Dům u hřbitova

Poslední, nejkonvenčnější i nejsoudržnější film z Fulciho "Gates of Hell" trilogie. Zápletka má tentokrát hlavu a patu, ale Fulciho smysl pro podivné momenty a bizarní stylistické excesy, jako dezorientující kamerové švenky, zmatené přeostřování a nepochopitelné střihy, jsou tu pořád znát. Tentokrát je tu ale o něco méně gore efektů. Nejpůsobivější momenty se většinou točí kolem záhadně pootevřených či zabouchnutých sklepních dveří, které hrají napínavou roli v klíčových scénách. Hmyzoidní zombík v chirurgickém plášti, pojmenovaný Freudstein (zřejmě spojení jmen Freud a Frankenstein), je úžasně bizarní záporák. Středobodem nadpřirozených událostí se tentokrát stává dětská postava, která si projde překvapivě velkými hrůzami (nedivil bych se, kdyby si její dětský představitel z natáčení odnesl nějaké trauma). Vyhněte se anglickému dabingu, kde je tato postava nadabována dospělým hercem, který se snaží napodobovat hlas dítěte, čímž dělá z filmu nechtěnou komedii. (15.08.2023)

Že sa Fulci s nikým a ničím nemazná je známa pravda. Gore je prepracované a súznenie s hlavnými postavami je silné. Prekvapujúce je ale to, že sme svedkami konzistentného a fungujúceho príbehu, ktorý má úvod, jadro, záver, čo je u Fulciho miestami zarážajúce. Každopádne, Dom pri cintoríne je fungujúcim hororom s dobrou atmosférou, s premakaným zombiekom v špajzi a skvelým záverom, ktorý odkazuje na svet duchov. A dokopy to naozaj funguje. Jeden z Fulciho vrcholných filmov. (10.06.2013)

Typickej horor ze sedmdesátejch a osmdesátejch let se skvěle strašidelnou hudbou a totálně krutejma gore efektama. Ostatně režisér si to fakt dával a skoro bych až řek, že se v těch brutálně kravejch, až skoro nechutnejch scénách vyžíval, něco jako Peter Jackson v Braindeadu. Co se týká příběhu, tak už sem určitě viděl lepší, ale o napjatou atmosféru fakt neni nouze a tak i když sem se teda moc nebál, tak sem si ten horor docela užil, teda až na toho kluka, toho sem nesnášel od prvního záběru, ten jeho hlas píštivej byl naprosto šílenej, ale nakonec i na něho sem si zvyk (10.07.2007)

Dům u hřbitova se mi do rukou dostal jako poslední z Fulciho slavné Gates of Hell trilogy. Brána do záhrobí byla v mých očích docela kvalitní podívanou, která ode mně dostala 70%. Páter Thomas byl rovněž dobrým filmem, ale spíše mě okouzlil několika scénami, než jako celek a i z toho důvodu jsem mu dal 60%. No a i tento film dokázal udržet velmi solidně nastavenou laťku. A to i přesto, že je mnohými pasován do role jednoho z těch slabších Fulciho filmů. Já osobně byl spokojený. Příběh se mi líbil, ubylo zbytečných nelogičností a atmosféra taky nebyla vůbec špatná. (Taky jsem viděl delší verzi, než je zde uvedena!). Což je v mém případě vždy velice důležité. Fulci měl totiž vždy na rozdíl od takového Argenta dost značné výkyvy ve svých filmech, ale tady si mě získal na svou stranu. Samozřejmě že za to mohla hlavně slušná dávka brutality a povedené gore. Po této stránce si nemůžu stěžovat. Je ovšem pravda, že více mordů bych určitě nepohrdl. Starý dům byl působivým prostředím tohoto příběhu a především pak scény odehrávající se v jeho sklepení. Jediné co bych snad trochu více vytknul, byly ty pasáže s malou holkou. Bez té bych se klidně obešel. Stejně tam byla více méně na hovno… Co se hereckého obsazení týče, tak Catriona MacColl byla zjevně velkou Fulciho oblíbenkyní, protože to už je snad čtvrtý film, ve kterém jsem na ní narazil. Většinou však její postavy měly jepičí život. Ani Ania Pieroni pro mě nebyla žádnou neznámou, protože se objevila v několika Argenových filmech. Její vražda patřila k tomu nejlepšímu, co mi tento film nabídl. Pak tu máme toho malého fakana, který mi pil krev už v novějším Manhattan Baby. Nechápu, co na něm režisér viděl. Quella villa accanto al cimitero tak sice není žádná pecka, ale pořád jde v rámci Fulciho tvorby o lehký nadprůměr. 70% (08.03.2018)

Nijako zvlášť zaujímavý námet o jednom bubákovi v pivnici. Je tu niekoľko efektných krvavých scén, no niektoré strháva dole ich amatérske spracovanie, keď je evidentné, že miesto herečky je obeťou figurína. A vrchol všetkého je scéna s netopierom. Kedy už konečne prestanú robiť z týchto mierumilovných zvieratiek krvilačné monštrá? Môj druhý Fulciho film a tentoraz je to sklamanie, väčšina filmu nuda a keď dôjde na hororové scény, tak pôsobia skôr smiešne. (31.03.2021)