Journey into the Depth of the Student's Soul
Režie:
Martin FričKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Roman BlahníkHrají:
Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan, František Vnouček, Miloš Nedbal, Jaroslav Průcha, František Kreuzmann st., Ludvík Veverka, Vojta Novák, Jarmila Holmová (více)Obsahy(1)
Profesor přírodopisu Matulka, starý mládenec a věčný suplent, si z přehnané svědomitosti ani v pokročilém věku netroufá složit poslední státnici. Stále se mu totiž zdá, že ještě něco nezná, a tak by snad bez diplomu odešel i do penze. Naštěstí jsou tu jeho studenti, kteří sice dávají dobráckému učiteli pěkně zabrat, ale po nezodpovědné klukovině s bouchacími kuličkami, kdy se Matulkovi udělá špatně, se vzpamatují a s pomocí mladého profesora, někdejšího Matulkova žáka, připraví šlechetnou lest. Pod záminkou nákupu k doplnění školní entomologické sbírky ho vylákají ke zkoušce u laskavého profesora Vondráka. (TV Nova)
(více)Recenze (486)
Pozoruhodný 70 let strarý film,který mě ale nenadchl tolik jak jsem čekal.Je samozřejmě povinností vidět kultovní český film z roku 39,který je v top 50 na csfd.cz,a tak jsem se do toho pustil.Nepůsobilo to na mě příliš jako komedie,protože jsem se nepřistihl se smát.Pobavit možná dokázala scéna s tahákem na zádech.Jinak jako film je to pěkný,ale pro mě pouze za tři hvězdy a 65 % ()
"Kozinova věta zní: Lomikare, Lomikare, zvu tě na boží súd ... hin se hukáže." Studenti zkrátka byli, jsou a budou hrozná verbež, takže zakopnout ve škole o srandu není vůbec žádné umění. Každý tak má vzpomínky na nějakou tu lotrovinu a proto septimánům rozumí. Mne tedy pobavil přísný učitelský sbor, Kulíkova francouzština, šejk Peterka, prchající Mazánek i nevědomě zkoušený profesor Matulka, ale párkrát jsem přitom zakopnul o nějakou tu přestávku v zábavě, což mi může dosvědčit i Žlutý ďábel po dvaceti letech. ()
Žákova útla knižka Študáci a kantoři sa stala námetom hneď pre dva filmy. Oba nakrútil Martin Frič, do oboch pretavil svoj nevšedný talent a do oboch obsadil výrazné herecké osobnosti. Nemožno sa čudovať, že aj po 70 rokoch a nesčíselných reprízach v televízii si nájdu svojich divákov, a to aj u časti najmladšej generácie, ktorá síce už kdečo nechápe, kdečomu sa čuduje, ale nestarnúci humor má šancu udržať ju u obrazovky aj keď film je čiernobiely. Mne osobne sa oveľa viac páči Cesta, než Škola napriek tomu, že keď svojím slizkým hlasom prehovoril Voříšek, otváral sa mi Sarajevo-nerez vo vrecku. Aj hercov by bolo lepšie vyberať tak, aby študáci a kantoři neboli rovesníkmi (Nedbal, Pešek, Filipovský). Na druhej strane Jindřich Plachta s výzorom pripomínajúcim Jeana Rena skúškou časom prešiel rovnako úspešne ako skúškou vo filme a jeho výkon možno považovať za dokonalý. ()
Příjemně patetické a oproti Škole, základ života tu prakticky nenajdeme žádného smrdutého kojota. Mazánek je tu jen snaživý ale nezákeřný šprt a v učitelském sboru nikdo nechce studenty vyhazovat. Komedie na niž naši prarodiče chodili do kina, rodiče vyrostli a nám se líbila... Přežije však v srdcích i dnešní nastupující "metagenerace"? .... ()
Komedie ze studentského prostředí vždycky bavily. Snad je to tím, že v těch telecích letech jsme dělali nejednu vylomeninu a každý měl ve třídě svého casanovu, sportovce, krásku, šprťáka, nemehlo i propadlíka... Ve spojení s prvními láskami, přátelstvím i sem tam strachu, to když kantor namátkou vyvolával k tabuli to prostě v každém zůstane. Cesta do hlubin študákovi duše, není jen o studentech, ale i profesorech. Dílko je to vtipné, hřejivě lidské se skvělým Plachtou, Marvanem, Peškem... Dávám připíchnuté 4 motýly. * * * * ()
Galerie (14)
Zajímavosti (31)
-
Ťažká matematická úloha, ktorú zadá septimánom profesor matematiky Vobořil (Jaroslav Marvan) mala tri otázky:
1. Určite typ kužeľosečky: 2x^2-4xy+6y^2+7x+1=0
2. Určite vrcholy a obsah štvorca opísaného elipse: 4x^2+5y^2+16x-30y+41=0
3. Aká je pravdepodobnosť, že osoba 40 ročná sa dožije 60 rokov? (Raccoon.city)
- Scenárista Jan Kaplan prezradil ako to bolo s rodokapsom "Žlutý ďábel", ktorý číta septimán Antonín Peterka (R. A. Strejka) pod lavicou. Ide skutočne o reálny rodokaps, ale s názvom "Nečekané dobrodružství" od anglickej autorky Dorothy MacLeish, ktorá požívala umelecké meno Dorothy Black. Keby chceli použiť tento originál, museli by platiť nemalú čiastku autorke, proti čomu bola filmová spoločnosť Elektafilm, ktorá film financovala, a tak vymysleli malý podvod, čo by ich nestál nič. Prelepili polovicu spodnej úvodnej stránky rodokapsu "Nečekané dobrodružství" obrázkom, ktorý vytvorili grafici arabského bojovníka na ťave s názvom Žlutý ďábel a dokonca pridali aj autora, ktorého môžeme vidieť pri jednom detailnom zábere, kde je napísané Pierre Mac Larquey, čo bol v skutočnosti francúzsky herec Pierre Larquey, ale pridali tam vlastne iba ekvivalent mena režiséra Mac (Martin "Mac" Frič), aby neboli znovu problémy so zneužitím autorského mena. Scenárista Jan Kaplan ďalej prezradil, že takto upravený román mal ešte aj poradové číslo 191, čo bolo číslo románu "Nečekané dobrodružství". Ale to už neriešili, nakoľko dúfali, že diváci si toho vôbec nevšimnú. A ešte jeden nedostatok si nevšimli, a to, že prelepený obrázok bol krátky a v jednom detailnom zábere vidno pôvodnú originálnu spodnú lištu, kde je napísaný text: "V Obsahu Román: Nečekané dobrodružství D.Black." (Raccoon.city)
- Tri týždne premietali film v troch premiérových kinách a už 10. novembra 1939 vytlačili Ľudové listy článok s titulkom 46 777 divákov videlo Cestu do hlubin študákovy duše. (Raccoon.city)
Reklama