jméno Denis Villeneuve za člověka, kterého je třeba sledovat a kterého jsem si velmi oblíbil. Sicario, Zmizení nebo Blade Runner 2 jsou všechno jasné pecky. Nepřítel mě unikal, ale věděl jsem o něm, jen se mě do něho nechtělo. Vůbec jsem nepochopil ty pavouky. Bojím se že bych na film mohl koukat 3x a výsledek by byl stále tentýž. Taky se bojím toho, že ten film už nikdy z hlavy nedostanu a budu na něj muset stále myslet. 65% (18.06.2020)

,,Vše se v dějinách opakuje, podruhé je to ale spíše fraška..." Téměř artový film lehounce šmrcnutý Cronenbergem (Kanaďani jsou fakt divní, ale David by z toho udělal větší bizarnost). Film jen pozvolna vtahuje diváka a opakovanými rituály připomíná bílou pentalogii Vladimíra Párala. Honba za dvojníkem, neklidné sny, postava z jiných světů a obří monstrum mezi mrakodrapy. Ač se příběh odehrává ve velkoměstě, po většinu času se hlavní hrdina pohybuje ve světě betonu sám. Odlidštění, samota a cosi znepokojivého ve vzduchu. Na filmu je dobré, že působí jako báseň - lze ho vykládat různě. Stačí jen jedno - pustit ho k sobě.... konec vyloženě potěšil! (05.05.2014)

To je tak krásnej pocit, když mi film sedne naprosto každým elementem, který obsahuje. Od plakátu přes poslední záběr až do následného googlování jednotlivých interpretací. Gyllenhaal pod vedením Villeneuveho a film pod vedením zřejmě ohromně chytré předlohy. Mám ohromnou radost, že jsem snad zase narazil na režiséra, kterého je třeba soustavně sledovat a mám ohromnou radost, že jsem objevil tohle hutné žrádlo. Tam, kam koukal Barton Fink okem Lynche, tak tam někde se možná odehrává Enemy. Tam někde je ten největší pavouk. Zamiloval jsem se...zase. (05.05.2014)

Děkuji Kálí, že nejsem interleguán, a že je tedy mým artovým vrcholem doposud jen Mach kopulující se Šebestovou, která zažívá vrchol, ač na ní spolužák Horáček společně s Pažoutem kálí... snad jste postřehli ve zdánlivě přiblblé větě má tajemná vodítka, která může objevit zase jen ten vyvolený a mimořádně oduševnělý jedinec. Ano, jsi to ty, předrahý, postižený debile. (31.07.2014)