Fantomas

Slavný Fantomas je ve skutečnosti docela obyčejný, avšak neobyčejně nudný film. Ačkoli se zde občas objeví Louis de Funés, tak přesto se zde humoru člověk nedočká. Člověk se tu vlastně nedočká vůbec ničeho. Totálně nudný film s naprosto dementním dějem. Člověk se upřímně celou dobu těšil na konec. To co možná vyprodávalo v minulosti kina je dnes neskutečnou ztrátou času. 1* (11.03.2013)

Louis de Funés povýšil z četníka na komisaře a tentokrát se snaží zatnout tipec své Nemesis, obávanému Fantomasovi. Bylo humorné sledovat, jak se nešikovná policie snaží dostat protřelého superzločince na lopatky v sérii bláznivých příhod. Vedle komické linie oceňuji práci s maskami a provedení akčních scén, které jsou na svou dobu uvěřitelně zahrané. (29.12.2019)

Těžká nostalgie:-). Dnes bych tyhle francouzské krimi sci-fi komedie pravděpodobně nevydýchala, ale v dětství to byl absolutní kult - napínavé, vtipné, k tomu ty různé technické vychytávky (létající auta, střílející cigarety atd.)... Jean Marais byl můj idol (což s odstupem času nechápu, děti jsou holt divné:-)) a z Funése smíchy plesala má infantilní dušička. Vážně bych měla někdy zkusit, nakolik čas a dospělost ubraly této kdysi fantastické podívané, ale bojím se, že bych šla nejméně o 3* dolů, zůstanu tedy raději u vzpomínek z dětství a ty jsou ohledně všech dílů "Fantomase" jen ty nejlepší. (15.05.2009)

Fantomase jsem dlouho obcházel, až se mi připletl do cesty náhodou díky uvedení na ČT2 během pobytu na dovolené. Tušil jsem, že akční a dobrodružné fantasy nebude mým šálkem kávy i přesto, že je to skloubené s komedií. Byť úpřimně, komedii z toho dělá více méně jen komické pojetí jediné postavy komisaře Jouvea. Jednoduchý brakový a v rámci tohoto zpracování ani nijak extra napínavý děj pozvedá pro mě z dobového průměru plného rutiny jedině nezapomenutelný Funès v této postavě, některé scény s ním (např. výslech se žranicí nebo „uvolněte příjezd, rychle!“) byly skutečně fantastické, jenomže jeden herec ve vedlejší roli nedokáže zachránit průměrný film. Když si navíc vzpomenu, že ve Francii v roce 1964 natočil Henri Verneuil 100 000 dolarů na slunci, Philippe de Broca Muže z Ria a John Frankenheimer Vlak, na rozdíl od jiných komentujících nedokážu být ve Fantomasovi nadšen ani z automobilových honiček a jiných akčních scén, jejichž pojetí ve jménu četných zadních projekců a studiových triků oproti zmíněným souputníkům zcela neobstojí a připomíná spíše předchozí dekádu. No nic, tak jako jsem před časem udělil filmu o superhrdinovi Supermanovi tu třetí hvězdičku pouze díky ústřednímu záporáku v podání Gene Hackmana, tak filmu o „superpadouchovi“ Fantomasovi jí pro změnu dávám ústřednímu klaďasi – komisaři v podání Louise de Funèse. Víc není opravdu za co a budu doufat, že si pro mě Fantomas za trest v noci nepřijde. :o) [55%] (20.07.2021)

Na Fantomase jsme houfně a rádi chodili do kina jako děti. Z dnešního pohledu to byla vlastně taková naše přípravka na Bondovky a dobrodružnější kousky. Bylo to fajn, krásně namíchaná mužnost (Marais), krása (Demongeot) i humor (Funes), samozřejmě s neskutečně sympatickým záporákem a skvělým hudebním motivem. Až vloni jsem se dostal k literární předloze a musím říct, že mě strašně zklamala. A to vůbec ne v souvislosti k těmto filmovým adaptacím. Věděl jsem, že původní literární příběhy Fantomase jsou trochu o něčem jiném, že to není komedie, spíše temnější dobrodružství. Ale přišlo mi to hrozně nudné a nezáživné, psané stylem, který pro mě byl nezkousnutelný a kniha tří Fantomasových příběhů se stala jednou z těch, které jsem četl nejdéle. Takže Fantomas pro mě už asi navždy zůstane pouze v této filmové trilogii (a ve vzpomínkách v Arabele). Protože tohle baví. A celá trilogie má mnohem větší a temnější atmosféru, než jakýkoliv z těch tří příběhů, co jsem četl. 3.5/5 (08.03.2016)