Režie:
Jiří StrachScénář:
Marek EpsteinKamera:
Martin ŠecHudba:
Jan JirásekHrají:
Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý, Ivan Trojan, Lenka Vlasáková, Taťjana Medvecká, Aňa Geislerová, Jiřina Jirásková, Viktor Preiss, Tatiana Dyková (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Ota je bývalý učitel a ve svém věku má již řadu vrtochů, kterými poněkud komplikuje život svému synovi a snaše. Nyní jej čeká náročná operace a Ota se rozhodne, že je ta správná doba, kdy je třeba vyhledat někoho, kdo kdysi dávno velmi ovlivnil jeho život. Setkání s herečkou Janou je ale poněkud jiné, než si představoval. Přesto je to právě tahle vitální dáma, která nemíní nerezignovat na aktivní život, která znovu zamotá jeho osud. Díky Janě se Ota vydává na napínavou road-movie, na jakou by si možná ani v mladším věku netroufl. A je to právě tohle důležité setkání, které oba utvrdí v poznání, že nejhorší, co může člověk udělat - je všechno vzdát! (oficiální text distributora)
(více)Videa (9)
Recenze (295)
Ne ne, snažil jsem se, ale nešlo to. Mám úctu ke starším ročníkům, ale hřejivý český film o stáří si představuju opravdu jinak. Výsledek (hodící se spíš na televizní obrazovky) sice nikoho neurazí, jen to není pro jeho kvality, nýbrž pro to, že je dokonale sterilní, uhlazený, nekonfliktní a přijatelný pro všechny. Námět, chování a vývoj postav i situací – to všechno je bez jakéhokoliv závanu originality. Celé se to pohybuje ve vzduchoprázdnu, nejprve chce ústřední duo v téhle seniorské tragikomedii ještě něco zažít (ona konkurz, on cokoliv před operací očí, ideálně setkání se starou láskou, která dennodenně ochutnává šeď domova důchodců), aby pak mohli nabídnout souboj dvou vzpurných povah na cestě do Prahy na onen konkurz. Obě zestárlé hvězdy trezorového Ucha jsou samozřejmě slušné, ale že bych z nich padal na zadek, tak to těžko. Ostatní plní roli hlavně přihrávačů obou legend, jejich účast budu brát jako jakousi kolektivní poctu, takže jejich trestuhodné nevyužití raději přejdu. Výsledný mdlý pocit z filmu ale přejít nemůžu!! A to jsem se vážně těšil.. ()
Nic extra, ale díky společnosti oblíbených hereckých hvězd (a stále charismatických) je to snesitelně strávený čas. Velký průšvih je ale scénář - tak úplně nechápu motivaci Brzobohatého usilovat o někoho, kdo se celou cestu na konkurs chová takhle a pak mě úplně vytočil pitomý umělecký pseudonym Bohdalky a její zbytečná minulost - fakt nevím, jak příběhu pomohly takové blbosti. Jako by to prostě nemohla být česká herečka populární za komunistického režimu, která ve stáří skončí zapomenutá v ústavu (což bohužel byl a bude osud několika dobrých herců) a je ponížená v konkurzu na pitomou reklamu (nejlepší scéna filmu, upozorňující právě na pozici starších lidí ve společnosti dravého mladého kapitalismu). Jsem rád, že je Bohdalová pořád ve formě, její vizáž s hroznou parukou a posléze bez paruky mě opravdu vyděsila a strašně se mi ulevilo, když ve finále vylezla zase se svojí nestárnoucí vizáží. ()
Marně přemýšlím, proč první Strachův film určený pro kina vypadá nudněji a televizněji než všechno, co kdy natočil pro televizi. Ale ještě víc se ze setkání hereckých legend roztřásla kolena Markovi Epsteinovi, který jim místo scénáře napsal muzeum. Neživotné, bez nápadu, promarněná poslední příležitost. Smutné, na komedii zapomeňte. ()
Pro jednou jsem si chtěl odpustit ty moje věčné blbé kecy, abych se nedotkl zdejších herců a stáří, k čemuž obojímu chovám respekt. Jenže jsem zjistil, že bez těch keců najednou nemám co bych napsal. Důchodcovská road movie na jednu stranu není zrovna to, co bych si teď přál sledovat, na stranu druhou mě ale docela příjemně pobavila. K dobru má tenhle film i to, že se nepotvrdil můj Strach z Epsteina. ()
Příliš velké naděje jsem do tohoto filmu nevkládal, čekal jsem takové to uctivé, pro radost natočené, "nic proti ničemu" hašteření mezi hereckými legendami v kmetském věku. A ono to přesně takové je - ale ne celou dobu. Několikerá proměna Jiřiny Bohdalové a hlavně scéna castingu jsou z dost jiného soudku a dávají okusit její herecký um, který nemá s Televarieté nebo Chalupáři nic společného. Faktem ale je, že jsem při té několikagenerační sešlosti české herecké elity doufal v něco víc než takovouto nekomplikovanou záležitost. Víc jsem si rozuměl s Babím Létem, které šlo jinou cestou a nebylo tak idylické. Ačkoliv celkem vzato Vrásky Z Lásky taky nejsou žádná pohodička, té svojí nezpochybnitelné hřejivosti dosahují díky přístupu hlavních hrdinů k životu a překážkám, které jim staví do cesty. Co se týká předvídatelnosti, "vede" jednoznačně Strachův film, a i proto mu nemůžu dát osmdesátiprocentní absolutorium. Červenou zónu by ale rozhodně okupovat měl, protože kromě toho určitého deficitu originality mu nejde nic vytknout (obzvlášť zvuk stojí za to). Takže 70%. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (26)
- Dvojici Radoslava Brzobohatého a Ivana Trojana coby otce a syna si režisér Jiří Strach vyzkoušel již ve svém předcházejícím televizním filmu BrainStorm (2008). (MyShock)
- Scéna, kdy Jana (Jiřina Bohdalová) říká Otovi (Radoslav Brzobohatý), "jestli je snad tramvaj," je narážkou na její dřívější učinkování ve filmu Dáma na kolejích (1966), kde hrála řidičku tramvaje. (Innuendo1987)
- Areál šrotiště, kam v úvodu filmu veze Oto (Radoslav Brzobohatý) se svým synem (Ivan Trojan) starou škodovku 120 L, těsně před natáčením zasáhl požár. Podařilo se však včas vše dát do pořádku. (Robbi)
Reklama