Michael

Portrét chlapíka, který vždy slušně pozdravil. __ Michael (2011) je za mě filmem, jenž má - pakliže již nic jiného - potenciál otevřít oči těm divákům, kteří si myslí, že není nepříjemnějších scén než scény explicitního násilí (kupř. bití, znásilňovaní). Ano, násilí jistojistě drásá divákovy emoce, horko těžko ho sledovat nezúčastněné, vnitřně se proti němu nebouřit, ale troufám si tvrdit, že existují i daleko více zničující obrazy; a právě oněch film hojně využívá. Jsou to ty obrazy, skrze které se normalizuje konkrétní perverzní (patologická) situace - kupř. když Michael rodičovsky vyveze Wolfganga do zoo nebo když spolu začnou skládat puzzle. Bez znalosti kontextu naprosto nevinné situace, avšak pro toho, kdo je s kontextem obeznámen příklad dobře ukryté monstrozity všednodennosti, nutící se tázat, kolik takových synů, bratrů a kolegů může být mezi námi. 75 % (27.07.2022)

Michael je pedofil... Michael je plešatý, brýlatý chlap, který něco skrývá ve sklepě a zdá být trvale v nevrlé náladě, ale zároveň přitom zvládá být svědomitý manažer v pojišt´ovně. To je vše. Následuje banalitní pohled den po dni do jeho života, ale cítíte jak nesnesitelně houstne atmosféra. Posledních pár minut, je nejsilnějších a nejhrůznějších z celého filmu... (20.10.2015)

Hodně komentovaný autorský film Markuse Schleinzera, který se měl skutečně o co opřít. Kromě známých reálií poslední doby a estetiky Michaela Hanekeho, to může být i román Johna Fowlese "Sběratel" (1963), který vychází z podobné akční situace (použití někoho jako katalyzátoru pro své temné cíle). Dalším momentem je fenomén nacismu, který v Rakousku propukl nečekanou měrou, a po válce zase (ne)čekaně zmizel - kam zmizel? co čeho se převtělil? Schleinzer se tedy postaral nejen o vysoce efektivní režii, ale i jeden nejlepších scénářů posledních let. Na Michaelovu smrt jsme připraveni, ale stejně tak i na možnou smrt jeho "chráněnce" (viz Fowles). Ostatně nemůže to jít tak dál věčně! Nebo může? Nebo tomu tak někdy je? Nebo tomu je tak právě teď?... Kdo dává pět hvězd, nemůže se mýlit. (26.02.2015)

Nesmírně silný film, který lze jen špatně popsat slovy. Tak krutý snímek plný palčivosti a neutuchajícího pocitu stísněnosti, jehož samotné téma se mi ze srdce příčí a hnusí, jsem už dlouho neviděl. Dlouho se mnou film takhle nepohnul. Udělit plné hodnocení proto zkrátka musím, neboť se jedná o ve všech směrech profesionální, neřku-li přímo mistrovský počin. Takřka bez hudby, s minimem dialogů a neúprosně chladným odstupem dokázali tvůrci stvořit něco, z čeho běhá mráz po zádech prakticky od první minuty. Kolikrát jsem při sledování tajil dech nelze ani spočítat. Psychický teror byl až doposud jen stěží kde takto autenticky znázorněn a dlouhou dobu zase nebude. Smekám. A velké díky patří Hild, která mi tento skvělý film doporučila - bez ní bych totiž přišel o další velkolepý zážitek :) (04.06.2012)

Film Michael byl propagován jako "debut od castingového režiséra Michaela Hanekeho", což mi přijde přibližně stejně k věci jako říct, že tenhle chleba pekl Vláčilův barber. Jakoby nestačilo o čem to je. Michael (IMO) neobsahuje žádnou humornou scénu (naopak obsahuje jednu scénu vyloženě hororovou, kterou je Wolfgangův vánoční dárek svému únosci), ale přitom po jeho dokoukání máte pocit zvláštní škodolibé laškovitosti. Jasně, ten závěrečný střih a hudba k titulkům na tom mají velký podíl, ale spíš si říkám, zdali, i se vší citlivostí vůči oběti, natočit klinický záznam toho, jak pedofilní únosce vězní a zneužívá malého chlapce ve sklepě, přičemž v reálném světě musí přepínat do módu bezúhonného nezajímavého občana, není prostě přirozeně komediální koncept. Sorry, to je asi chyba ve mně co? Tak jako tak mě s každým rakouským filmem nepřestává bavit jak jeho tvůrci vykreslují svoji domovinu s citlivostí staré komunistické propagandy poučující o upadajícím Západu. (30.09.2023)