Muka neviňátek

Další z důkazu Fulciho všestranosti. Tohle svým způsobem skoro vůbec nevypadá jako Fulciho film. Možná proto, že je z jeho ranné tvorby. neznamená to ale, že by byl horší nebo špatný. Vůbec ne. je právě hodně dobře vychytaný, napsaný a natočený. V rámci gialla jde spíše o klasické kriminální vyšetřování vraždění mladých chlapců, ale poté, co vás Fulci ukolébá překvapivě pohodovým průběhem, vás nakopne do koulí hodně vymazlenou scénou (mlácení ženy na starém hřbitově je fakt o nervy). Z horrorového hlediska to možná moc nepotěší, ale jako film obecně to je dost silné a hrozně dobře natočené. 3.5* (04.06.2016)

Výborně prokreslené venkovské prostředí a spousta zajímavých vedlejších postav dá zapomenout na to, že tu nemáme žádného ústředního hrdinu. Bohužel v posledních deseti minutách se ze zajímavě se rozvíjejícího detektivního příběhu stane béčkový spaghetti western, krom toho motivace vraha byla dost slabá... Doufal jsem v něco jako v Dallamanově Solange nebo tak. Veliká škoda. (28.09.2017)

Giallo masterpiece, po technické stránce naprosto bez slabin. Lucio Fulci se touto kritikou na Katolickou církev skutečně vytáhl. O filmu jsem věděl dlouho předtím, než jsem jej zhlédl a napsal tento komentář, tušil jsem dle hodnocení a komentářů že to určitě bude stát zato. Nicméně mě k němu přivedli úplně jiné faktory, a sice moje stoupající obliba k hercům Tomas Milian (zde zpravodaj) a Euro-baby Barbara Bouchet (znuděná, bohatá mladá ex-narkomanka), Florinda Bolkan také nezklame a tady skutečně nezklamala, jako potrhlá cikánská čarodějnice, ovládající starobylé praktiky voodoo magie ve svém tragickém pojetí, doslova excelovala (např. její záchvat na policejní stanici, při jejím vyšetřování). Lucio Fulci, udělal právě tímto filmem díru do světa, byl to právě tento film, kde použil násilné gore efekty a sraženou krev. Co film dělá úspěšným? Tak zajisté perfektní realistická kamera+oslnivé exteriéry Italského městečka Matera, jeho opravdu hrůzostrašná a velmi znepokojitelná atmosféra (tajemné předměty, jehlami propíchnuté panenky, decentní vraždy malých chlapců, pochmurná vesnička a efektivní hudba), tajemné vraždy+značně intrikářský příběh, kdy téměř do konce nevíte kdo za nimi stojí, pachatelů může být dle indicií hnedle několik a někteří z nich jsou i neprávem obviněni (viz čarodějnice Florinda Bolkan). Gore efektů a grafického násilí ještě tolik nebylo, jako v pozdějších režisérových filmech, ale byly tu dvě scény, které se mi nesmazatelně vryli do mé paměti. Efektivní a velmi drsná hřbitovní scéna (jak to jen ten Fulci udělal?) s čarodějnicí Florindou Bolkan, kde ji pár místních chlapů zlynčuje řetězy. Opravdu precizně odvedená práce, včetně všech těch drobných ranek, ze kterých se ihned po úderu vynoří krev a opomenout výkon Florindy Bolkan, která se totálně zkrvavená, na pokraji všech svých sil, zhroutí u silnice, po které právě projíždějí auta, to opravdu nelze. Druhá která se mi vryla do paměti byla ta úplně na konci, kde skutečný vrah padá ze skály a ve speciálních efektech je tu znázorněno jak si dře hlavu a tvář o tvrdou skálu. V této scéně musel divák doslova strnout hrůzou. Přítomnost roztomilé, neuvěřitelně svůdné Barbary Bouchet, byla velmi zdařilým doplňkem, ve scéně kdy totál nahá ležela na pohovce a sváděla dvanáctiletého kluka, jsem se docela i já červenal. Takže zas po dlouhé době, jedna giallo paráda a tudíž spokojenost nadmíru. (31.01.2010)

7/10 Žáner giallo mi zo všetkého najviac pripomína surový hrubý námet neotesaný do finálnej podoby. "Don't Torture a Duckling" má na giallo neobvykle prepracovaný príbeh, ktorý ukrýva niekoľko rôznych dejových sublínií a to všetko je v očarujúcom prostredí horúcim oparom zahaleného poverčivého talianskeho vidieka (odporúčam knihu I'm Not Scared od Niccola Ammanitiho, ktorá má podobnú atmosféru). Bohužiaľ to všetko prekrývajú klasické žánrové neduhy: mizerné postsynchrony, otrasní herci, krkolomný strih a celkovo neschopnosť spracovať námet do uveriteľného prevedenia. Ak by si nejaké giallo zaslúžilo remake, tak toto. (20.03.2016)

Vraha jsem snad poprvé uhádl hned jak vstoupil na scénu a Tomase Miliana jsem si uvědomil až v druhé polovině filmu, tím nechci říct, že hrál či nehrál onoho zabijáka malých chlapců , okolo něhož se to točí, ale jsem docela fanda tohohle kubánského šviháka a nepoznat svou hvězdu, hm, hm. Ono je to trochu i tím, že až nade všechny vyčnívající divu Barbaru Bouchet, tu vlastně nikdo není onou hvězdou strhávající na sebe veškerou pozornost. I ta Bouchetová ční jen díky své nesporné kráse a sex-appealu, scéna s džusem asi napne kalhoty každému potentnímu muži . Fulci obviňuje a vyviňuje jednu postavu za druhou až do samotného finále. Pro mne identita arcilotrova nebyla pražádným překvapením, leč uznávám, že můj instinkt a pověstný důvtip je příliš jedinečný na to, abych kvůli němu proti filmu horoval. Výborně sehrané, téměř výpravné, giallo, zatím nejkonvenčnější Fulci, co jsem viděl a skvělý filmový zážitek, jo. (30.09.2014)