Příběh kmotra

Podle hlavního hrdiny, mafiána Vedrala, je prý nejhorší smrt z vyděšení. Přesně to si asi říkali i tvůrci, takže ve výsledku nejpozoruhodnějším aspektem "Příběhu kmotra" je jeho kompletní předvídatelnost - nikoli však ve smyslu dějových zvratů, ale celého konceptu. Když k filmu přistoupíme jako k dalšímu přírůstku do bohaté kategorie české exploatace, pak nemá naprosto nic, čím by překvapil. Právě tím se pak liší od jiných czechsploitation posledních let jako "Kajínek", "Hodinu nevíš", či "Czech Made Man", kde šlo ocenit alespoň žánrové a stylové ambice tvůrců či naopak se vysmát patlalství a neumětelství. "Příběh kmotra" je jen přímočaře bulvární celovečerní verze "Na vlastní oči", která nám nepřímo potvrzuje marasmus současné české společnosti, jejíž předsudky a hodnoty nepřímo zrcadlí. --- Podrobněji v recenzi pro Cinepur (01.12.2013)

Film mnoha tváří. Na jedné straně skvělý herec Ondřej Vetchý, kterému ale režisér zapomněl říct, jestli má hrát typického českého veksláka, který je stále jednou nohou ve vězení, nebo mafiánského bosse ovládajícího osudy druhých. Výsledkem je takový mišmaš, kdy chvílemi přestávám Vetchému jeho roli věřit. Zbytek herců také kvalitní. Nejslabším článkem je tak opět režisér Petr Nikolaev, který vůbec nemá cit pro látku. Podobně jako v Lidicích se snaží ždímat emoce ve vypjatých scénách, ale zoufale mu to nejde. Závěrečné poselství filmu je opravdu megatrapnost. Ve filmu Kmotr od Coppoly stačilo Al Pacinovi jediné slůvko, aby si divák uvědomil, s kým má tu čest. Tady potřebujeme patetický dovětek, že kmotrové typu Vedrala žijí mezi námi. Tak bacha na ně! Když už jsme u toho srovnání s realitou, nemám nic proti tomu, pokud se události pro potřeby filmu upraví. Ale vyměnit budovu vlastní firmy za fotbalové hřiště v extrémně patetické scéně, to už nepobírám. Celá látka je velmi špatně uchopena. Na vraždě Františka Mrázka bylo nejzajímavější ono tajemno kolem možného vraha a případného propojení s politikou. Na tom měli tvůrci stavět a postupně vytvořit atmosféru strachu a nejistoty. Tyto atributy zde zcela chybí. (20.08.2018)

AMERICKÝ GANGSTER počesku. A také možná jediný český politicko-mafiánský film, který nejen, že není k smíchu, ale dokonce snese srovnání i s některými zahraničními vzory (s těmi nejlepšími samozřejmě ne, ale to se dalo čekat). Pochopitelně to není žádný autentický a realistický dokument o Mrázkovi, spousta věcí je určitě hodně zjednodušena a uzpůsobena filmové dramaturgii klasických gangsterek a kriminálek, ale osobně v tom velký problém nevidím. Žánrovka, za níž se není třeba stydět. 70 % (29.10.2013)

"Nejhorší je smrt z vyděšení." Tohle je typ českého filmu, který mě zajímá a ve výsledku neuráží. Sice to nemá syrovost, progresivní vizuál a na svou dobu pozoruhodný soundtrack jako takové Bony a klid (byť tu úsměvná snaha o moderní vizuál je) a ještě mnohem dál to má do Nelítostného souboje, který mi tak nějak přišel na mysl, když se Cajthaml s Vedralem bavili v divadle, ale řemeslně to funguje a přidanou hodnotou je, že to odráží skutečné události. (16.10.2015)

Další řemeslně slušně zvládnutý film podle scénáře bez chuti a bez zápachu. Není to gangsterka, není to kriminálka, co to vlastně má být zač? Některé postavy za těch dvacet let nezestárly ani o den, Vaculíkův komentář nám říká i to, co kamera ještě nestihla ani zabrat... Pro jednou to šlo, a víckrát to neuvidím. (09.11.2013)