Mission: Impossible - Národ grázlů

Nepamatuju špionský blockbuster, který by byl tak sevřený. Fascinovalo mě, jak McQuarrie v prvé řadě vypráví příběh a pracuje s postavami, přičemž akci si nechává spíše jen tak mimochodem, jako prostředek k posunutí děje, nikoliv účel. V době, kdy jsou všechny výbuchy a honičky povinnými atrakcemi, koncipuje svět Ethana Hunta do podoby tepajícího, ale nikoliv zběsilého akčňáku, jemuž se díky tomu bude asi vyčítat nuda a rozvláčnost, ale onen lehký „low-profile“ tomu dokonale sedí, byť je to řemeslně bravurní (střih u Turandot), nebo technicky nápadité (sestřelení dvou motorek autem). Jenže tady jde hlavně o hrdiny, o minimalisticky vykresleného záporáka (porovnej s nevyužitým Nyqvistem z minula), o dokonale napsanou a skvěle zahranou hlavní ženskou postavu (přiznávám, že ta nejednoznačnost mě napínala až do finálního rozetnutí) a v neposlední řadě o Hunta samotného, který se zaparkoval jako řadový člen týmu, který má po ruce trojku hláškujících sidekicků. Těsně po projekci jsem byl nadšený, jen jsem svým způsobem netušil proč. S denním odstupem v tom vidím nehorázně komplexní a promyšlený film, kterému se bude v téhle sezoně těžce konkurovat a jestli kasovně zaboduje, Cruise definitivně vtáhne do filmového světa výraznou personu. Přeju mu to. (30.07.2015)

Třikrát sláva! Nebyl jsem si úplně jistej dopředu, že to napíšu, ale je na místě mluvit o spokojenosti. Ortodoxní fanoušek Cruisova pojetí Mission Impossible už ze mě nebude, ale po šíleným a naprosto wtf čtvrtým dílu vnímám pětku jako návrat k tradici. McQuarrie potvrdil, že je schopným scénáristou a solidním režisérem a dal dohromady kvalitní a funkční příběh, který je, ale i zároveň přímočarý a neutápí se ve zbytečných překombinovanostech. Akce je pořád přehnaná, ale tak nějak přiměřeně. Už si tu nikdo nehraje na Bonda ani Na Bourna. Vrátil se zpátky ten charakteristický styl této série. Potěší oldschol pojetí akčních scén i jejich přehlednost. Navíc po excelentním Seymourovi Hoffmanovi v trojce má série konečně zase pořádnýho záporáka ze kterýho jde respekt a hlavně je zpátky atmosféra Mision Impossible. Už ty parádní úvodní titulky ve stylu původního seriálu mě navnadili. Týmová chemie funguje precizně. Každý ví kde je jeho místo, zkrátka zmizel ten organizovaný chaos z předchozího dílu a za to jsem jenom rád. Samozřejmě najde se tu pár mínusů. Jak už jsem zmínil záporák je kvalitní, ale určitě by si zasloužil větší prostor. Navíc i když jsem se nenudil tak pořád platí, že na dvou a více hodinové spektákly nemám tak úplně nervy a zkrácení o 20 minut by neškodilo. No a Cruise i když je i po padesátce ve špičkové formě, tak na mě občas působil dojmem, že to má trochu na háku i když zase oceňuji, že spoustu kaskadérských scén si natočil sám a nebojí se toho. Navíc bitky nikdy nebyli úplně jeho devízou i když třeba ta v divadle je fakt docela povedená. Takže resumé? Trojka zůstává nejpodařenějším dílem, ale tenhle bych zařadil hned za ní. Jo a McQuarrie by měl rozhodně pokračovat. Po nesmyslně přepálené čtyřce vrátil sérii ztracený glanc a pokud zůstane u kormidla i u šestého dílu (který na základě konce pětky nepochybuji, že bude) tak by se konečně mohl podařit i nějaký sudý díl. Pětka u mě převrací poměr vydařených dílů vůči nevydařeným tři ku dvěma a potvrzuje mi, že zatím liché díly (1,3,5) se povedli oproti těm sudým (2,4) Tak uvidíme. Tenhle Národ Grázlů si dám líbit.75% (30.07.2015)

Jak kdybych na plátně viděl svoje první špiony, první auto-moto honičku, první poctivou rvačku. Jak kdyby McQuarrie rukou Ethana Hunta otevřel v místnosti, kterou dobře znám, ještě jedny, pečlivě ukryté dveře. A za nimi rozjel hru ze staré školy, ve které je místo pro londýnskou mlhu, překvapivé parafráze Casablancy a v duchu série i na vpravdě nemožné mise v čele s vodní nádrží, u které jsem ke konci téměř lapal po dechu za hlavního hrdinu. Před projekcí jsem pátému vkročení do téže řeky opatrně nevěřil, proto se z direktu čím dál sympatičtější party zvedám hodně ztěžka. Welcome to IMF. (30.07.2015)

Nikdy som nebol na tieto Bondovky, a popravde, jediná seriózna ktorú som vzhľadom k reálnosti priebehu deja, či samotnej akcie dokázal rešpektovať, bol trojdielný príbeh o Bournovi, ktorý mne osobne treťou časťou pripravil totálny orgazmus. Od Tomina, alias sektára zo spolku blízkych priateľov Scientologickej cirkvi, som nič seriózne neočakával. Človek s mojim vnímaním filmovej tvorby musí kadečo "prežuť", aby dokázal takúto originál americkú bagetu skonzumovať, no jedným dychom už len dodám, keď si odmyslím tých 99% nezmyslov, "M.I." je nakoniec veľmi slušnou zábavou, pri ktorej divák absolútne, ale absolútne nemusí používať mozog. Asi preto má tento snímok 80% (bez urážky). (28.10.2015)

Ačkoliv je to poctivá a hmatatelná filmařina, tak pátý díl jako jediný z celé série není v ničem inovativní, leč bezpečně recykluje stará a osvědčená špiónská schémata a po očku pomrkává po starých sedmdesátkových klasikách i po prvním dílu této ságy. Back to basics tenhle přírůstek vystihuje přesně. McQuarrie potvrdil pevné režijní otěže i cit pro dávkování humoru, akce a scénáristické hmoty. Pětka obsahuje zřejmě nejkomplexnější charakter akční hrdinky za posledních x let, možná od Sarah Connor (T2). Stejně křehká a přitom sveřepě odhodlaná a jdoucí za svým. Plus pro ní je to, že i velmi dobře vypadá - celkově mi velmi připomíná jinou legendu, bondgirl Carey Lowell z Licence to Kill. Možná chybí drtivá akce z TROJKY, nebo hitech feeling ČTYŘKY, ale jako celek to funguje OK. Režisér dobře věděl, že tímhle diváky dneska, po všech těch komiksech, Bayárnách a dalších digitálních bordelech, už neoslní a tudíž ani nebyla cítit snaha. Šlo se prostě jiným směrem. Škoda toho nízkého ratingu, je to znát. A taky jsem měl pocit trochu podprahově nucené mramorizace legendy, kterou jsem cítil například ze Skyfall, nebo posledních Batmanů, což se myslím tady úplně nepovedlo. (31.07.2015)