Thor: Temný svět

Kladivo a čarodějnice, Shakespeare a Star Wars, Londýn a Loki, Marvel a plevel. Jsou filmy, které si pro sebe ukradne vedlejší postava. Joker v Temném rytíři zastínil Batmana. Darth Vader si ukradl Temnou stranu Síly a celé publikum ve Star Wars. Christoph Waltz převálcoval ostatní Hanebné pancharty. A Benedict Cumberbatch ovládl všechny vesmíry Star Treku. A teď se k nim připojuje Loki, zlobivý bratr norského (polo)boha Thora, v okouzlujícím podání Toma Hiddlestona. Thor má velké kladivo, Loki charisma vyžilého rockera, který čerpá svou psychopatickou a zranitelnou hanebnost od hitchcockovských záporáků i Alana Rickmana. Ale je s ním větší legrace. V pokračování Thora je ústředním komickým a zároveň ironickým elementem: stal se z něho hláškostroj, který obratně shazuje jak marvelovskou mytologii, tak ostatní hrdiny z Avengers. Nechybí ostatně ani odzbrojující cameo, po němž kino bouřilo smíchy. Jenže Lokiho je ve filmu málo a kromě něj funguje bezchybně už jen druhý britský import, londýnské lokace. Jinak totiž zbývá jen na vodě postavená mytologie, blouznivá astrofyzika a pokus o meziplanetární romanci na ose Londýn-Asgard, který ovšem monumentálně ztroskotává na nulové chemii mezi Natalií Portman a australským lamželezem Hemsworthem. Snímek je pozoruhodně nevyrovnaný: zatímco první půlka je pomalá, ospalá jízda skrze stáda zlotřilých elfů a naivních osmdesátkových zápletek, jakmile Loki dostane víc prostoru pošťuchovat se s bratrem, Thor se rozjede a nabere takové komediální obrátky, že se nestačíte divit temnému názvu. Takže pro příště, milí Marveláci, nechte Thora hospodařit někde na kukuřičném poli v Nebrasce a přihrajte nám šťavnatý spin-off s Lokim. Vždyť Bohové musejí být šílení. (09.11.2013)

Těžko říct, kdo v tom lítá jak nudle v bandě víc, jestli Thor a nebo Alan Taylor. Rutiní, nezajímavá a spotřební pohádka, která ze sebe setřásla Shakespearovský odér a vydala se po stopách Star Wars. Už dávno neplatí, že to co má na sobě nálepku MARVEL musí být zákonitě božské a Thor: The Dark World to jen potvrzuje. (06.02.2014)

Nejzoufalejší marvelovka. Spousta peněz, luxusní triky, kinetická kamera a dynamický střih ženou dopředu absolutně prázdný příběh, který by nevadil, kdyby Taylor uměl kočírovat. První třetina je odzívaná (klasická marvelovská nahrávka na smeč, vyměňte už dramaturga), druhá regulérní nuda (u Ódina, to těm hercům nikdo neřekl, že jejich postavy mají i něco prožívat?) a závěrečná vás už regulérně bere do vývrtky (čti: sere s každou vteřinou). Ačkoliv finále v Greenwichi je příjemná zaoceánská změna a vtípek s metrem boží (to fakt scénáristi nepochopili, že Asgardská vážnost by se měla naředit?), nebýt Hiddlestona, užívajícího si každou Lokiho vteřinu v ději, chcípnul bych z té sterility jak muňka. (14.07.2015)

Nešťastný šafářův Thoreček, vztah má na dálku a ještě hraje druhé housle za sarkastickým Kapitánem Asgardem.. Zatímco Branagh dal Ódinovu synu zdravé srdce, Taylor do něj zbytečně voperoval blikající Stargate by-pass. Kdo však touží usínat s hlavou na středu úsečky Levá Thorova bradavka, Pravá Thorova bradavka, ten si hvězdné války o bankovky rostoucí na Yggdrasilu užije a možná začne i častěji jezdit metrem. Co kdyby.. Marvel by měl zvolnit, protože jeho produkce se začíná nebezpečně ztrácet v šedi kvantity, nicméně je mi jasné, že dokud ukazatele tržeb budou umět tu šeď natřít na Hulkovu vzteklou barvu, nenajde se důvod S.H.I.E.L.D. deaktivovat. P.S.: Nevynechejte závěrečné titulky. Jednak uvidíte „Collectora“ Benicia (tak trochu David Bowie po zásahu elektrickým proudem) a taky zjistíte, co stojí za poklesem stavů londýnských holubů.. (22.04.2014)

Kdybych věděl, že Alan Taylor udělá z fantasy vesmíru Asgardských devíti světů Hvězdné Války, asi bych mu poděkoval za jeho prezentaci a odstavil ho od režisérského křesla. Fakt je, že druhý Thor dokáže být monumentální, a nic menšího v podstatě ani není ve filmařské logice (při vědomí toho jak vypadala jednička) možné. Ale i když tu přibylo osobních motivací, krutých ztrát a v zásadě i herectví, pořád mi to nějak nesedí dohromady, a jakkoliv je to kacířské, Natalie mi tu přišla divná. Co funguje, to je jednoznačně humor, a řešení akčních scén je taky celkem nápadité - závěrečná bitva okořeněná gravitačními anomáliemi byla slušným oživením. Jenže co se týká zúčtování s hlavním záporákem, je bohužel z podobně slabšího soudku jako třeba u prvních dvou Ironmanů - nebo prvního Thora, že ano. A je to škoda, protože Christopher Eccleston srší charismatem na všechny strany. Jít na to do kina, asi bych poněkud zalitoval peněz za lístky. 70% (15.08.2014)