Mr. Morgans letzte Liebe

Zpočátku strašně milé, v pozdější fázi poměrně smutné a depresivní a přesto pozitivně naladěné drama. Pro někoho možná až kýčovitě patetické, ale pro někoho jako já to je vyloženě pohlazení pro duši. Michael Caine byl skvělý, neméně tak přenádherná Clémence Poésy, na kterou bych se dokázal dívat celé hodiny (nenapsal jsem to o ní už někde?). Justin Kirk hodně překvapil vážnou rolí, kterou si naprosto dával a krátký štěk Gillian Anderson pobavil, leč mě trochu mrzelo, že byla její postava trochu odbytá a to i přesto, že nebyla pro děj filmu podstatná. K tomu nádherná Paříž podbarvená, tentokrát překvapivě spíše komorní, hudbou Hanse Zimmera. (11.03.2014)

První půlka neměla jedinou chybičku, Michael Caine hraje dokonale a na Clémence Poésy je radost se dívat. Příjezd dětí jednoduchou dějovou linii zkomplikuje, a i když to tak ze začátku nevypadá, protože Gillian Anderson je stejně vtipná jako hloupá, tak právě (spoiler) postava syna má hlavní „zásluhu“ na tom, že jde film v poslední půlhodině tam, kam jde. Nejenom, že příběh tím naprosto ztratil na věrohodnosti (tolik náhod, vztahové kotrmelce), ale pro mě osobně tím zmizelo také to kouzlo poslední šťastné i nešťastné lásky. Moc pěkný film s výbornými hereckými výkony a scénáristicky poněkud nezvládnutým závěrem. (27.01.2014)

Podzimní sonáta o rodiči a dětech. Překvapuje mne, jak neživotně Poslední láska navzdory účasti charismatického Michaela Cainea působí. Jde z ní podobný akademický chlad jako z Hanekeho Lásky. Důvodem zvláštní mrtvolnosti není vycházkové tempo vyprávění (výsledek kombinace delších záběrů, náladově i vizuálně splývajících scén a odmítnutí prudkých pohybů kamery), ale vyabstrahovaná skutečnost, se kterou vyprávění pracuje. Film se zajímá výhradně o takové jevy, které nenarušují jeho melancholický tón a prohlubují motiv pozdního přehodnocování životních hodnot. Nad detaily každodenní existence se Poslední láska snaží povznést (oproti neorealistickému Umbertovi D., který na nich byl založen), vinou čehož ztrácí kontakt s realitou. Pro režisérku, která snímek věnovala svému otci, možná šlo o užitečnou autoterapii a způsob, jak vyjádřit své prozření, pro mě to byly dvě hodiny předvídatelných vztahových experimentů. Konec vzhledem k rozšíření vyprávění o novou postavu zavětříte mnohem dřív, než se k němu obě dějové linie začnou sbíhat. Namísto toho, aby o podzimu života vypověděla bez předsudků a přehánění, jak nejspíš zamýšlela, dělá z něj Sandra Nettelbeck strohým stylem vyprávění období, kterému úplně chybí šťáva. 65% (17.07.2022)

Myšlienka filmu je pekná a tiež ide o slušne predostretý problém medzi otcom a synom. Avšak vmiešavanie sa do toho zo strany Pauline mi prišlo miestami až moc vtieravé. Ja by som ju poslal do hája. Tiež nedokázala dodržať slovo, ktoré dala starému pánovi. Pre mňa to nebola sympatická postava, no Clémence Poésy ju hrala bravúrne. Tiež je tu dosť zbytočných a šedivých dialógov, ktoré keď si nevypočujete o nič neprídete. Priemer. 60/100 (12.08.2020)

Naprosto otřesný trailer, který vlastně prozradí celý děj, takže na film už se ani skoro nemusíte koukat. Ale i tak jsem se podíval a kdybych neviděl trailer, tak bych byl mnohem spokojenější. Ale i takhle se jednalo o moc fajn film s úžasným Michaelem Cainem, zahrál to skvěle. Příběhově nic moc nového, ale film dojme a nenudí. (24.10.2013)