Ideál septimy

Nezval opět variuje pana dokonalého. Schopný inženýr, zapálený do civilní obrany, a k tomu ještě hudební skladatel inkognito, sen všech slečinek z gymnázia. Proč si vybere zrovna tu, která nad jeho všednodenní identitou tak okatě ohrnuje nos a prahne po skladateli jako všechny její spolužačky, aniž by v závěru byla znát jakákoli její změna k lepšímu, to je záhadou. Naopak Plachta zde dokazuje svoji tvárnou využitelnost - o rok dříve (Jarčin profesor) hrál poněkud postaršího studenta, pomáhajícího na statku manželů Pištěka a Baldové, zatímco zde hraje Baldové ušláplého manžela a otce dospělého syna. (01.11.2015)

Podprůměrná komedie, která nemá s klasickými studentskými peckami Škola základ života či Cesta do hlubin študákovy duše prakticky nic společného. Z úplného dna ji zvedají pouze vcelku vtipné scény s Plachtou. Zajímavé jsou rovněž ukázky příprav na válku v době "takzvaného míru", jak říká hlavní hrdina. (15.02.2010)

PhDr. Jaromíra Hüttlová (1893 – 1964) a její románová tvorba pro tehdejší teenagery je jedním z typických symptomů prvorepublikové kultury, tím spíš, že tehdy podobná dílka mezi mládeží školou povinnou prostě frčela. Filmový Ideál septimy potom nabízí víceméně očekávatelnou podívanou, sestavenou podle předpokládaných ingrediencí, mezi které lze počítat jak rozjívený dívčí kolektiv, tak šarmantního moralistu s promyšleným plánem k napravení slečny hrdopýšky. A aby se lidé v biografu občas i zasmáli, byla do celého příběhu ještě vpasována postava zmatkářského a nepraktického továrníka-hypochondra, kterého vynikajícím způsobem sehrál Jindřich Plachta. Jeho přítomností film doslova ožívá a některé hlášky mohou porazit i současné publikum. Svědectvím doby, která rozhodně nebyla tak veselá, jak se nám film pokouší namluvit, jsou dokumentární záběry z probíhajících nácviků případného válečného útoku na Prahu. (06.10.2008)

Na jedné straně zazní pár výborných dialogů, které jsem si ale bohužel nezapamatoval (vyjma toho "já nevím, jestli ty štěňata jsou psi nebo fenky, o tom rozhoduje manželka"), a Jiřina Sedláčková, která patří bezesporu k tomu nejhezčímu, co se v tehdejším filmu mihlo (spolu s Frýbortovou, Gerovou a hlasem Lídy Baarové). Navíc se Jiřinka ukázala v první třetině jako správná rebelka, nosit na veřejnosti gramofonovou desku na hlavě, to dnešní výstřední celebrity ještě nenapadlo. Na druhé straně ovšem stojí červená knihovna a ty masky. A propó, červená knihovna, v dětství jsem myslel, že se jedná o knížky o Leninovi, Gottwaldovi a dalších význačných komunistech. Až později jsem pochopil, že se sice též jedná o srdcervoucí a fantazijní vyprávění, ale poněkud jiného druhu. A propó ty plynové masky... Myslím, že nespokojený povzdech oné zákaznice, že ty masky jsou jedna jako druhá, byl bezesporu oprávněný. Proto měli prodavači ke každé masce přibalit zdarma nějaké ty šminky a umělé obočí, aby si ji mohla každá dáma doma pěkně upravit podle svého vkusu. A taky dnes by měly ženy pouvažovat, jestli by plynové masky neměly na veřejnosti pravidelně nosit.. za prvé by tak dvě třetiny okamžitě výrazně zkrásněly, za druhé bychom my muži mohli dbát více o své zdraví a ulevovat v prostředcích hromadné dopravy nadmutým vnitřnostem beze strachu, že budeme nějakým pometlem označeni za prasata a za třetí by ženské nemusely utrácet za injekce botoxu, které z tváře vytvoří stejně kvalitní bezmimickou a bezvráskovou nateklou placku jako maska, ale minimálně za desetinásobnou cenu. (25.07.2013)

Ideál - zdvořilý, lehce arogantní technický inženýr, místní velitel civilní obrany, tajný kompozitor oblíbených šlágrů v jedné osobě, k tomu skvělý sportsman (viz elegantní šipku při zachraňování ředitele Tůmy). Prostě dobový superman. Může mu být lehce přes třicet a nikomu nepřipadá divné, že nepokrytě balí nezletilou žákyni (v jejíž třídě navíc přednáší). To vše včetně happyendu by nemělo nikoho překvapit. Prvorepublikové románky dr. Hütlové "pro moderní dívky", podle jednoho z nichž je film napsán, jsou hlavně o tom: dobře se provdat pokud možno ještě před maturitou, kterémužto ideálu nijak nebrání ani to, že nejde o původní záměr jejich hrdinek, ani jejich exponovaná "emancipovanost". K jinému aspektu filmu viz raroh, opačný pohled má ve svém referátu Marthos. "Pro tento účel zde máme plynovou komoru, prosím." (30.10.2015)