Captain America: Návrat prvního Avengera

-VYBRALA JSTE SI ŠPATNOU STRANU. -TO ZÁLEŽÍ NA TOM, KDE STOJÍTE. Dívám se dívám, že zaplaťpánbů zmizeli uživatelé, kteří vyčítají americkým filmům americký patriotismus, je to dobře, protože, pokud je patriotismus správně uchopen, ať je třeba albánský, má smysl. Těšil jsem se na to, jak si Steve bude zvykat na současnost a dočkal se, nečekal jsem, že pátrání po původu zla bude mít zlehka přednost před akcí a byl příjemně překvapen. Sympaťák Evans, sexy Scarlett na straně jedné, stylový SL Jackson a starosvětský, netypický Robert Redford na straně druhé. Fašouni jsou všude a dilema Kpt. Ameriky, zda spravedlnost s oběťmi či bez, už tématicky sahá až někam k dramatu. Stačilo by trochu zkrátit a já bych si lebedil absolutně. 90%. (24.06.2019)

Když se ve filmech s Jamesem Bondem vynoří padouchův podmořský palác, vesmírná stanice či chapadla tajné organizace, tetelím se blahem nad žánrovou stylizovaností. Když si ve špionážním filmu s výbornou akcí ze všeho nejvíc přeju, aby si hrdinové víc popovídali u kafe, asi nade mnou někde sklapla past žánrových očekávání. (13.04.2019)

Nuda, nuda, šeď. Snaha byla. Ale filmová Marvel dobrodružství zasazená do současnosti jsou pro jinou cílovku. Já si raději počtu nějaké to sekvenční umění, filmový The Winter Soldier mi posloužil jen k tomu, abych si poplakala nad setkáním Steva a Peg. To bylo skutečně dojemné. Jinak jsem se nebavila ani s Robertem Redfordem a to už je co říct. (28.02.2015)

Musím se přiznat, že ke komiksům na stříbrném plátně mám značně nedůvěřivý vztah a kdyby tohle nešlo na HBO zřejmě bych si s Kapitánem Amerikou nikdy hello neřekl a to by byla škoda. Film má v sobě spousty akčních scénových mazlíčků, nezabejvá se prkotinama a rychle odsejpá. Dialogy dávají filmu potřebný šmrnc a neměl jsem při sledování filmu pocit, že byl natočen pro veverky s poškozeným mozkem po zásahu žaludem do hlavy. (28.12.2014)

Podobně jako byly Tři dny Kondora nebo Pohled společnosti Parallax reakcí na Watergate, lze druhého Kapitána Ameriku sledovat jako hollywoodskou interpretaci dění okolo WikiLeaks a NSA. Steve Rogers má s hrdiny filmů od Pollacka a Pakuly společné, že neví, co se kolem něj děje a komu může věřit, díky čemu mohou tvůrci dále rozvíjet „a fish out of water“ motiv, aniž by kopírovali Avengers (kde byla hlavním zdrojem Rogersovy zmatenosti nová doba). Kromě dovnitř nasměrované deziluze sedmdesátkových thrillerů, připomínaných ikonografií Washingtonu, obsazením Redforda nebo hudbou, v sobě ale nová marvelovka nese i kus studenoválečného konzervatismu filmů prosazujících namísto analýzy dat přímou fyzickou akci jako Rambo (zejména druhý a třetí díl) nebo Rocky (kterého připomíná minimálně nasnímání úvodního běhu). Opět, stejně jako v záměrně staromódní jedničce, tak na sebe tradicionalistický protagonista váže odkazy k filmům s odlišným hodnotovým podložím, než na jakém stojí dnešní společnost. Jen už ty hodnoty nejsou tak jednoznačné. Jednoznačná je teprve poslední třetina filmu. Znovunastolení klidu nemá s ohledem na hrdinovo uplatňování přímočaré vojenské logiky charakter diplomatického vyjednávání, ale masivní akce, která je tím méně přehledná, čím víc jdou postavy do sebe (syrové uliční přestřelky ve stylu Nelítostného souboje tak střídají souboje, v nichž je akce vytvářena výhradně střihem, hudbou a zvukem, nikoli samotným pohybem). Špionážní hrátky s paranoidním nádechem se po odhalení původce „nákazy“ - za uplatnění obdobně černobílého rámování, jaké dnes ruská média využívají k obhájení vpádu na Krym - mohou jevit jako přetvářka filmu, který navenek vyjadřuje znepokojení zcyničtělým systém, ale ve skutečnosti jeho ideologii obhajuje. Toto čtení je ale alespoň částečně zpochybněno závěrečným zavrhnutím některých starých struktur. Na stylistické rovině mne hladký (pravda, možná až příliš hladký) přechod od svižného politického thrilleru ke konzervativnímu superhrdinskému dobrodružství bavil a beru ho jako důkaz snahy nespoléhat jen na zaručenou teenagerskou cílovku a oslovovat také nové diváky. Nápaditěji než jiné komiksové adaptace film oslovuje také divačky. Identita ani jedné ze tří ženských postav není odvozená od postavy mužské (třebaže se k jedné romantické podzápletce schyluje, na její rozvíjení není čas), nedochází k sexualizaci ženského těla a všechny hrdinky jsou srovnatelně samostatné a odvážné jako hrdinové. V souhrnu si nemyslím, že by Zimní voják (který by ve filmu mimochodem ani nemusel být a na zápletce by se to moc neprojevilo) byl až takovou sázkou na jistotu, jakou by se mohl jevit a jakou by si mohl dovolit být. Doplněná a revidovaná verze komentáře zde. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Bluntman, kiddo, mcb, ScarPoul, Fancipal (02.04.2014)