Tři barvy: Modrá

Těžké rozhodování - Kieślowski je geniální scénárista, v průběhu filmu mě fascinovaly dokonalé perličky minipříběhů, detailů, chování. Horší je to s celkem, hlavní linii, která mě prostě postupně přestala zajímat. Podobně jsem na rozpacích, pokud jde o technické provedení - uhrančivá kamera, ze které mi doslova běhal mráz po zádech, skvělý střih a hudební režie,všechny tyto klenoty mi paradoxně kazila Preisnerova hudba, těžký, betonový monolit. Film tak přes svou univerzálnost a vyspělost stále trpí klasickým neduhem polské kinematografie - těžkopádností, patosem a divadelní afektovaností. Dobře, tak jsem si zahnidopišil, ale teď vážně - tohle musíte povinně vidět, je to klenot evropské kinematografie. (21.04.2009)

Juliin dokonalý svět se zhroutí a ona prožívá neuvěřitelnou prázdnotu, zpřetrhá vazby s minulým světem a chce začít znovu, jenže minulost jí stejně dostihne. Juliette Binoche umí každým pohybem, výrazem tváře i pouhým pohledem vyjádřit smutek a bolest hlavní hrdinky tohoto příběhu. Nádherné jsou modré detaily: bazén, lustr, lízátko a hudba, prolínající se celým filmem. K dokonalosti mi chyběl trochu lepší motiv příběhu.4,5* (21.01.2006)

Mám-li být upřímný, tak mě tento všemi opěvovaný film moc nebavil. Drama hlavní hrdinky na mě vůbec nezapůsobilo (přestože Juliette Binoche byla velké plus filmu), v podstatě jsem jen čekal, kdy už se něco začne dít. Ale nezačalo, sledovat někoho, jak si sladí čaj, jak ho pije, jak pak 5 minut zadumaně sedí, jak si jde zaplavat, 10 minut plave, jde domů a zase 5 minut zadumaně sedí, to vážně není nic pro mě. (28.01.2009)

Sice to pomalu utíká, ale pod kůži se to člověku dostane stoprocentně. Opravdu sugestivní zážitek, který se první hodinu s divákama nijak nemazlí a je tak velmi mrazivým zážitkem plným emocí. Po technické stránce taktéž excelentní. Zakomponování modré snad do každého záběru je výborné, hra se střihem nápaditá a práce s hudbou mě zaujala úplně nejvíce. Největší potlesk si ale stejně zaslouží fenomenální Juliette Binoche. Bez té by byl film, i když Kieslowskiho režie je výborná, téměř poloviční. (28.04.2010)

Herecká one woman show (Juliette Binoche v podstatě nechybí v žádném záběru), která mě osobně příliš neoslovila. Ten film mi přijde nanicovatý, afektovaný, a - ó ano, proč to nepřiznat - nudný. Film jsem zhlédl v příšerném českém dabingu na ČT2 a osobně se nemohu ubránit dojmu, že kdybych byl o znalost téhle klasiky ochuzen, o nic bych nepřišel. Tohle je ten typ evropské filmařiny, která mě strašně míjí. Za mě osobně slabé tři hvězdy. (30.12.2012)