Chlapectví

Hrozná nevýhoda festivalů je v tom, že film, který by člověka jinak odpálil, tu vyzní jen jako velmi solidní kousek, i když se jedná o historický počin. Linklater nemá konkurenci v jemnosti pozorovatelství všedních trapností a strastí, ani v tom, jak jednoduše ve svých filmech akcentuje krásnou tíhu pomíjivosti. V tom je Chlapectví stejně strhující jako "Before" trilogie. Popravdě jsem ale očekával, že z tématu dospívání a přirozené proměny postav vydestiluje ještě silnější emoce, ještě preciznější pavučinu souvislostí (některé pokusy o zužitkování motivů z minulosti vyznívají bohužel hodně násilně, třeba postava mexického zahradníka). Nebudu ale vůbec předstírat zklamaného. Chlapectví odhaluje moc filmového média jako fiktivní paměti a krásu neokázalého filmařského jazyka, který o nic násilím nežádá, ale všechno si poctivě zaslouží. [80%] (11.07.2014)

Film který definuje dospívání, stejně jako například Eyes Wide shut definuje lidskou sexualitu. Všechny ty pohledy, vyřčené i nevyřčené emoce, vztahy, rozchody, stěhování, slzy - to je každodenní rutina většiny lidí na světě a je dobře, že Linklater zpracoval Boyhood tak, jak ho zpracoval. Tedy 12 let ve 150ti minutách a se stále stejnými herci - což dává celku zcela jiný náboj, který zanechává stopu daleko za hranicemi kinematografie. (12.06.2021)

Moc pěkné a milé "časosběrné" drama o dospívání jednoho spíše zamlklého a přemýšlivého chlapce. Richard Linklater velice pěkně vykreslil plynutí času, rčení "jednou jsi dole, jednou nahoře" je zde velice trefné. Masona potkávají lidé a události, které jsou určitě důvěrně známé nám všem ze skutečného života. Film je velice přirozený a v nejlepším slova smyslu všední. Celkové vyznění a nálada jsou možná lehce negativní, ale film si dává záležet na tom, aby se na konci každého (životního) tunelu objevilo světlo. Stopáž vůbec není přehnaná. 8/10 (27.09.2014)

Vau, no zatiaľ teda jasný favorit filmového festivalu Cinematik 2014. Žiadne hluché miesta, žiadne natiahnuté pasáže. Boyhood je jasným príkladom toho, že v jednoduchosti je krása. Naozaj sa nejedná o žiaden geniálne premyslený, zložitý, filozofický príbeh o živote, naopak, len bežné dospievanie mladého chalana, natáčané dlhých 12 rokov (ale iba 45 natáčacích dní). Po dlhých troch mesiacoch dávam nejakému filmu bez váhania plný počet hviezd. P.S. som skutočne rád, že z Linklaterovho snímku srší pozitívna atmosféra a nesnažil sa z Chlapčenstva urobiť nejaký dramatický doják (vôbec nechápem pomovu túžbu aby sa hlavná postava oduševnene zamilovala alebo jej zomrel niekto blízky.. wtf). P.S.S. 166 minút? Really?! Tomu sa vôbec nechce veriť! (13.09.2014)

Linklaterův opus magnum, vysoká škola vyprávění a po delší době film, u kterého se mi chtělo slzet radostí z toho, jak je po všech stránkách dokonalý a na kolika úrovních dokáže v limitovaném prostoru vyprávět o životní epoše, malých radostech a strastech i společenských poměrech. Nevím, jestli se o něm někdy budou učit na filmových školách a je mi to vlastně celkem jedno. Pokud ale máte mozek, tohle byste měli dřív či později pouštět dětem jako jeden z nejzásadnějších kusů kinematografie hned vedle Star Wars, Cesty na měsíc a Občana Kanea! A to opravdu ne proto, že se kamera brala do ruky v průběhu 12 let. To je na Chlapectví asi ten nejmíň zajímavý fakt. (09.07.2014)