Konkurs

Taková hvězdná pěchota Superstars let minulých. Ošklivá a špatná zpěvačka je střídána ještě ošklivější a horší zpěvačkou. Taková sešlost zrůdiček, která byla navíc napěchovaná neposlouchatelnými pokusy o zpěv. Bída a utrpení. Snad ještě větší blbinka než předskokan nesoucí název "Kdyby ty muziky nebyly". Nechápu, proč o něčem tak bezvýznamném točit snímek. Naštěstí z této mladické nerozvážnosti Miloš brzy vyrostl. Nemůžu si pomoci, ale zase je nutné sáhnout po odpádku. (01.06.2016)

Superstar, či X-factor a další tyhlety blbostičky hadra proti tomuto:) Těch falešných slečen tam teda bylo jako máku. Tohle oproti první povídce v rámci Konkursu už alespoň mělo něco do sebe. Dokument z dané doby ukazující.. no prostě konkurs do divadla Semafor. Ač to tedy bylo nahrané, čili ne úplně dokumentární v pravém slova smyslu, tak i přesto si dovedu nyní lépe představit, jak to tehdy vypadalo. No a vidět v tom ještě Suchého a Šlitra je plus navíc. (16.02.2014)

Nemůžu si pomoct, ale 5! Možná je to hudbou, možná Láďou (Jakimem) a v předcházejících "Muzikách" Vláďou (Pucholtem), kteří se nám tu poprvé představují, stejně jako unikátní Jan Vostrčil - ale také Věra Křesadlová, skutečně krásná, a samotní Jiří Suchý se Šlitrem a vůbec celá jedna generace, hledaná a pozorovaná neskutečným a originálním Milošem Formanem. Setření hranic žánrů hraného a dokumentárního filmu, spontánní podoba natáčení (kamerou, nesenou panem Miroslavem Ondříčkem), neuvěřitelný Formanův cit. Co se stalo Věře Křesadlové, nechápu, ale je mi to strašně líto. A s kytarou Ladislav Jakim s kamarádkou (Markéta Krotká?) sice v konkurzu vybráni nebyli, ale zato se, ten kluk, rolí v Černém Petrovi postaral o navždy nesmazatelnou věc (na startu nesmazatelné české a slovenské filmové epochy). Pět palců nahoru, s tím, že bych v té době chtěl vyrůstat. (07.01.2009)

Souhlasím s názory, že Konkurs  je pouhou předzvěstí Formanovy následující legendární (a pro mě zcela geniální) české trilogie Petr-Lásky-Panenka a i kdybych se chtěl podívat na Semafor ve zlaté éře, dal bych radši  přednost Kdyby tisíc klarinetů nebo o rok novějšímu Recitátu. Přesto dostane Konkurs čtyři hvězdy, protože to jsou pořád šedesátá léta a  šedesátkový Semafor a i v tom předcházejícím hudebním čísle Křesadlové s dvěmi dalšimi děvčaty je šedesátkové atmosféry až, až (Ty ji znáš? Neznám, ale je mi protivná. Proč? Mně se líbí. Tak jak zpívá, prosimtě) Možná  jsem jenom byl zklamán, že samotný konkurz s malým k tvoří slabou půlhodinku 78minutového filmu. Co si ty slečny asi myslely, když to později viděly? Každopádně takové natřásání před pány Suchým a Šlitrem má vážně svou hodnotu ve vyobrazení tehdejší situace. Ten závěr je trochu podobný s koncem Platovlásky, kde si Andulka vymyslela chlapce, zde děvčátko úspěch v divadle. Před semaforskou druhou částí má první povídka Kdyby ty muziky nebyly zdlouhavé motorkářské scény, ale v monolozích tří dirigentů už se hodně projevuje ta Formanova touha a schopnost  zachytit autentické momenty života. Zpočátku to možná ještě  není tolik vtipné, ale pak už se začnou objevovat perly. Nehrajeme proto abychom někomu vyrvali slzy, ale příbuzní ať si zapláčou. Zaplatili jsi to.  (31.10.2022)

Oproti filmovej dvojičke Kdyby ty muziky nebyly, je Konkurs asi najmä vďaka slávnej "Raději jsem neměla ten román" scéne o niečo zapamätateľnejší a ja mu nedám štvrtú hviezdu iba preto, že viem aké Formanove filmy po ňom nasledovali a že sa okrem jeho povestnej autenticity a lásky k ľuďom (a ich rozmanitosti), naučil rozprávať aj tie fantastické príbehy. 3,5* (01.03.2019)