Prodloužený víkend

Romantická tragédie z divčích románů, kterou bych si býval přál, no jak to říct... dodělanější, více důkladnou. A možná taky sledovanou z odlišný perspektivy, se záběry do postele radši než do dětský knihovny... Přesto ale dobrý, beztak jsem na to díval jen pod záminkou Brolina a jeho presence tu byla znát. Chvíle napětí budiž bonusem. (18.04.2014)

Už se mi to stalo. Vypnula jsem do té doby nudný film s 50 neodpustitelnými chybami, celkově zralý na odpad, před poslední třetinou. Dnes jsem s donucením dokoukala, přece jen zvědavost jak to skončí, spíš jak bude vypadat od počátku jasný závěr, zvítězila. Takže z odpadu je díky poslední půlhodince pěkná dvoječka jak ve škole. Když bych šla do hloubky kdo byl hlavní viník, dá se pominout frustrovaná vyprahlá maminka i odsouzenec z nešťastné náhody, čímž to břímě padlo na 13letého hormony zmítaného syna. Nejde o první holku, našeptávačku, o pocit druhých houslí, ale o totální nepochopení potřeb svého rodiče, tady matky. To je strašně sobecké, ale naprosto běžné, bohužel. Nechtěla bych nést na svých bedrech 25 let tíži svého ukvapeného nerozvážného rozhodnutí, které prakticky zničilo nejlepší léta života jeho už tak dost zničené a utrápené matce. (21.04.2014)

Hlavní myšlenku, že vás i pár dní může zformovat na vlastně většinu života, není těžké odvodit, nicméně je nepříliš uvěřitelná. Téměř dokonalý zločinec, který umí vařit, péct, prát, žehlit, opravit pračku, auto, vlastně všechno, jen mu jednou ujely nervy a musí za to chudák pykat. Naučí kluka vyměnit kolo u auta, naučí ho hrát baseball (ještě americký fotbal a basket chybí) a s jeho matkou prožije krátký, zato velmi intenzivní románek. Je škoda, že už z názvu divák dokáže odtušit, jak úvodní zápletka dopadne. Ale abych to jen nehanil, protože se mi to vlastně i docela líbilo - Winslet i Brolin předvádějí vynikající herectví a Reitman si občas důmyslně pohrává s napětím a diváckým očekáváním. (21.02.2016)

Když se scénář postaví na broskvovém dortu, vdechne se mu feeling klasik z let sedmdesátých (např. Sugarland Express), pozdních osmdesátých (např. Stand by Me), respektive raných devadesátých (A Perfect World) a vpustí se to do světa v roce 2014, lidi to buď nepochopí, nebo nikdy neviděli žádný drama z oněch dob (tim narážim hlavně na dementy z řad amerických kritiků). (13.05.2014)

Prodloužený víkend, a já plna očekávání....které se vymstilo, jak mně, tak Kate. Ač je Brolin vážně sexy našťouchávač, nějak jsem to jiskření vnímala méně, než bylo záhodno. Já vím, že někdy je to, co nevidíme, víc vzrušující, jenže tady to moc nefungovalo. Dlouhé roztoužené/nechápavé/vnímavé a blabla pohledy....to je asi vše, co si odnesete. Možná jsem zvolila nevhodnou dobu ve svém cyklu, možná bych film koncem měsíce docenila víc...kdo ví? Já ne. (05.12.2014)