Jagellonci

Konečně hraný dokument, který se vyrovná svým zahraničním bratříčkům (třeba z BBC nebo History). Jagellonci mají úžasnou atmosféru (právě díky hraným pasážím), kterou jsem tak silně cítil snad jen u dvou tuzemských dokumentů: Národ bez hlav (1998) a Národ a jeho hlavy (2001). Nicméně zde trochu tu atmosféru kazila jinak výtečná hudba. Konkrétně myslím (snad se nepletu v nástroji) klarinet, který se vysloveně do dobových chorálů nehodil a ani mi tam nepřišel zajímavý. Nic jiného Jagelloncům nemohu vytknout. Režie je skutečně skvělá (aby ne, když Zdeněk Jirský zaujal již Poupaty) a u herců - neherců není ani tak důležité herectví, neboť jejich role je právě v navození zmíněné atmosféry, což se daří na jedničku. Pátou hvězdičku neudělím jen kvůli zmíněnému osobnímu problému s klarinetem, ale jinak všem milovníkům historie, doporučuji. 80% (13.07.2012)

Tak na to, že to byl hraný dokument, to bylo povedené. Informací tam bylo relativně dost a hlavně ta kamera byla výborná! Proč ale raději nenatočí pořádný dokument? Když se dívám na dokument, chci fakta a chytré lidi, pokud budu chtít vidět zfilmovaný historický příběh, podívám se na historický film. K čemu je pak takový hybrid jako hraný dokument dobrý? (21.07.2012)

Jestliže chtěli tvůrci filmu odradit mladší generaci od učení se dějepisu, pak jim musím pogratulovat - povedlo se. Roman Zach povídá text tak monotónním způsobem, že bych se divil, pokud někdo neusnul. S tím hraným dokumentem bych to zase tolik nepřeháněl. Viděl jsem hrané dokumenty BBC. Herci tam mluví a vidíme i reálné scénky doplněné komentáři. Zde mluví jen Zach a scény jdou v rychlém sledu za sebou společně s textem, který snad někdo stihl i přečíst. Tohle opravdu žáky nemohlo bavit. Tak se jen ptám, proč nejsme schopni natočit seriál o našich dějinách. Skutečný hraný seriál. Už se tu točí velkonákladové filmy, takže si myslím, že kdyby někdo chtěl, šlo by to. Přitom máme tak bohaté dějiny. (31.03.2020)

Dokument, pro který bylo víc důležité, tvářit se jako umělecké dílo, než jako dokument. Zvuky psychadelické až bolestně evokující člověka v kokainovém deliriu a v depresi. Umělecké pojetí jednotlivých záběrů bez ladu a skladu. Hraným dokumentem bych to nenazýval, ostatně tam není jediná dramatizačně a textově provedená scéná, spíš jde o směs obrazů na pozadí pro vyprávění, které by sice depresivní, mohlo být zajímavé, avšak ten hudební doprovod vše uzemňuje. Ne díky, zvládl jsem 30 minut a víc už nikdy víc.,.. (25.01.2021)

Jeden z dalších filmů, kde forma převážila nad obsahem, což je bohužel typickým znakem řady českých dokumentů. O Jagelloncích se víc dozvíte z krátkého článku na wikipedii než z tohoto filmu, kde je zbytečně kladen důraz na jakési fiktivní a unylé pocity a nálady panovníka. Kvůli omezenému rozpočtu jsou pak hrané scénky většinou ve stylu "král jde s loučí po chodbě doleva", "král jde s loučí po ochozu doprava", "král sedí u stolu", případně "korunovace za přítomnosti biskupa a dvou komparzistů". Oceňuji dobrý záměr i nápad, bohužel výsledek je, jaký je. (23.01.2018)