Na dřeň

Těšil jsem se na vydatné filmové menu a po víc jak dvou hodinách, mně zbyla na jazyku jen velmi průměrná pachuť, která by se možná hodila do nějaké vývařovny. Marion je určitě výborná herečka, což potvrdila mimo jiné v Edith Piaf, ale tady, i když se velmi snaží, jí to není zdaleka nic platné. Ještě větší problém vidím v Matthiasovi, kterého jsem za poslední asi dva měsíce viděl ve čtyřech filmech a všude hrál naprosto stejné typy, testosteronem napumpovaných alfa samců, což jsem mu možná věřil v Býčích šíjích, ale určitě ne tady. Spojení těchto dvou herců jsem vůbec neuvěřil, chyběla mi tam jakákoliv chemie, čí jiskření a určitě i nějaký ucelenější příběh, nebo lepší scénář. Ale abych nebyl zase až tak úplně kritický, viděl jsem už i mraky horších filmů, tak nakonec dám horší tři hvězdy, vzhledem k tomu, že mám moc rád kosatky a hlavně za první a poslední song ve filmu, Bon Iver je totiž jen jeden. (24.10.2014)

Francouzští filmaři mají docela zajímavou úchylku - točí filmy o neuvěřitelně nesympatických lidech. A dokážou je natočit tak, že se na výsledek dá v pohodě koukat a hridnům dokonce i fandit. Rust and Bone není zdaleka první film, kde jsem si toho všimnul, stává se mi to u french filmů pravidelně. Možná je to prostě tím, že Francouzi jsou nesympatičtí. Audiard bezchybně zvládá řemeslo, jeho nový film má hrozně pěknej vtahující vizuál. Marion Cotillard hraje perfektně. Emoce se ale nedostavily a na konci mi chyběla nějaká katarze, na kterou jsem tak trochu čekal. 70 % (14.12.2012)

Film - krutě realistický. Herectví - ani na vteřinu jsem nepřestal věřit, že to, co vidím, je opravdové. Sympatie s postavou - na to, jaký byl hlavní představitel (ne zlý, ale neuvažující nebo místy nezodpovědně se chovající), to skončilo nezaslouženě dobře. Ale možná bych toho od něj chtěl moc. Recenze, pod kterou se mohu podepsat: http://avmania.e15.cz/na-dren-recenze-filmu (13.01.2014)

Vizuálně nesmírně působivý snímek, který více než na evropskou jinakost sází na provařené hollywoodské finty (vedení příběhu, absence "artových" scén, morální ponaučení na konec apod.). Až na několik emocionálně působivých scén je však výsledek patřičně nevyrovnaný a tápající ve sdělení, čemuž hlavně neprospívá uspěchaný závěr. Přesto je Audiardův důraz na syrovou realitu kombinovanou zesílenými audiovizuálními prvky velmi osvěžující. P.S. Na Marion Cotillard bych se vydržel dívat i další hodinu. (15.03.2013)

Vizuálně zajímavé, Marion Cottilard famózní, ovšem jinak mě tento snímek příliš neoslovil a na dřeň se mi opravdu nedostal. Některé emotivní scény zde působí až příliš nuceně, konec je totálně zbrklý a nevyužitý. Ali mi pak hlavně přišel naprosto nesympatický a jeho postava mě spíše iritovala, než abych se ji v tomhle emocionálním pekle snažil pochopit. Režie a bezchybná Marion to však v tom mírném nadprůměru přece jen udrží.70% (21.03.2013)