Režie:
Martin FričKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Julius KalašHrají:
František Smolík, Zdeňka Baldová, Ladislav Boháč, Lída Baarová, Hana Vítová, Ladislav Pešek, Růžena Šlemrová, Ella Nollová, Bedřich Veverka, Jiří Dohnal (více)Obsahy(1)
Lída Baarová ve filmovém přepisu stejnojmenné divadelní hry Viléma Wernera o hledání vlastní cesty ke štěstí. Zavede nás do 30. let, do tradiční středostavovské rodiny, v jejímž čele stojí přísný otec, který ctí obecné pojetí morálky a etiky a odmítá se smiřovat s moderními novotami, jejichž nositeli jsou jeho děti. Film byl uveden na V. MFF v Benátkách v roce 1937. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
rozhovor lékařky se svým otcem: "Zakuř si." - "Ne ne, už čtyři dny jsem nekouřil." - "Ještě žádného neurastenika neuzdravilo, když se naráz vzdal kouření." ..... || ..... rozhovor otce s dospělou dcerou: "Máš ho ráda?" - "Je to můj přítel." - "Přítel? Co je to 'přítel'? Je-li to někdo, s kým trávíme noci, pak je to milenec." - "No ano, třebas. Ale už se to neříká." - "Neříká se to, ovšem. V tom slově byl závazek do budoucna, do celého života. 'Přítel'! To slovo neslibuje nic a k ničemu nezavazuje. Ani k věrnosti. Jdi, COURO." ()
Velmi aktuální film, který ukazuje, jak si mladí lidé prosekávají cestu životem - navíc v době krize, kde nezaměstnanost prudce vzrostla. Rodiče (Smolík a Baldová) mají čtyři dospělé děti (Boháč, Baarová, Vítová, Pešek) - docházi k souboji mezi generacemi, střetává se staromódní pohled na svět s pohledem mladistvým, který se prosazuje často přes mrtvoly a nezná hranice v podobě čisté morálky. Zajímavostí je, že zde 31letý Pešek hraje 19letého mladíka, a co se týče hereček, Hana Vítová zde půvabem zastínila svou slavnější kolegyni Lídu Baarovou (které prostě pánské sako nesedí), ovšem nikoliv herecky. Herecký výkon podaly obě představitelky přesvědčivý. ()
Rovnako ako dnes, riešia sa tu medzigeneračné problémy, nezamestnanosť, hľadanie kontaktov a protekcie na zamestnanie blízkej rodiny. Ľudské starosti sa za tých 80 rokov od vzniku filmu ani veľmi nezmenili. Zásadový otec nevie pochopiť, ako môže dcéra žiť s mužom bez sobáša, čo sa celkom bežne netoleruje aj dnes. A tak by sa dalo pokračovať, jednoducho taký príbeh zo súčasnosti... Len to hranie, hlavne otca je už trochu prežité, ale mladší herci sú prirodzení. A hereckú úlohu hľadá a nájde aj Lída Baarová, kvôli ktorej som si film aj pozrel, keďže ma zaujala v komédii s Burianom. ()
pro mne jeden z nejlepších prvorepublikových filmů, už jen proto, že se nejedná o oddechovou veselohru, ale o snahu autorů něco říci k době a o době, v níž žijí. Otec v době, které nerozumí a přes svou proklamovanou snahu jí už ani nedokáže a asi nechce rozumět, mladá generace snažící se obstát v těžkých časech. Netypická Baarová jako racionální až sarkastická lékařka, dovolující si projevit emoce až v okamžiku, kdy jí na ruce přistane prsten "s brilantem." Plus jeden z nejkratších štěků Jaroslava Marvana plus jedna z nejšílenějších kreací Jiřího Dohnala. A zaznamenala jsem dobře, že plat děvčete v kanceláři činil 250k, lékařky 300k, účetního-fotbalisty 700k, zatímco protekční místo v továrně v Liberci pro inženýra 1800k? Plat herečky se pochopitelně už tehdy počítal v desetitisících. ()
Angazovane drama, generacni rozdily. Obvykle sablony a minimum prekvapeni. Barrova skvela. 3+ ()
Martin Frič na plátno převedl nejslavnější hru pozapomenutého českého spisovatele Viléma Wernera, kterého nám bolševik dokázal vymazat z povědomí, i když se jedná o jednoho z nejvíce v zahraničí uváděných českých autorů. Frič předtím režíroval i nesmírně úspěšnou divadelní podobu Lidí na kře. ()
Film disponuje na tú dobu slušným scenárom, avšak herecké výkony v niektorých prípadoch neboli presvedčivé, výnimku tvorí nespokojný otec, ktorého zahral František Smolík. Aj v tej dobe sa používali výrazy "moderná doba", alebo "nežiješ moderne". To je zaujímavé :) ()
Lídě Baarové role emancipované ženy-lékařky skvěle sedla, se zapálenou cigaretou a v kostýmku jí to slušelo. "Psst. Tiše. Nechte mě, ať mohu sledovat pocity které má žena, když má poprvé na ruce brilant." ()
Film, který ani po pětasedmdesáti letech nezestárnul. Až z toho mrazí. ()
Zajímavý námět, ovšem některé dialogy se mi zdály příliš divadelní (a jak tady čtu, jedná o adaptaci divadelní hry, takže dojem byl správný). Film se zaměřuje na sociální kritiku, ale dělá to příliš okatě, takže to místy působí kontraproduktivně. Také některé herecké výkony jsou poměrně slabé. Na druhou stranu zaujala propagace kouření, hlavně když dcera-lékařka (Baarová) přesvědčuje tatínka (Smolík), aby nepřástával kouřit, to ještě nikoho z neurastenie nevyléčilo. A mladší dcerka (Vítová) zase kouřit "musí, protože to bude potřebovat ve filmu". ()
Rozhodně nadprůměrný film s vynikajícím němým úvodem. Herecké výkony jsou na dobré úrovni, byť z nich občas čiší zbytečný patos, ale to už k téhle éře prostě patří. Jinak si myslím, že pan Junek je na tehdejší mladé lidi zbytečně přísný. Když se dospělá dcera nechá peskovat za to, že strávila víkend s mužem, to je ještě dobré. Co by měl starý pán říkat dnes ??? ()
Moc pěkné, neradostné, pravdivé a moderní. To, co tam začíná, jsme dotáhli do plného rozkvětu, ve filmu jsou jen náznaky morálního úpadku, který nás dnes už téměř nezneklidňuje.Na kře jsme všichni. Nemělo by se říkat Úpadek nezastavíš místo pokrok nezastavíš? ()
Marně jsem hledal linii, děj, nebo tak něco. Kromě slabých náznaků, nenalezl jsem však ničeho. Velmi dobré herce zazdil nicneříkající scénář. Prostě jsem se necelých devadesát minut nudil. Ano, doba to byla zlá a pro mne ještě horší čas sledování tohoto filmu. Občas se objeví moudrá myšlenka, to ano, ale na celovečerní film je to dost málo. ()
Ocenění zasluhuje fakt že prvorepubliková filmová produkce se neomezovala jen na "únikové" komedie s Burianem a melodramata jak chudá dívka ke štěstí a majetku přišla, ale sem tam se natočilo něco serioznější a bližšího tvrdé realitě tehdy panujícího nemilosrdného kapitalismu. Námět a scénář Lidí na kře dobrý výsledný dojem ale shazují herecké výkony některých zůčastněných (Baldová, Pešek). Nemohu tudíž hodnotit výš než za tři. ()
Vynikající nadčasový film o mladých, kteří kvůli nezaměstnanosti bydlí u rodičů. Rodiče je musí materiálně podporovat (Keller tomu říká rodinná žebrota). Moc se mi líbil dvojznačný konec- lidí pohybujících se na tenké kře sociálního vzestupu nebo pádu. * Jen poznámka na okraj- ten nemilosrdný kapitalismus se netýká pouze první republiky. ()
Toto je vcelku ojedinělý film, protože takto hluboce se sociální problematikou mnoho filmů nezabývá. Zde je ukázkově popsáno, jak těžce dopadla hospodářská krize na obyvatele Československa. Nebyla práce, tím pádem ani mnoho peněz a ze začarovaného kruhu nebylo moc cest ven. Film je navíc obohacen o střet staré a nové generace, která nejenže má na vše jiný pohled, což se ostatně nemění napříč staletími nikdy, ale navíc chce žít moderněji a ne v zajetých po léta vedených zvycích. Mezi novoty patří určitě fakt, že si fabrika platí gólmana pro klub, který sponzoruje nebo provozuje. Také jedna z dcer se přiznává, že jí stačí milenec a netouží ani po závazcích. Navíc je tu jasně definován rozdíl milenec - přítel. Rozhodně jde o snímek, který se jasně vymyká z běžné tvorby a je o to cennější, že kvalitně obsazen a ještě lépe zahrán. ()
Film, kde se řeší věci, které jsou hořce aktuální i v dnešní době .. Herecká elita tehdejší doby, moje oblíbená Lída Baarová ( i když tady mi kupodivu do téhle role moc nepasovala), pan Smolík zářil a Bedřich Veverka jako vždy elegantní .. Na dobu vzniku moc pěkně natočené ... ()
Hodně zjednodušený pokus o sociální film. Překvapivě amatérské výkony známých hereckých legend. Těžko uvěřitelné existenční problémy středostavovské rodiny ve velkém bytě s hospodyní. Trapně polopatický závěr. Resumé: nepovedený film. ()