Bohemian Rhapsody

"Jsem umělec, Zlato, ne švýcarskej průvodčí." Nedochvilný Farrokh Bulsara ze Zanzibaru byl hodně zvláštní týpek a já jsem jeho kvílení měl rád už v době, kdy mu holky vyskakovaly na oslavách z dortu a naivně si myslely, že by na ně mohl mít chuť. Neměl, ale to nevadí, alespoň zbylo víc na nás, kteří jsme neměli koňský předkus, psí oči a suchý zip pod nosem. Ale abych se vrátil k tématu, tak Bohemian Rhapsody mě hodně bavilo, i když si o nejedné souvislosti trošičku zalhalo. V rámci umělecké licence to bylo v pohodě a mě tradičně nejvíc zaujaly okamžiky zrodu skladeb, zaskočily mě Freddieho kočky a vystoupení na Live Aid mě rozdupalo možná ještě víc než v roce 1985. Já jsem zkrátka hodně spokojený divák, kterému k dokonalému zážitku chyběl v písničkách skutečný Freddieho hlas a přebývalo mi tam nejedno tření kníru o knír. Já proti tomu v podstatě nic nemám, ale nerad se na to dívám. (12.02.2019)

Oslava legendy. Sluníčková, plná dechberoucí energie a hudebních highlightů. Některé pasáže jsou až zbytečně filmové, vyloženě málo improvizační a dost na efekt. V tomhle boduje spontánní A Star is Born více. Připomíná to rok 2013, kdy vedle sebe stály dva nejlepší snímky roku Gravity a Rush a každý z nich měl trochu jinou fanouškovskou základnu. Pořád ale platilo, že oba byly skvělé firmy, avšak zatímco Rush byl příběhem ze života, uchopitelný jakýmkoliv diváckým spektrem, Gravity už chtěla ambicióznějšího recipienta, který byl ochoten se do toho patřičně "položit" aby byl odměněn. To stejné se děje zde, navíc v žánrově velmi podobných filmech. Rhapsody je ten náročnější bratříček, A Star is Born je oproti tomu jemná americká lovestory, avšak dokáže lépe pracovat s emocemi. A narozdíl od Rhapsody si odnesete z kina trochu něco navíc, než jenom vycizelovanou hudební složku a zajímavé vyobrazení typicky vnitřně rozervaného umělce podivína. (18.11.2018)

„JSME ČTYŘI MIMONI, CO K SOBĚ NEPATŘÍ A CO HRAJOU PRO OSTATNÍ MIMONĚ. PRO PSANCE, KTERÝ POSTÁVAJ VZADU A JSOU SI TAKY JISTÝ, ŽE NIKAM NEPATŘEJ. MY PATŘÍME K NIM. JSME RODINA. ALE KAŽDEJ JE ÚPLNĚ JINEJ...“ /// Freddie Mercury a jeho (zřejmě ta zajímavější) část života. No a samozřejmě kus historie Queen. Parádní scénář, kterej vynechává zbytečnosti a soustředí se na ty zásadní okamžiky. Všech. Navíc film, kde zní songy Queen, nemůže bejt špatnej! Ty písně zřejmě nezestárnou... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem přesně to, co jsem chtěl bejt. 2.) Live Aid. 3.) Thx za titule ,,espectro“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (10.03.2019)

Óda na Queen. Fanoušci budou vrnět blahem a krepčit v kině, užívat si špičkování titulní čtveřice, perfektní atmosféru a spoustu drobností... Nebudou chápat, jak může někdo zpívat tak podobně jako Freddie (já bych několikrát dal ruku do ohně za to, že slyším fakt jeho, ale prý ne) a vypadat úplně stejně jako Brian, a budou čekat na finále - na Live Aid. A že to je nějaké finále! Cítím se, jako bych tam byl, případně jako bych vážně sledoval Queen ze záznamu. Smekám. Koho mrzí, že Bohemian Rhapsody není "odvážnější", ten má zkrátka pech. Film nijak nezamlčuje, co se dělo na Freddieho bujarých večírcích (naopak třeba dojde na trpaslíky s balíky drog, což je věc, kterou Peter Freestone vehementně popírá snad v každém rozhovoru), ale zkrátka a dobře to neukazuje, protože to ukazovat nepotřebuje. Tohle je film o lásce, přátelství a odhodlání jednoho člověka vydat ze sebe naprosto všechno, na jevišti i mimo ně. A je to skvělý film. (01.11.2018)

Jako, asi takhle... po neméně parádních filmovejch flácích/dokumentech o Kurtu Cobainovi, The Runaways, Rayi Charlesovi anebo třeba po Vinylu od HBO, jsem si vždycky nadšeně pořídil hudební alba, ne-li rovnou diskografie od výše vypsaných umělců. V případě Queenů mi teď ale tohle z nějakýho důvodu nehrozí. Tomu filmu totiž chyběla... ehm... no šťáva. Kromě Live Aid, ten byl famózní. Obviously. (22.04.2019)